„Kdo se vzdá faktů, vzdává se svobody. Jestliže už nic není pravda, nikdo nemůže kritizovat držitele moci, protože se při tom nemá o co opřít. Jestliže nic není pravda, pak je všechno spektákl. A ti s nejnaditější peněženkou si zaplatí nejvíc oslepující světla.“

To jsou slova Timothy Snydera, amerického historika, jimiž varoval v roce 2017 před střetem zájmu majitelů médií, kteří mají největší vliv na výklad skutečnosti, vyprazdňování slov a na veřejné mínění.

Připomínám tohoto autora hlavně proto, že u nás se již bezmála měsíc diskutuje o střetu zájmů premiéra Babiše skoro ve všech médiích, který dle organizace Transparency International údajně ovládá vydavatelství Mafra, kam patří Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a jejich internetové servery, i když je v únoru 2017 zaparkoval ve svěřenských fondech.

Podle zmíněné organizace to vyplývá ze slovenského registru partnerů veřejného sektoru, v němž je Babiš uveden jako konečný uživatel výhod činnosti holdingu. Dokazuje to prý i ta skutečnost, že Babiše ve sporu, kvůli kterému mu byla v Černošicích udělena pokuta ve výši 200 tisíc korun, zastupuje právník jeho holdingu.

Odpověď na otázku, proč je tento střet zájmů tak nebezpečný pro chod demokracie, najdeme třeba v textech německého romanisty a politika Viktora Klemperera. Ten uváděl čtyři způsoby, jak umírá pravda.

První způsob představuje otevřený odpor vůči ověřitelné skutečnosti, kdy se smyšlenky prezentují jako fakta. Andrej Babiš hovoří o svém hnutí jako o catch all party, tedy jako o straně, která chytá všechny, i když má jen 3 256 členů.

Nebo v případě EET se hovoří o zvýšení výběru DPH v loňském roce o 6,1 miliardy, ale podle analytiků z veřejně známých údajů nelze k žádnému takovému číslu dojít: vliv EET se údajně může pohybovat v rozmezí mínus až plus 10 miliard.

Druhý způsob nazývá šamanským vyvoláváním, tedy opakováním lží. Jako příklad může sloužit heslo ANO, bude líp a odpověď z posledního sněmu zní: Už je líp, jsou na to čísla. Ta však zpochybňuje skutečnost, že začíná recese a ministryně financí nutí všechny resorty k úsporným opatřením.

Podobně OLAF zjistí, že 42 milionů na Čapí hnízdo bylo vyplaceno neoprávněně, ale vládní aparát oficiální zprávu zatajil a premiér hovořil o tom, že se ničeho nedopustil, protože Čapí hnízdo stojí, ač peníze byly určeny pouze pro malé a střední podnikatele.

Třetí způsob, jak marginalizovat pravdu, spočívá v magickém uvažování, které způsobuje přijetí rozporů, proti kterým se nemá protestovat. Příklad: premiér řekl, že od roku 1989 jsme postavili nejvíc dálnic. Moderátor ukázal oficiální statistiky, podle kterých se nejvíc dálnic postavilo v roce 1980: 78 kilometrů a pak v roce 2006: 68 kilometrů a v loňském roce dokonce jen necelé čtyři kilometry.

Premiér ale trvá na svém. Nebo premiér řekne, že přísahá na zdraví svých dětí a vnoučat, že nebude zasahovat do práce redaktorů v Mafře. Později se objeví nahrávky, z nichž je patrný opak, ale pan premiér tvrdí, že pokuta z Černošic je nesmyslná, protože on média neovlivňuje, atd.

A čtvrtý důvod, který způsobuje umírání pravdy, představuje pomýlenou víru, která funguje vždycky u těch, kteří jí propadnou: dříve se věřilo v Boha a neposkvrněné početí, později v zářné zítřky a dnes asi 30 procent lidí věří ve spásu, kterou zařídí hnutí ANO.

Takhle ovšem autoritativní společenství fungovala vždycky. Dokonce i slůvko ANO se v propagandě nevyskytuje poprvé. Odznak s JA, tedy ANO, nosili členové NSDAP v Německu již v roce 1933 a vztahoval se k referendu, které stvrzovalo vznik státu jedné strany.

(Psáno pro ČRo Plus)

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel