„Její vznik se datuje až do období třetihorního vrásnění, takže její stáří můžeme odhadnout na desítky milionů let. Na tuto prastarou léčivou vodu naráželi geologové a těžaři naftových dolů neustále, ale na přelomu 40. a 50. let minulého století si stále více uvědomovali i její léčebný potenciál,“ říká jednatel lázní Milan Sýkora.

Věřili tehdy lidé, že Hodonín v konkurenci tradičních lázeňských měst uspěje?
Určitě ano. Ale samotná víra nestačí. Byla potřeba velká dávka investic do výstavby a především šlo o zajištění fungujícího provozu s dostatkem kvalifikovaného personálu. Pochybovače přesvědčily výsledky výzkumu, který zde provádělo detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských Lázních, zabývající se speciálně problematikou jodové balneace. Výsledky poukázaly na fakt, že hodonínská solanka svým složením patří k nejkvalitnějším vodám svého druhu v Evropě.

Co předcházelo, než do lázní přijeli hosté? Jak se do lázeňských domů dostala voda?
Minerální voda byla nejdříve dovážena z vrtů v okolí Lužic do nemocnice. Hospitalizovaní pacienti dostávali koupele ve dvou vyhřívaných měděných vanách v poměrně moderně vybaveném vodoléčebném oddělení. Bylo dosaženo dobrých výsledků při léčení pacientů s chronickými kloubními onemocněními. Tehdejší primář interního oddělení v Hodoníně Jindřich Berka navázal spolupráci s profesorem Karlem Přerovským, ředitelem Výzkumného ústavu fyziatrie, balneologie a klimatologie v Mariánských Lázních. Ten prokázal, že jodobromová voda z okolí Hodonína je vhodná k léčebným účelům. V roce 1971 byl napojen do balneoprovozu sedm kilometrů dlouhý jodovod s jodovou solankou, čerpanou ze tří geologických sond u Lužic.

Pořád mluvíme o nemocnici. Kdy se lázně osamostatnily?
V roce 1972 začala druhá etapa přírodovědeckého a klinického výzkumu hodonínských jodových vod. O rok později vzniklo v Hodoníně detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického, jež se zabývalo speciálně problematikou jodové balneace. Na základě tohoto dlouhodobého výzkumu byl prokázán významný léčebný efekt jodobromové solanky, zejména u onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému, což bylo podnětem ke vzniku lázeňské léčebny v Hodoníně. V červenci roku 1979 byla v Hodoníně otevřena tzv. „Československá státní léčebna lázní Luhačovic“, kterou v roce 1992 získalo do majetku město Hodonín.

Když to srovnáte s lázněmi v Lednici, které vznikly v porevoluční době, měl to Hodonín snazší, nebo naopak těžší?
Hodonín si lázeňskou pověst budoval a v podstatě buduje dodnes. Od počátku se naši klienti rekrutovali ze stran zdravotních pojišťoven. Z důvodu velkého zájmu jsme pro rozvoj lázeňské a rehabilitační turistiky v Jihomoravském kraji provoz rozšířili především pro potřeby samoplátecké klientely. Traduje se, že Hodonín nepatří mezi města hemžící se turisty, dovoluji si tvrdit, že lázně tento mýtus pomalu, ale jistě vyvrací. Lázně jsou v podstatě jedinou společností, která zvyšuje počet vícedenních návštěvníků ve městě a jeho okolí. V obci Lednice mají o tento fakt postaráno. Nachází se v nejnavštěvovanější lokalitě Moravy, takže přísun turistů je zajištěn celoročně. Po stránce odbornosti jsou Ledničtí jistě za víc než deset let působení na lázeňském trhu zběhlí a kovaní.

Jak se hodonínské lázně za těch 40 let proměnily?
V současné době léčebný komplex Lázní Hodonín se dvěma lázeňskými domy Vladimír a Eva, vodoléčebným pavilonem Jindřich a novým centrem Denních lázní Bliss Day Spa tvoří zajímavý architektonický prvek města Hodonína. Lázeňský komplex získal nejenom nový vzhled, ale také se pomalu vryl punc značky „Lázně Hodonín“ do mysli návštěvníků. Získat tradici v léčbě a stát se vyhledávaným lázeňským zařízením chce jistě čas. Je nutné si uvědomit, že hodonínské lázně byly zřízeny v netradiční lázeňské oblasti, proto potřebují ještě nějaký čas na to, aby patřily k české lázeňské tradici. Díky léčebné péči na vysoké úrovni, profesionalitě zaměstnanců a kvalitě doplňkových služeb se Lázně Hodonín v současnosti řadí mezi nejvyhledávanější lázeňská zařízení v České republice.

