Soudce dostal podmínku. Úplatek neprokázán, policie prý pochybila

Předseda senátu karlovarského okresního soudu Adrian Matúš při zdůvodnění rozsudku kritizoval práci policie, která podle něj při monitorování možného předání úplatku pochybila.

Obžaloba totiž uvádí, že dva dny po propuštění podnikatele Maliny z vězení inkasoval soudce Novák od advokáta Douchy 80 tisíc korun. Přestože policisté jejich schůzku 9. ledna 2016 monitorovali, předání peněz nezaznamenali.

Nováka ale dál sledovali a zjistili, že ten den předal své věřitelce Natalii Skotorenkové 80 tisíc korun, aniž by hotovost vybral z bankomatu. Usoudili, že jí musel předat peníze, které předtím inkasoval od advokáta Douchy z ruky do ruky jako úplatek za Malinovo propuštění.

JUDr. Ivan Novák 27. května 2009 ho do funkce soudce jmenoval prezident Václav Klaus. Dříve pracoval jako advokát, předtím jako prokurátor. V médiích se Novákovo jméno objevilo v roce 2010, když převzal po soudkyni, která odešla na mateřskou, korupční kauzu obžalovaného Alexandra Nováka, kmotra a údajného vládce severních Čech. Za přijetí 40milionového úplatku potrestal soudce Novák expolitika Nováka (shoda jmen) dvouletou podmínkou a peněžitým trestem 5 milionů korun. Nepřiměřeně mírný trest zpřísnil v červenci 2012 Krajský soud v Ústí nad Labem. Alexandra Nováka poslal do vězení na 4 roky. Odsouzenec se snažil nástupu do vězení vyhnout, v dubnu 2013 ho policie zadržela a do vězení dopravila. V květnu 2015 Novákův senát překvapivě pustil Alexandra Nováka z vězení. Expolitik předtím nebyl s žádostmi o podmíněné propuštění úspěšný, změnil věznici a nově o jeho žádosti rozhodoval chomutovský soud. Policie pak začala činnost soudce Nováka sledovat. Měla povolený odposlech jeho telefonu, monitorovala jeho e-maily i schůzky. V lednu 2016 propustil Novákův senát na svobodu podnikatele Tomáše Malinu. V březnu 2016 obvinili policisté soudce z toho, že tak učinil za úplatek.

Policie pak ženě peníze zabavila, z bankovek však neodebrala žádné otisky prstů či DNA, ale pouze si je vyfotila a zase je majitelce vrátila. Tento postup kriminalisté zdůvodnili tím, že se nechtěli prozradit, Nováka totiž dál sledovali.

Podle předsedy senátu Matúše však policie postupovala nesprávně, zajištěné peníze měla řádně zanalyzovat.

„V protokolu je uvedeno, že z důvodu dekonspirace nebyly z peněz vzaty žádné biologické stopy. Soudu není vůbec jasné, k jaké dekonspiraci mohlo v dané věci ještě dojít, když bylo zcela oprávněné očekávat, že první, co Natalie Skotorenková po propuštění z policie udělá, že kontaktuje pana obžalovaného Nováka s tím, že byly peníze (od něj) zabaveny policií,“ řekl soudce.

„Soud považuje za zcela nepřípustné, aby byli obžalovaní odsouzeni (za korupci, pozn. red.) pouze na základě důkazů, jakým je finanční šetření (soudce byl opakovaně na účtu v mínusu až 140 tisíc korun) a toho, že se spolu (s Douchou) měli setkávat v době, kdy byla projednávána žádost o podmíněné propuštění. To byly jediné důkazy, nic jiného nebylo,“ prohlásil Matúš.

Pasáž o uplácení proto jeho senát z rozsudku vyňal. Obžalované odsoudil jen za přečin zneužití pravomoci úřední osoby (u advokáta Douchy ve formě účastenství) a potrestal je podmíněnými tresty.

Novák dostal rok a půl vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky, Doucha roční podmínku se zkušební dobou v trvání dvou let. Dva roky také nesmí vykonávat profesi advokáta. Oba se proti rozsudku ihned odvolali.

Obžalovaný soudce Novák se hájil tím, že chtěl mít spisy v pořádku, proto s Douchou, s nímž se přátelil, komunikoval telefonicky a e-mailem o tom, co v podané žádosti schází. Podle předsedy senátu Matúše však postupoval nezákonně.

JUDr. Josef Doucha U Veřejné bezpečnosti sloužil od roku 1969. V osmdesátých letech byl například členem týmu, který vyšetřoval případ spartakiádního vraha Jiřího Straky. V roce 1994 se stal šéfem středočeského úřadu vyšetřování, podílel se mimo jiné na objasňování tzv. orlických vražd. Po odchodu od policie v roce 1996 začal pracovat v advokátní kanceláři Jiřího Teryngela, která mimo jiné hájila osoby vyhoštěné během razie u Holubů. Po volbách v roce 1998 dostal podle svých slov od ČSSD nabídku stát se policejním prezidentem, ale odmítl ji. „Kdybych silně stál o to stát se policejním prezidentem, tak jsem se jím asi stal. Měl jsem všechny karty v ruce,“ řekl MF DNES. Exministr Jan Ruml v roce 1999 uvedl, že Doucha musel z policie odejít pro své podezřelé kontakty s ruskojazyčnou mafií. „Vždycky, když někde padne jméno Doucha v souvislosti s nějakou funkcí, začnou Ruml a Fendrych vytahovat organizovaný zločin nebo něco podobného,“ reagoval Doucha. V roce 2000 pověřil prezident Václav Havel civilní kontrarozvědku, aby Douchu prověřila. Havel ho podezříval z toho, že je napojen na ruské mafie a díky svým kontaktům na některé vlivné sociální demokraty se snaží ochromit práci speciální jednotky pro boj s organizovaným zločinem. „Ať si to prověřují, já mám svědomí čisté. Nemám se čeho bát,“ vzkázal Doucha. V březnu 2016 obvinili policisté Douchu z toho, že uplatil soudce Ivana Nováka, který propustil z výkonu trestu Douchova klienta Tomáše Malinu.

„Měl formálním přípisem založeným do spisu upozornit obhájce odsouzeného Maliny, že žádost vykazuje vady a ať specifikuje, o jakou žádost se jedná (zda o žádost odsouzeného, nebo o žádost občanského sdružení, pozn. red.) Nikoliv ho vysloveně instruovat k tomu, jak mají být nedostatky odstraněny, a už vůbec ne prostřednictvím soukromé komunikace,“ uvedl Matúš.

Jeho senát při ukládání podmíněných trestů přihlédl k tomu, že oba obžalovaní dosud vedli řádný život.

Státní zástupkyně Radka Pavlišová si po vyhlášení rozsudku vzala lhůtu, aby zvážila, zda i ona podá odvolání. Pro Nováka navrhovala 3,5 roku vězení, pro Douchu dva roky nepodmíněně. K tomu i peněžité tresty.

„Jejich postupem došlo k popření základního atributu právního státu a sice rovnosti před zákonem. Zpochybnění této zásady soudcem má devastující dopad na důvěru ve spravedlnost v řízení před soudy. Postup, v němž je možné na základě osobní známosti se soudcem získávat určité výhody, nelze akceptovat. Jde o nezákonné zvýhodnění,“ uvedla žalobkyně ve své závěrečné řeči.

Trvala na tom, že se oba dopustili klientelismu, který patří mezi nejzávažnější formy korupce. Doucha s Novákem to odmítli, kauzu označili za vykonstruovanou.

„Čím jsem si vysloužil takový zájem policie? Podmíněným propuštěním Alexandra Nováka. Nic jiného v tom nebylo. Trvá to tři a půl roku. Totálně mi zničili profesní i osobní život, dostal jsem z toho cukrovku. Sám se ptám tři a půl roku, co jsem provedl? Čím jsem se dopustil přečinu zneužití pravomoci úřední osoby? Tím, že jsem zvedl doktoru Douchovi telefon? Je snad někde zadokumentováno, že já jsem ho kontaktoval?“ uvedl ve své závěrečné řeči soudce Novák.

Obvinění od počátku odmítá i Josef Doucha. „Rozhodně popírám, že jsem usiloval o to, aby žádost Tomáše Maliny rozhodoval JUDr. Novák nebo že jsem u něj hledal jakoukoliv protekci. Stejně tak popírám, že bych doktoru Novákovi nabídl, přislíbil či předal úplatek v jakékoliv podobě,“ řekl u soudu advokát.

Spor o odposlechy

Obhajoba žalobkyni vyčetla, že nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, který Malinu z vězení podmíněně propustil. „Jakékoliv zpochybňování takového rozhodnutí považuji za výsměch demokratickému právnímu státu. To z úst státního zástupce, který má zastupovat veřejný zájem, shledávám jako naprosto neuvěřitelné,“ prohlásil Novákův obhájce Vlastimil Němec.

Odposlech advokáta podle Ústavního soudu Esenciální součástí ústavního práva na obhajobu je i právo každého radit se se svým obhájcem za podmínek, ve kterých současně nedochází k poskytování informací orgánům činným v trestním řízení. Komunikace mezi obhájcem a klientem podléhá maximální možné ochraně, a to v zájmu klienta. Zákonná ustanovení již však neposkytují ochranu takové komunikaci ku prospěchu advokáta sledujícího zájmy rozporné s klientovými, nebo se klientových zájmů netýkající. Tomu, že v určitých případech, kupříkladu je-li advokát podezřelý ze závažné trestné činnosti, může dojít k prolomení této ochrany v souvislosti s nasazením operativně pátracích prostředků, ostatně přisvědčil v minulosti opakovaně i Ústavní soud. zdroj: Nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2847/14

Obhájci také opakovaně napadali pořízené odposlechy jako nezákonné a žádali, aby je soud neuznal jako důkaz. „Pokud je prováděn odposlech mezi advokátem a klientem (v tomto případě mezi Douchou a Malinou), tak musí být okamžitě zastaven a záznam zlikvidován,“ zdůraznil Němec.

Policie začala soudce Nováka sledovat a odposlouchávat poté, co jeho senát v květnu 2015 propustil na svobodu bývalého chomutovského starostu odsouzeného za korupci, exsenátora ODS a místního kmotra Alexandra Nováka. Za jeho nápravu se zaručil motorkářský klub Gryphons.

Odsouzený Alexandr Novák, který vzal úplatek 42 milionů korun, si měl ve vězení odpykat čtyři roky a zaplatit peněžitý trest 5 milionů korun. Novákův senát ho z vězení pustil po dvou letech.

V obou případech, jak u Alexandra Nováka, tak u Tomáše Maliny, mohl propuštění odsouzence zbrzdit chomutovský státní zástupce Ladislav Kosán. Stačilo podat stížnost a věc by musel projednat ještě nadřízený soud. Kosán ale nic takového neučinil.

V případě Alexandra Nováka prokazatelně pochybil, za což mu v kárném řízení strhl Nejvyšší soud na devět měsíců 10 procent z platu. Kosán opakovaně avizoval, že ve funkci okresního žalobce skončí, vždy si to však rozmyslel.

Obžalovaný soudce Novák nyní prohlásil, že během tajné porady s dvěma přísedícími pro propuštění bývalého politika Alexandra Nováka nehlasoval. „Ta věc byla rozhodnuta v senátě. Byl jsem zbaven mlčenlivosti a mohu uvést, že jsem byl přehlasován dvěma přísedícími,“ řekl.

Díky odposlechům, které policisté v květnu 2015 nasadili se souhlasem soudu na Nováka, mohli o několik měsíců později zdokumentovat okolnosti dalšího podezřelého propuštění z věznice. Tentokrát šlo o milionáře Tomáše Malinu.

Senát karlovarského soudu nakonec připustil jen část odposlechů – šlo o hovory mezi soudcem Novákem a advokátem Douchou. Odposlechy mezi Douchou a klientem Malinou jako důkaz nepřipustil.

Na účtu mínus 140 tisíc

Soudce Ivan Novák se hájil i tím, že by musel být blázen, kdyby ohrozil svoji kariéru za všimné v řadu desítek tisíc korun. „Proč bych bral úplatek 80 tisíc, když jsem měl plat 90 tisíc?“ kladl řečnickou otázku.

Obžalovaný soudce Ivan Novák (vlevo) se svým obhájcem Vlastimilem Němcem

Podle státní zástupkyně vyšetřování ukázalo, že Novák byl na svém bankovním účtu dlouhodobě v mínusu. V předmětné době – na konci roku 2015 – ho opakovaně urgovala žena, které měl vrátit 300 tisíc korun za neuskutečněný prodej bytu.

18. prosince 2015 si soudce sjednal úvěr u jedné společnosti ve výši 20 tisíc korun a stejnou částku pak ženě poslal. 28. prosince 2015 si z bankomatu v rámci revolvingového úvěru vybral 15 tisíc korun a tuto sumu vzápětí vložil na svůj účet, kde měl v danou chvíli zůstatek mínus 147 229 korun, takže mu k dispozici zbývala částka 2 771 korun. 30. prosince 2015 měl na svém účtu mínus 134 859 korun.

