V aktuálním vydání zpravodaje Pod Sněžkou, čtvrtletníku města Pec pod Sněžkou (http://www.pecpodsnezkou.cz/pecky-zpravodaj/), vyšel na titulní straně rozhovor s členem Rady KRNAP, krajinným ekologem Pavlem Klimešem o navrhované nové zonaci Krkonošského národního parku a návrhu vymezení klidových území KRNAP.

Rozhovor obsahuje tolik nepravd a zavádějících tvrzení, že na něj musí Správa KRNAP reagovat. První nepravdu vypustil nepodepsaný autor rozhovoru už v úvodu tvrzením, že veřejnost byla s návrhy Správy KRNAP seznámena až 20. února. Není tomu tak. Již 15. ledna obdržely všechny krkonošské obce, stejně jako všichni členové Rady KRNAP, všechny potřebné podklady a na webových stránkách www.krnap.czbyly tyto informace zveřejněny, stejně jako odpovědi na často kladené dotazy.

Další evidentní nepravdou, kterou už v samotném rozhovoru tvrdí Pavel Klimeš, je, že údajně podle návrhu má být nepřístupný Biskupský chodník ve Lvím dole a chodník k Luisině vyhlídce nad Pecí pod Sněžkou. Žádnou podobnou změnu návrh neobsahuje, ani neobsahoval.

Ve Lvím dole není vůbec navrženo žádné klidové území (tedy žádné omezení pohybu). Malá část Biskupského chodníku prochází klidovým územím nad Lvím dolem – a tam bude cesta pochopitelně (a tak je to i v projednávaném návrhu) dál vyhrazena jako turistická trasa.

O existenci Luisiny vyhlídky na území KRNAP nám není nic známo. Pavel Klimeš měl zřejmě na mysli Luisinu výšinu na jižním úbočí Liščí hory, kterou také propagoval v jím vydávaném časopise Veselý výlet. Potíž je v tom, že navrhované vymezení klidových území v případě Luisiny výšiny nemění nic na stávajícím stavu. Luisina výšina je mimo značenou cestu v dosavadní I. zóně národního parku (tedy v území, kde platí zákaz vstupu mimo značenou cestu) již od roku 1992 a zůstala v ní i po změně zonace v roce 2015. Pokud tedy, jak tvrdí Klimeš, je místem, „kam si chodí boudaři vyčistit hlavu“, pak tím už 27 let porušují platný zákon.

Zarážející je také, zejména od krajinného ekologa, který je již 12 let členem Rady KRNAP, zásadní nepochopení principů zonace, jak je stanoví platný zákon. Jinak by Klimeš nemohl tvrdit, že má Správa KRNAP „v přírodní zóně neomezené právo a může tam zastavit veškerý život, když bude chtít.“ Jednoduše proto, že zonace parku se netýká toho, co je v té které zóně dovoleno, jako např. Klimešem zmiňované „stavění“, rušení či vyhrazování cest, apod. Rozvoj, příkladně povolování staveb, řeší zákon pro celé území národního parku, anebo pro území parku mimo zastavěná a zastavitelná území obcí (podle platných územních plánů), nikoli zařazení konkrétní plochy do jakékoli zóny ochrany přírody. Vyhrazení cest se týká nikoli zonace, ale pouze klidových území – a na Černé hoře, o níž Pavel Klimeš hovoří, budou podle návrhu Správy KRNAP dále vyhrazeny všechny cesty, které jsou vyhrazeny dosud. Pouze v klidových územích přitom platí zákaz pohybu mimo značené cesty, na ostatním území národního parku není pohyb turistů omezený. Vůbec tedy nezáleží na tom, zda jde o zónu přírodní, nebo kteroukoli jinou.

Klimešovo nepochopení principů zonace se odráží i v odpovědi na otázku na malý podíl zóny kulturní krajiny. Jistě souhlasíme s tím, že v Krkonoších je kulturní krajinou mnohem více, než 0,5 % navrhované zóny kulturní krajiny. Jenže tato zóna nezahrnuje a nemá zahrnovat veškeré plochy národního parku, vzniklé díky činnosti lidí, nebo lidmi ovlivněné. Takové plochy přece v Krkonoších tvoří téměř celé území národního parku, včetně naprosté většiny lesů. Krkonošské louky a pastviny jsou, zcela v souladu se zákonem a na něj navázanou metodikou, zařazeny do zóny soustředěné péče – právě ta je oblastí, kde je třeba chránit to, co se bez činnosti člověka neobejde (tedy kulturní krajinu). Naprostou většinu lesů v zóně přírodě blízké člověk v historii mnohokrát změnil – a určité zásahy tam budou fungovat i nadále. A dokonce i lesy a přirozené bezlesí (jako Pavlem Klimešem zmiňovaná Bílá louka) v zóně přírodní jsou biotopy, které člověk ovlivnil – ovšem biotopy, které se bez dalších lidských zásahů člověka obejdou, a proto je, naprosto v souladu se základním důvodem samotné existence národních parků, můžeme také přírodě ponechat.

Zavádějící jsou také odpovědi, týkající se ochrany tetřívka obecného. Z Klimešova rozhovoru vyplývá, že Správa KRNAP tvrdí, že jediným rušivým faktorem za mizením tetřívka z krkonošské fauny, jsou turisté. To ale netvrdíme a nikdy jsme to netvrdili. I na našich webových stránkách (https://www.krnap.cz/ohrozeny-tetrivek-obecny/) se každý může dočíst, že těch faktorů je celá řada, včetně Klimešem zmiňované predace. V informační kampani zaměřené na chování turistů ale pochopitelně řešíme právě chování turistů, jako jeden z nejzávažnějších pro tetřívka negativních faktorů.

Čtenář rozhovoru by mohl získat pocit, že Správa KRNAP s partnery v regionu nejedná. Není tomu tak. Rada KRNAP, kde jsou zastoupeny všechny krkonošské obce, i Pavel Klimeš, byla s novinkami, které přinesla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, seznamována průběžně už od jara 2017, tedy již v době, kdy novela stále ještě procházela parlamentním schvalováním. Vedení Správy KRNAP se účastní jednání Svazku měst a obcí Krkonoše, jsme aktivní součástí pracovních skupin k rozvoji regionu a jeho konkurenceschopnosti, pochopitelně probíhají ad hoc jednání s krkonošskými obcemi a nepochybně ani Klimeš, ani nikdo z krkonošských starostů, by nebyl schopný doložit jediný případ, kdy Správa KRNAP ochotně nepřistoupila na jakékoli vyžádané jednání o jakémkoli tématu. Klimeš mystifikuje i v poslední odpovědi, kde vyvolává dojem, jako by návrh zonace rušil dojednané projekty, dokonce zanesené v územních plánech obcí. Opět nepravda – návrh zonace i vymezení klidových území všechny uzavřené dohody, a pochopitelně i územní plány obcí, plně respektují.

Zdroj: KRNAP, autor: Mgr. Radek Drahný, MBA, tiskový mluvčí, vedoucí oddělení styku s veřejností Správy KRNAP, ilustrační foto KRNAP