Dvoudenní velkolepá show s ohňostrojem. Hlavní projev měl tehdejší hejtman František Dohnal. Tak se slavil před patnácti lety na jihlavském Masarykově náměstí vstup do EU. Lidé se veselili i na mnoha jiných místech kraje, v některých kostelech zvonily zvony.

Současný hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD) hodnotí posledních patnáct let v EU jako velmi výrazný přínos pro kraj, města i obce. „Proinvestované miliardy jak evropských dotací, tak i finanční spoluúčasti jsou znát. Jsem přesvědčen, že obě programovací období byla obrovským přínosem,“ uvedl hejtman.

Za vyloženě povedené projekty považuje rozsáhlé investice do krajských nemocnic a silnic. A to přestože stále slyší stížnosti na stav cest. „Bez evropských peněz bychom nedokázali mnohé ze silnic opravit,“ upozornil.

Oceňuje též investice do muzeí, galerií a dalších oblastí. „Nemám v Kraji Vysočina povědomí o nepovedených projektech nebo nutnosti některé ukončit,“ dodal Běhounek.

Jihlava: hodně se povedlo, jen ta složitá administrativa

Podle jihlavské primátorky Karolíny Koubové (Fórum) se Česká republika díky EU přiblížila evropskému standardu života. „V Jihlavě se díky dotacím povedlo mnoho projektů. Od nákupu ekologicky šetrnějších vozů dopravního podniku přes výstavbu centra Český mlýn s tamním dětmi využívaným skateparkem po krásnou přestavbu zoologické zahrady,“ popsala primátorka. Oceňuje i třeba vznik divadla DIOD, u jehož zrodu sama stála.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Vysloveně nepovedený dotační projekt v Jihlavě nevidí. Druhou stranou mince jsou podle ní spíš velké komplikace při administraci dotovaných projektů, a to i těch povedených.

„Procesy jsou nesmírně složité a nereflektují běžné změny, které při vzniku nastávají. Někdy se najde například jednodušší či levnější řešení, které ale nejde kvůli projektovému plánu použít,“ sdělila své zkušenosti Karolína Koubová.

V současné době pracuje s kolegy na tom, aby příští programovací období bylo v tomto ohledu jednodušší. „Protože neschopnost čerpat dotace vychází velmi často právě ze složité administrativy,“ doplnila.

Podle ní však nejde jen o dotace, jež členství v EU přineslo. Za nejzásadnější považuje svobodu cestovat, která nastala po otevření hranic.

Třebíč: rekonstrukce nemocnice, zámek v novém

Starosta Třebíče a náměstek hejtmana Pavel Pacal (Pro Třebíč) si nevybavuje žádný projekt, jež by způsobil zásadní negativní dopad na území Kraje Vysočina. A je rád za všechny uskutečněné.

„Z konkrétních bych zmínil například Pavilon pro matku a dítě v třebíčské nemocnici či modernizaci a zpřístupnění nových expozic na zámku v Třebíči. Jako starosta musím jmenovat projekty města, jako byly rekonstrukce objektu Předzámčí s novou interaktivní expozicí či obnova a rekonstrukce historického vstupu do baziliky svatého Prokopa,“ vyjmenoval Pavel Pacal.

Oceňuje i projekty přestupního terminálu v Třebíči, veřejných prostranství v Borovině či stavbu rozhledny na Pekelném kopci.

„Dotace EU mluví samy za sebe. Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Chápu je hlavně jako motivaci posunout se dál a hlavně rychleji. Tempo, jakým se díky evropským dotacím opravovaly a opravují silnice, si nepamatují ani pamětníci, vznikla řada sociálních velice prospěšných a chvályhodných projektů. A to není zdaleka všechno,“ doplnil starosta Pacal.

Pelhřimov: čistírna odpadních vod i kompostárna

Velmi pozitivně vnímá 15 let v EU i pelhřimovský starosta Ladislav Med (ODS). „Spojení evropských států přineslo více dobrého než špatného, jak pro občany ČR, tak pro celý náš stát,“ říká.

Třeba v Pelhřimově provedli v letech 2012 až 2015 za pomoci peněz z EU velkou rekonstrukci čistírny odpadních vod. Vše stálo 275 milionů, dotace byla 125 milionů. Ve městě též vznikla kompostárna za pomoci stejného zdroje peněz.

