Ministerstvo spravedlnosti podle svého mluvčího Vladimíra Řepky eviduje žádost ohledně nákladů obhajoby. „Zatím není tato záležitost vyřízena. Dá se ale předpokládat, že by mohlo být přiznáno odškodnění ve výši 400 tisíc,“ řekl deníku mluvčí. Pořízkův advokát Radek Ondruš uvedl, že taková částka není vzhledem k délce stíhání adekvátní. „Jsme připravení se soudit,“ uvedl.
Nekonečný proces
Kauza se řešila deset let. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v roce 2008 podal kvůli financování víceprací na stavbě areálu na Pořízka kárnou žalobu, kterou ale odmítl Vrchní a následně i Nejvyšší soud. V říjnu 2012 Pořízka obvinila policie, v únoru 2014 padla obžaloba. Podle ní Pořízek zadal část stavby firmě bez výběrového řízení, čímž způsobil státu škodu přesahující 35 milionů korun. Ostravský soud případ projednal v roce 2014, kdy v prosinci v neveřejném zasedání trestní stíhání zastavil. Vrchní soud v Olomouci ale rozhodnutí v květnu 2015 zrušil a nařídil projednání případu. Definitivně soud Pořízka zprostil obžaloby loni v lednu, konstatoval, že žalovaný skutek není trestným činem.
Předseda brněnského krajského soudu je stíhán za tři trestné činy |
V roce 2014 ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) dočasně zprostila Pořízka výkonu funkce soudce i předsedy soudu. Po jeho rozkladu rozhodla, že Pořízek může nadále soudit, zproštění z předsednické funkce ale zůstalo v platnosti. Pořízek, který své pochybení po celou dobu popíral, působí nadále jako soudce brněnského krajského soudu.
Projekt brněnského justičního areálu na sebe i na Pořízkův případ strhl pozornost zejména kvůli tomu, že z původně odhadovaných zhruba 800 milionů korun se cena stavby vyšplhala ke dvěma miliardám korun.
