Témata
Reklama

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Šlo o reakci na požadavky rostoucího plastikářského průmyslu v regionu Horní Lužice (Oberlausitz) a podporu získala také kooperací s Plastikářským centrem Horní Lužice při Fraunhofer-IWU v Žitavě. Mezi Technickou univerzitou v Liberci (TUL) a Vysokou školou v Žitavě/Zhořelci (HSZG) probíhá již řadu let v různých vědních oblastech partnerská spolupráce. Mohlo tedy dojít k propojení obou vysokoškolských pracovišť také v tomto oboru, kde Fakulta strojní TUL poskytuje ucelené vzdělání více než 50 let. Libereckému kraji totiž tradičně náleží silná pozice plastikářského průmyslu, který představuje nejvýznamnější průmyslový segment regionu. Spolupráce obou škol, k níž byl přizván také Ústav didaktiky odborného vzdělávání TU v Drážďanech, je zaměřena na efektivní realizaci vzájemně provázané výuky technologií plastů a jejich kompozitů i na rozvoj klíčových kompetencí studentů.

Reklama
Reklama
Reklama
Vybudována byla čtyři vědecká praktika zaměřená na technologie zpracování plastů. Zde vidíme praktikum laminace lopatek větrné elektrárny.

Praktikum montáž a funkční testy větrné elektrárny – návrh náboje rotoru lopatek

Výuka praxí

Během tří let byly vytvořeny dvojjazyčné podklady pro realizaci 35 přednášek a 35 cvičení z oblastí konstrukce a technologií zpracování plastů, polymerních materiálů a lehčených kompozitních struktur. Ve výuce je kladen značný důraz na praktické vzdělávání, realizované společnými česko-saskými exkurzemi do výrobních podniků a vědeckými praktikami na obou školách. Vybudována byla čtyři vědecká praktika zaměřená na technologie zpracování plastů (vstřikování, kompaundaci, vyfukování, výrobu laminátových dílů a aditivní technologie), na efektivní řízení vstřikovacích strojů ve vztahu k výsledné kvalitě výrobků a na využití digitální mikroskopie při hodnocení kompozitních struktur. Vyvrcholením praktické výuky je třídenní workshop, kde se studenti zaměřují na vývoj plastových dílů malé funkční větrné elektrárny. V rámci workshopu se studenti seznamují s procesem vývoje a technickými požadavky, které jsou na větrné elektrárny kladeny, jedná se zejména o způsob natáčení ve směru větru, o řešení konstrukce skříně s integrovaným otočným kloubem, hmotnost jednotlivých komponent nebo ochranu větrné elektrárny při silném větru. V rámci praktického workshopu studenti využívají znalosti z oblasti materiálů, technologie, konstrukce a dimenzování plastových dílů, přičemž výsledky vlastních koncepčních návrhů si mohou ověřit na základě pevnostních analýz, ale také v praxi při montáži a funkčních testech větrné elektrárny.

Praktická výuka v provozech, zde v Denso Manufacturing Czech

Vzájemná spolupráce

Významnými účastníky této česko-saské platformy jsou: výzkumný ústav Fraunhofer-IWU a česko-němečtí průmysloví partneři, kteří umožňují studentům společné česko-saské exkurze a praktika ve svých výrobních provozech či se aktivně účastní sítě CroBoPlast (Cross-Border-Plastic Network), jejíž setkání se koná střídavě na TUL nebo HSZG vždy jednou za dva roky. Druhý ročník setkání akademické, výzkumné a průmyslové sítě CroBoPlast se uskuteční již tento měsíc, 27. března 2019 na HSZG v Žitavě (více informací: www.croboplast.eu). Cílem přeshraniční sítě je propojení průmyslu se vzděláváním a výzkumem, a to na základě prezentací výrobních, vývojových a výzkumných projektů, dialogu i výměny informací mezi vysokými školami, podniky a studenty samotnými. Snahou těchto setkání je posílit regionální hospodářství zaměřené na technologie zpracování plastů a nepřímo zvýšit sociální soudružnost či interkulturní komunikaci přeshraničního regionu. Prvního ročníku, který hostila TU v Liberci v prosinci roku 2017, se účastnilo více než 160 účastníků – studentů, vědeckých pracovníků a průmyslových partnerů.

Setkání sítě CroBoPlast 2017 – Cross-Border-Plastic Network

Modely a pomůcky

V rámci česko-saské platformy byly vytvořeny také troje dvojjazyčná skripta zaměřená na moderní technické plasty, aktuální poznatky z oblasti technologií zpracování plastů a konstrukci plastových i vlákny vyztužených polymerních dílů. Pro výuku byla vytvořena řada multimediálních aplikací technologických procesů a interaktivních výukových pomůcek (3D modely vstřikovacích a vyfukovacích forem, reálné modely forem zhotovené aditivními technologiemi), které usnadňují a zatraktivňují výuku. Konkrétní aktivity projektu budou prezentovány na závěrečné akci konané společně se sítí CroBoPlast letos v březnu v Žitavě. Zájemci jsou srdečně zváni. Účast je bezplatná.

Interaktivní pomůcka – výukový 3D model vstřikovací formy s funkčními prvky
Výuková skripta Interaktivní pomůcka – výukový 3D model vstřikovací formy s funkčními prvky

Projekt byl podpořen Programem spolupráce Svobodný stát Sasko – Česká republika 2014–2020 Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní

Luboš Běhálek

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 190441
Datum: 10. 04. 2019
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Mezi světem znalostí a světem peněz

Není zvykem začínat článek citací, ale nemohu si pomoci: „Spolupráce mezi komerční a akademickou sférou je obvykle nejvyšší přidaná hodnota, která vůbec v celé společnosti existuje.“

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Kompozity s přírodními vlákennými plnivy kokosu

Polymerní materiály a jejich kompozity patří k nejprogresivněji se rozvíjejícím materiálům. Mezi polymerní materiály s prudkým rozvojem patří aplikace přírodních vláken (NF) do syntetických matric.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit