Nastává konec doby uhelné a Česko se musí poohlížet po nových zdrojích energie. V souvislosti s rostoucími požadavky v oblasti ochrany klimatu se nabízí zejména obnovitelné zdroje, jejichž podpora ale v tuzemsku podle odborníků pokulhává.
Budoucnost české energetiky spočívá podle ministra životního prostředí Richarda Brabce v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. „Můžeme se hádat o tom, jestli podíl obnovitelných zdrojů v roce 2030 bude 20 procent nebo 24 procent. Je ale nesporné, že energetický mix se mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává,“ uvedl Brabec na mezinárodní konferenci Solární energie a akumulace v ČR, která se konala 16. dubna v Praze.
Jak ale upozornili odborníci na energetiku, ČR má v oblasti obnovitelných zdrojů rozhodně co dohánět.
„Nárůst od roku 2013 se nekonal, naše energetika zejména v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů by potřebovala nabrat nový dech,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Česko je podle něj v podpoře obnovitelných zdrojů málo ambiciózní, což se projevuje i v připravovaném klimaticko-energetickém plánu ČR do roku 2030. Ten je zatím ve formě návrhu a obsahuje české ambice v oblasti omezování skleníkových plynů, podpoře obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti apod. Právě v těchto oblastech se totiž ČR společně s dalšími zeměmi EU zavázala k postupnému zlepšování situace, plán proto podléhá souhlasu ze strany Evropské komise.
Dokument připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ostatními resorty, zejména ministerstvem životního prostředí. Počítá s nižší závislostí na uhlí, ale také s vyšším podílem jaderné energie a obnovitelných zdrojů v celkovém energetickém mixu. Stanovené cíle by ale podle odborníků na obnovitelné zdroje mohly být vyšší. Plán je totiž méně ambiciózní než Státní energetická koncepce z roku 2015.
Solární zdroje se nezapojí do aukcí
Podle Sedláka se může Česko inspirovat například Francií, která má podobnou energetickou politiku jako ČR, ale čím dál větší podíl získávají právě obnovitelné zdroje. Od konce loňského roku například podporuje výstavbu fotovoltaických elektráren, a to na základě aukcí, ve kterých si vybírá výrobce energie podle jejich nabídky. Soutěžní prostředí pak vede k tomu, že se cena za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů snižuje.
Česká republika se však v oblasti fotovoltaik k podobnému kroku nechystá. Upozornila na to výkonná ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. „Záměr nezařadit solární zdroje do připravovaných energetických aukcí, ve kterých mají po roce 2021 soutěžit výrobci energií z obnovitelných zdrojů o výši provozní podpory, dlouhodobě kritizujeme,“ uvedla Hamáčková.
Aukce má zavést plánovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a týkat se mají výroben energie s výkonem nad 1 megawatt. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů přitom doufali, že do aukcí budou zařazeny právě i fotovoltaiky. Současná podoba návrhu ale takovou novinku nezavádí. Na místo toho podporuje pouze malou fotovoltaiku na střechách budov formou operačních programů a dotací v rámci Nové zelené úsporám.
Přestože podpora malých solárních zdrojů energie v domácnostech a firmách se těší podpoře odborníků, podle Sedláka ze Svazu moderní energetiky to nestačí. Novela by podle něj měla umožnit výstavbu fotovoltaik například na tzv. brownfieldech, tedy bývalých průmyslových objektech, které dnes zůstávají bez využití.
Tomáš Smejkal, ředitel Oddělení strategie ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jeho názoru oponoval s tím, že MPO rozvoj fotovoltaik na brownfieldech podporuje prostřednictvím investic. Příležitost pro financování výstavby velkých solárních elektráren by podle něj mohl představovat také Modernizační fond, do něhož zamíří výnosy z prodeje emisních povolenek a měl by fungovat již od roku 2021. Smejkal dále podotkl, že obnovitelné zdroje jsou jedním z prioritních témat kohezní politiky EU, o jejíž budoucí podobě se v současné době vyjednává.
Zařazení fotovoltaik do energetických aukcí nepodporuje ani ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Vzhledem k tomu, že aukce by se povinně týkaly výroben energie od 1 megawattu, v ČR by podle něj musely vzniknout rozsáhlé plochy solárních elektráren. „Bavíme se o obrovských megaparcích, které ale nemáme v ČR kam dát,“ upozornil Hájek. Navíc se obává toho, že v aukcích by soutěžila pouze hrstka projektů, které by se mohly na nabídkách předem domluvit.
„Megaprojekty jsou to nejhorší, co se může české fotovoltaice stát,“ varoval dále Hájek. Fotovoltaika podle něj potřebuje získat zejména lepší mínění veřejnosti. S výstavbou by se tedy mělo postupovat „odspodu“, tedy od umisťování malých fotovoltaik na střechy garáží a domů.
Malé reaktory budoucností českého jádra
Kromě obnovitelných zdrojů má být významnou součástí budoucího českého energetického mixu také jaderná energie. S odstavováním uhelných elektráren totiž bude nutné ČR energeticky zabezpečit, na což však obnovitelné zdroje energie nebudou podle argumentace dominantní části české odborné veřejnosti stačit. Právě tuto výzvu zdůraznil ve svém příspěvku na konferenci vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj je rozvoj obnovitelných zdrojů velmi důležitý, vedle nich ale vyzdvihl potenciál malých jaderných reaktorů.
„Má-li jaderná energetika přežít, tak budoucností jsou jedině malé jaderné reaktory,“ prohlásil Míl. Výhoda malých modulárních reaktorů podle něj spočívá v krátké době výstavby, která trvá nejdéle tři roky. Jejich pořízení je také méně náročné jak finančně, tak i administrativně.
Řada českých odborníků na energetiku se tedy při příležitosti konference shodla, že český energetický mix bude mít v následujících dekádách dva hlavní pilíře – obnovitelné zdroje a jádro. Česká republika tak následuje evropský trend, který se ubírá stejným směrem.
Otázkou zůstává, zda jsou české ambice s ohledem na evropské klimatické a energetické požadavky dostatečně ambiciózní. Odpovědět by již brzy mohla Evropská komise, která v současné době posuzuje návrh českého klimaticko-energetického plánu. Finální podoba dokumentu, na základě kterého se bude odvíjet česká energetická a klimatická politika do roku 2030, by měla být známá do konce letošního roku.