Přehled tisku: syndrom vyhoření učitelů, sluchátka za volantem a vystěhování z ruských bytů v Praze
Kauza kolem ruských bytů v Praze zřejmě nakonec skončí vystěhováním desítek lidí, píše Deník N. Při jízdě je má na sobě přibližně každý desátý řidič, podle dopravních odborníků jsou ale sluchátka nebezpečná, protože značně přispívají k nepozornosti řidičů. Tématu se věnují Lidové noviny. Polovině učitelů hrozí vyhoření, varuje deník Právo. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Deník N
Kauza kolem ruských bytů v Praze zřejmě nakonec skončí vystěhováním desítek lidí. Dům, který je pod správou ruské ambasády, mají do měsíce opustit. Informuje o tom Deník N, který se kauze už dříve věnoval. Nájemníci sice většinou mají ruské pasy, mnozí z nich ale v Česku žijí už desítky let. O pomoc teď žádají i prezidenta Miloše Zemana.
Kreml obvinil českou diplomatku, že straní Západu. Nepravdivé, reagovala tuzemská diplomacie
Číst článek
Důvodem vystěhování je údajná celková rekonstrukce domu. Přestože budovu využívá ruská ambasáda, patří oficiálně českému státu. Při vystěhování by tak měly platit české zákony. Jenže obyvatelé domu nemají s ruským pronajímatelem podepsané řádné smlouvy a nejsou tak ani schopni dokázat, jak dlouho v domě bydlí a kolik za nájem platí. Většina nájemníků totiž peníze za bydlení nosí v hotovosti Alexandru Těrentěvovi, který je správcem ambasádních bytů v Praze, vysvětluje deník.
E15
Na českém trhu se o většinu zákazníků dělí 11 obchodních řetězců, což je násobně víc než ve zbytku Evropy. To je úterní téma pro deník E15. V Česku tak existuje silně konkurenční prostředí, kvůli kterému musí řetězce investovat do prodejen. V posledních čtyřech letech to bylo přes 45 miliard korun.
Například řetězec Albert za poslední dva roky modernizoval polovinu prodejen, což ho stálo kolem dvou miliard korun. Své prodejny ale vylepšují i další řetězce. Například německý Globus letos zavede novinky ve svém Hypermarketu v Českých Budějovicích. Kromě prodejen investice směřují i do logistiky, skladových prostor a modernějších technologií.
Situace v Česku je přitom v rámci EU unikátní. O tři čtvrtiny zákazníků se tu dělí hned jedenáct řetězců. Například v sousedním Německu stejný počet trhu drží jen čtyři velké řetězce.
Lidové noviny
Sluchátka za volant nepatří - titulek Lidových novin. Ty píšou, že při jízdě je má na sobě přibližně každý desátý řidič. Podle dopravních odborníků jsou ale sluchátka nebezpečná, protože značně přispívají k nepozornosti řidičů. Zákon ale podobné příslušenství zatím nezakazuje.
Telefonování se sluchátky přitom může být podle deníku dokonce ještě nebezpečnější, než když motorista drží za jízdy přístroj u ucha. To teď přitom nezákonné je a hrozí za to pokuta i trestné body. Třeba ale Francie zakázala už i používání sluchátek, ať už klasických nebo bez kabelu. Řidičům tam za to hrozí pokuta až tři a půl tisíce korun a tři trestné body.
V Česku se ale zatím podle zjištění novin podobné nařízení nechystá. Za lepší řešení považují někteří politici prevenci a důraznější výchovu v autoškolách.
Hospodářské noviny
Telekomunikační trh čeká největší vlastnická změna za posledních šest let. Vyplývá to ze zjištění Hospodářských novin. Podle nich se připravuje prodej Českých Radiokomunikací, které provozují nejrozsáhlejší síť pro šíření rádiového a televizního signálu v Česku. Vlastní taky optické kabely a datová centra.
Ministr školství Robert Plaga: Trápí mě nedostatečná prestiž českých učitelů
Číst článek
Majitelem společnosti je australská skupina Macquarie, která je jedním z největších investorů do telekomunikační a průmyslové infrastruktury na světě a spravuje majetek za téměř tři sta padesát miliard eur. Podle novin bude chystaný prodej šancí hlavně pro velké mezinárodní investory. Nabídka by ale mohla být zajímavá i pro velké tuzemské telekomunikační firmy.
Mezi ně patří i skupina PPF Petra Kellnera, která v Česku už vlastní operátora O2 a Cetin, největšího provozovatele optických sítí a vysílačů pro mobily.
Právo
Polovině učitelů hrozí vyhoření, varuje deník Právo. Podle něj patří právě povolání kantora mez ty nejvíce ohrožené. Syndrom vyhoření se totiž týká především profesí, kde se pracuje s lidmi, kde je velký výdej energie a kde lidé nabízejí pomoc a podporu. Kromě učitelů jde ještě například o lékaře, pečovatele nebo sociální pracovníky.
Poslední průzkum mezi tři a půl tisíci učitelů uvádí, že vážné příznaky syndromu vyhoření vykazuje pětina učitelů a řada příznaků se vyskytla až u dvou třetin. Nejvíc je podle deníku stresuje velká míra byrokracie, školní inspekce a ministerstvo školství. Kantoři totiž často mají pocit, že je státní instituce nenechávají dělat práci, kterou chtějí a zavalují je přehnanou byrokracií.
Česko ale není žádnou výjimkou. S podobnými problémy se potýká drtivá většina zemí. Například ve Skandinávii ale proti vyhoření učitelů bojují vyšší mírou podpory. Kantor se může obrátit o pomoc a po určité době má právo si vybrat až roční studijní volno na získání nové chuti a inspirace k učení.
