Přijde takhle za komančů Franta do kanclu soudruha autoprodejce, a ten mu říká: “Mám tady tu tvojí objednávku na Škodu 110!  Jsi v pořadníku, soudruhu Franto, bude pro tebe připravená přesně už za 8 let a 6 měsíců!”

Franta si otevře kalendář, chvíli koumá, a pak se zeptá: “Odpoledne nebo dopoledne?”

“No… je to až za 8 let, není to snad  sakra jedno?!”

“No, není – dopoledne přijde opravář praček.”

Nový auťák! 

Dobře, teď si představte, že Franta konečně ten vysněný nový auťák opravu dostal. Nejenže na něj musel tak dlouho čekal, ale navíc byl ukrutně drahý, a tak věděl, že si případný další nový hned tak nekoupí. Respektive fakt nekoupí. Prostě jedno auto na celý život. 

A tak o auťák řádně pečoval – nejen všechny ty serepetičky na povrch, aby se kapota pěkně leskla, ale krmil ho kvalitním benzínem (v rámci možností), kupoval pod rukou drahý olej z Tuzexu, a uplácel švestičkami z vlastní zahrádky známého automechanika, ke kterému chodil s auťákem na časté celkové prohlídky.  A nejen to – nejezdil po tankodromu československých silnic a dálnic jako magor: jezdil pomalu, opatrně, pravidelně kontroloval pneumatiky a dával pozor, kde parkuje. 

Péče a destrukce 

Ti, co mě znají, vědí, že o autech nevím vůbec nic – umím stěží jezdit na tříkolce, na kole jsem seděl naposledy v Číně (to byla jízda!), o motorce léta sním, ale nemohu se k tomu dokopat, no a řidičák sice mám, ale už si upřímně nepamatuji, kolik to má dole šlapek a jak se s tím kolečkem točí. 

Znám však spoustu lidí, kteří o auto pečlivě pečují, jakož i spoustu těch, kteří se ke své kraksně chovají jak… jak… to je jedno, stejně to je kraksna, za pár šupů si koupí jinou. 

No a teď si představte, že každý z nás opravdu má takový jeden auťák, jeden jediný na celý život: sebe samého: tělo, mysl, duši, své “já”.

Jak o ně budete pečovat? 

Budete pečovat o vnějšek i vnitřek, kapotu i motor, čepovat kvalitní benzín, pečlivě plánovat cestu, jezdit svědomitě a opatrně, svěříte ho dobrému mechanikovi, a budete kultivovat své řidičské schopnosti?

Anebo budete na všechno kašlat? Pozor, máte jen jeden jediný “auťák“ na celý život, a basta. Jakmile odejde, odejde, a budete chodit pěšo. V nejhorším případě se dokonce vysekáte, a nebudete už třeba ani chodit. 

Být zdravý a silný je nejen levnější a lepší, ale též o poznání příjemnější.

Priority 

Podívejme se na to však ještě z jiného úhlu: Kolik lidí pečuje o svůj auťák (počítač, sbírku porcelánových panenek, [doplň si sám]) jako vlastní děcko, ale na sebe úplně kašle? Nehýbou se, necvičí (anebo cvičí jak magoři), špatně se stravují, ponocují, atd. atd.? Nové či zánovní auto si pořídíte snadno, ale nové „já“ těžko. A když se po 20 letech sebedestrukce v kanclu a Mekáči rozhodnete se sebou něco dělat. super, ale – nešlo současnému stavu alespoň trochu předejít?  

Máte “jeden” auťák na celý život. Jezděte na kvalitní béňo a používejte kvalitní motorový olej. Svěřte svůj “auťák” profíkům, a půjde to (bez pokusů-omylů) o hodně, hodně rychleji – provedeme komplet generálku a naučíme vás, jak o “auťák” pečovat. Když už nic, doražte na párkrát do roka na prohlídku.

Pečujte o svůj „auťák“ minimálně stejně dobře jako o ten skutečný auťák – ne nutně proto, abyste najezdili 120 let, ale abyste najezdili tolik či tolik let ve zdraví, síle, bez bolesti. Být zdravý a silný je totiž nejen levnější a lepší, ale též o poznání příjemnější.

Z KB5 zdraví Pavel Macek, Master StrongFirst Instructor, šéfinstruktor školy KB5 

Pozn.: Když už, tak autor létá, jezdí MHD nebo vlakem, nejčastěji však chodí. Sní o motorce a výletu zaoceánskou lodí. Autům nerozumí, ale cvičení a životosprávě trochu ju. 

---