Kliknutím zvětšíteZ profesionálního sportu sestoupila a začala se věnovat jiným věcem. Třeba projektu Společně správnou cestou. První díl se konal minulý týden v brněnském centru Sono. Devětadvacetiletá Koukalová vystoupila se sportovním psychologem Mariánem Jelínkem a specialistou na výživu Pavlem Suchánkem. Společně ve dvouhodinovém programu mluvili o tom, jak správně vychovávat mladé sportovce.
Na konci Koukalová prozradila, zda se k biatlonu vrátí. „Už to vím, ale povím až koncem května,“ řekla dvojnásobná stříbrná medailistka z olympiády v Soči.
Jak jste si seminář užila?
Jsem naprosto nadšená. Věřím, že byl přínosný. Sdílet reálné příběhy a bavit se o nich znamená, že věci správně uchopíme a potom s nimi budeme pracovat.
Kolik takových seminářů plánujete?
Věřím, že jich bude co nejvíc. Samozřejmě s úspěchem pro veřejnost. Nicméně žádné finální číslo nemáme. Funguji jako prostředník. Podařilo se mi domluvit odborníky, jako jsou Marian Jelínek či Pavel Suchánek, což je velké zadostiučinění.
Jaký je cíl projektu?
Podtitul je cesta k vrcholovému sportu, ale i do života. To je poselství, které mluví za vše. Bavíme se o věcech, jako je mentální trénování a hlavně výživa. Na tu se v minulých letech nekladl důraz, i když je nesmírně důležitá. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pro biatlon, dřív sport, který prakticky nikdo neznal, tohle téma může být hodně užitečné.
Co vy a sport v současné době?
Po zdravotní pauze, která trvala půl roku, jsem si oblíbila hned řadu sportů. Baví mě třeba míčové, ač na ně nejsem zrovna talent. Jenže si svůj život bez sportu nedokážu představit.
Chytlo vás něco konkrétního?
Doslova jsem se zamilovala do jógy. Jinak si užívám krásného počasí, vyjedu si na kole a s kamarádkami jsme si koupily trekingové hole. V nedávné době se mi podařilo do sportu zbláznit spoustu lidí.
Co jste říkala na biatlonovou sezonu bez vás?
Víte… Opakuji to neustále dokola. Už to může znít jako klišé, ale nikdo není nenahraditelný. V českém biatlonu jsou talenty, o které když se bude správně starat, o budoucnost nemám obavy. Jestli si ale někdo myslí, že se každou zimu vyhraje hromada medailí, tak proboha… (odmlčí se) Někdy je prostě potřeba se na chvíli zastavit, utřídit si věci, vznést si společný cíl a věřit tomu, aby lidé do budoucna byli úspěšní.
Na konci května definitivně oznámíte, jestli se k biatlonu vrátíte. Už jste rozhodnutá?
Víceméně jo, ale ještě nechci předjímat. S konečnou platností to řeknu koncem května. Do té doby nic neprozradím.
Jakou roli při rozhodování hraje, jestli se bude vaše budoucnost týkat jen biatlonu, nebo českého biatlonu? Spekuluje se o možné reprezentaci Slovenska…
Pro mě je klíčové hlavně rozhodnutí, pak se děj vůle boží. Jsem přesvědčená o tom, že když někdo něco chce, místo si najde. Pokud se budu opravdu chtít vrátit, není to určitě jen o mně. Záleží na spoustě dalších věcí. Bude třeba si sednout s několika lidmi, kteří v tomhle procesu hrají roli.
Asi nešlo o úplně jednoduché rozhodování, že?
To víte, že to bylo těžké. Když něco děláte od dvou let, stane se to součástí vašeho života. Biatlon a já, to nejde oddělit. Jsme nerozlučná dvojka. Zažila jsem s ním krásné chvíle. Když se pak vytkne jedna část, které se přikládá větší pozornost, lidská mysl se zaměřuje spíš na negace. Tohle můj cíl nebylo. Chtěl jsem se bavit o věcech, které jsem prožila.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