V čem vidíte budoucnost lázní? Je to wellness, nebo léčebné procedury?
Rozumné pojetí obojího. Prolnutí wellness s léčbou jde ruku v ruce se současnými trendy a požadavky na životní styl. Lázeňství nabízí snoubení v podobě medical wellness produktů a služeb, tedy specifickou nabídku lázeňských pobytů, při kterých i za krátkou dobu plně využijete bohatství, jež v sobě lázeňství ukrývá. A přitom budete v péči odborníků odpočívat podle vašich představ. Samozřejmě nezbytnost čistě léčebné lázeňské péče zůstává alfou a omegou v systému léčebného lázeňství.

Jak vypadá hodonínský „švihák lázeňský“? Pro jakou klientelu je Hodonín atraktivní?
Pravý hodonínský švihák lázeňský je spokojený a věrný klient, který se k nám rád a opakovaně vrací. Dobře si uvědomuje, že pečovat o své zdraví se musí pravidelně v rámci aktivní prevence, obohacené navíc o pohodové lázeňské prostředí. Je sdílný, při jakékoliv příležitosti přiloží ruku k dílu a své kladné zážitky z pobytu v hodonínských lázních rád předává dále svým známým a blízkým. Značka Lázně Hodonín se tak šíří nejenom mediální cestou, ale přímo od „opravdového lidského zdroje“.

Jaká je hodonínská voda?
Zdejší solanka se vyznačuje vysokým obsahem solí jodu a bromu. Bývá přirovnávána k vodě z Mrtvého moře, kterou však obsahem jodidů převyšuje několikanásobně. Obsah ostatních minerálních látek je téměř dvojnásobný. Tato voda je pilířem našich procedur. V současnosti se využívá k léčbě degenerativních i revmatických onemocnění páteře a kloubů, v terapii neurologických onemocnění, k léčbě onemocnění srdce a cév. Ale účinky přírodního jodu obsaženého v solance jsou širokospektré (má vynikající protizánětlivé účinky, zvyšuje také elasticitu cév, snižuje krevní tlak, ovlivňuje i sníženou funkci štítné žlázy – pozn. red.).

V čem vidíte největší problém českého lázeňství?
V poslední době se potýká nejvíce s personálními problémy. Především v určitých oblastech chybí dostatek odborného personálu. Ne jako hlavní problém, ale jako bolavé místo vidím častější legislativní změny, jež nejdou vždy za potřebami pacienta. Namátkou mohu zmínit délku platnosti návrhů na lázeňskou péči. Zahájit lázeňskou léčbu u pacientů většiny indikací do tří měsíců od vystavení takovéhoto návrhu bývá často s ohledem na kapacitu lázní nemožné. Podobný případ z nedávné minulosti je ten, že u některých nemocí bylo možné, aby péči hrazenou ze zdravotního pojištění čerpali také v lázních neubytovaní pacienti, zejména ti, kteří žijí nedaleko lázní, bydlí a stravují se tedy doma. To dnes bez ubytování v lázních možné není. Ale to jsou věci, které s sebou vždy změny systému bohužel přinášejí…

Co čeká lázeňské hosty v rámci oslav 40. výročí?
Největší koncentrace slávy propukne 25. května. Nalákat hosty bychom chtěli nejenom na zábavu, ale i na prezentaci lázeňského umění v podobě procedur a aktivit servírovaných přímo pod širým nebem. Návštěvníci mohou vyzkoušet pravou hodonínskou masáž, cvičení pod vedením fyzioterapeutů, terapii přístrojem Bemer či na místě konzultovat svůj zdravotní problém v lázeňské poradně, jež bude v době konání akce k dispozici. Chceme zavzpomínat na začátky lázeňství i pochlubit se dnešním moderním pojetím lázní a možná také necháme návštěvníky nakouknout pod pokličku lázeňského zákulisí.