„Tyto projekty byly smysluplné, i když bych našel celou řadu nesmyslných dotačních podmínek. Ale co považuji za nejhorší plýtvání peněz z dotací, jsou takzvané měkké projekty, tedy různá podporovaná školení a konference,“ kritizuje starosta Med.

Podle něj se někdy dělají i další nepotřebné akce, jež se uskutečňují jen proto, že jsou hodně dotované. Za ty Med považuje některé projekty v oblasti školství.

Žďár nad Sázavou: Pilák, rekonstrukce náměstí i zeleň

Dotace z EU proudily a dál proudí i do Žďáru nad Sázavou. Pomohly rekreačnímu areálu Pilák, rekonstrukci náměstí Republiky, revitalizaci parku U Ivana či rekonstrukci budovy bývalé vodárny na volnočasové centrum a středisko neformálního vzdělávání. Za pomoci peněz EU také ve Žďáře měnili k lepšímu zeleň. V současnosti mimo jiné rozšiřují s evropskou podporou cyklostezky ve městě.

„Roky v Evropské unii umožnily zásadní proměnu České republiky. EU nám umožnila přiblížit se vyspělým západním zemím. Díky volnému přístupu na bohaté evropské trhy rostla naše ekonomika a životní úroveň obyvatel, posílila se nezávislost justice a veřejných institucí, zlepšilo se životní prostředí,“ hodnotí žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár - živé město).

„Vědecký park? Někoho za to měli stíhat“ Do vědeckotechnického parku v Jihlavě se vrátil život. V areálu se už setkali například lidé zabývající se veganskou či vegetariánskou stravou a novými trendy v této oblasti. Miliardy z EU neznamenaly v posledních letech jen přehlídku povedených projektů. Za některými zůstávají otazníky. Jeden z nich je vědeckotechnický park v Jihlavě. Výstavba a vybavení areálu v části Hruškové Dvory stály více než 400 milionů korun. Tři čtvrtiny z toho dotovala EU. V červnu 2014 to byla sláva, když se park otevíral. Že bylo něco špatně, se ukázalo už po roce. Kanceláře zely prázdnotou, prázdné lavičky venku nikdo ani nerozbalil, přístroje zahálely, zaměstnanci nikde. Energoklastr CTT Vysočina, původní iniciátor projektu, se dostal do insolvence. „My jsme získali do ruky všechny podklady týkající se toho projektu. Myslím, že za to měl být někdo trestně stíhán. Ceny, za které se tam nakupovalo a stavělo, byly výrazně nadsazené nad ceny místně obvyklé. Jako stavař jsem to mohl posoudit,“ uvedl Marcel Tůma ze společnosti Inserire. Ta před lety nový a prázdný park koupila a postupně ho oživuje. Policie na Vysočině se podle mluvčí Dany Čírtkové okolnostmi výstavby tohoto areálu dosud nezabývá. Společnost Inserire mezitím zařizuje, aby areál neležel ladem. „Fungují tam v tuto chvíli tři firmy. Zbytek adaptujeme na míru pro potřeby nových uživatelů. Navíc máme za sebou silného partnera, který nám s tím bude pomáhat i v budoucnu,“ doplnil Marcel Tůma. Dotovaný, leč prázdný autobus Synonymem pro plýtvání byl donedávna v Jihlavě autobus číslo šest, který dlouho jezdil buď úplně prázdný jen s řidičem, nebo s několika málo cestujícími. A to zpočátku mezi náměstím a městským nádražím, pak i jinou trasou. Stal se i terčem legrácek, jeho model se objevil v masopustním průvodu. Autobus ale prý jezdit musel, protože peníze z EU pomohly vylepšit prostor před nádražím a bylo to součástí celé akce. Po pěti nutných letech šestka jezdit přestala. Jednou ale budou jezdit na toto nádraží trolejbusy, ovšem až se tam dostaví terminál. „Máme podepsanou plánovací smlouvu se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC),“ uvedl náměstek primátorky Petr Laštovička. Jenže se aktuálně vše zdržuje kvůli tomu, že SŽDC se nedaří najít dodavatele projektu na úpravu kolejiště a stavbu výpravní budovy.