První velký případ mladého karlovarského soudce Korupční kauzu Nováka a Douchy řešil senát Adriana Matúše. Mladý soudce vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Titul JUDr. získal v roce 2011, pak působil několik let na Nejvyšším soudu jako asistent trestních soudců. Prezident Miloš Zeman ho do funkce jmenoval před rokem a půl – 1. prosince 2017. Šlo o první mediálně sledovaný případ, který tento soudce ve své kariéře řešil. Douchův obhájce Jiří Teryngel neskrýval, že se chtěl na Matúše připravit a snažil se o něm něco zjistit. „Když jdu k nějakému soudu, který je pro mě cizí, ve Varech se přátelím třeba s doktorem Tocikem, tak mu zavolám – prosím tě znáš toho nebo onoho soudce, jak se k němu mám chovat, protože někteří soudci jsou alergičtí na některé věci, kterých bych se mohl třeba bezděky dopustit, nebo zavolám známému soudci – v Chebu doktorka Oswaldová, ta u mě byla praktikantka a byla moje studentka na Právnické fakultě v Plzni, takže jsem se jí zeptal taky, jestli zná poměry v Karlových Varech, a o Vás, pane předsedo, řekla, že jste nový a o vás nic neví,“ přiznal v jednací síni Teryngel a soudce i obě přísedící se pousmáli.

Žalobkyně je přesvědčená, že když soudce předával 9. ledna 2016 po schůzce s advokátem Douchou věřitelce Natálii Skotorenkové 80 tisíc korun v hotovosti, nemohl mít tyto finanční prostředky k dispozici z vlastních zdrojů. Podle státní zástupkyně je získal jako úplatek.

„Kdyby si byla policie jistá tím, co říká, tak by z peněz zajistila pachové, daktyloskopické a biologické stopy. Pak by ale zjistila, že peníze měli v rukách jen pan Novák a ta žena,“ oponoval obhájce Němec.

„Ona (věřitelka) si to chtěla uložit, zastavili ji policisté a peníze vyfotografovali, vrátili a ona si je uložila do banky,“ popsal Douchův obhájce Jiří Teryngel.

Oba muže – soudce i advokáta – zadržela policie až o dva měsíce později, v březnu 2016.

Obhajoba odmítla, že by na tom soudce byl finančně tak špatně. „V roce 2015 prodal za 2,6 milionu korun penzion, měl činžovní dům, prodal auto s motorkou a z Kanady zdědil milion korun,“ vypočítával již dříve Teryngel.

Žalobkyně však připomněla, že 25 tisíc kanadských dolarů, které Novák získal jako dědictví, bylo na jeho účet připsáno až 25. ledna 2016.

Zfalšované lékařské zprávy?

Movitý podnikatel Tomáš Malina, kolem kterého se celá kauza točí, je bývalým spolupracovníkem odsouzeného obchodníka Tomáše Pitra a zavražděného mafiána Františka Mrázka. Podle pravomocného rozsudku si měl ve vězení odsedět pět let.

Malinova firma Bencalor odebrala na konci roku 2005 od obchodní a rafinerské společnosti Unipetrol RPA pohonné hmoty za 101,8 milionu korun, které dál prodala čerpacím stanicím. Utržené peníze však neputovaly zpět Unipetrolu RPA, Malina za ně obratem nakoupil akcie ruské ropné společnosti Tatněfť.

Odsouzený podnikatel Tomáš Malina

Podle rozsudku podnikatel už v době nákupu akcií věděl, že nebude moci pohonné hmoty Unipetrolu RPA uhradit. Jeho firma totiž neměla další peníze.

Do věznice měl Malina nastoupit počátkem roku 2012. Podnikatel však hledal způsob, jak se pobytu v cele vyhnout. Jeho obhájce Daniel Tetzeli se v lednu 2012 obrátil na Malinova lékaře Radka Klubala.

„Řešil se mnou lékařské zprávy z nemocnice, myslím, že to byl IKEM. Byla mu (Malinovi) diagnostikována Crohnova choroba (zánět střeva) a cysta v játrech. Chtěl po mně, abych lékařskou zprávu naformuloval tak, aby byla jednodušší pro laiky s tím, že má být předložena k nějakému soudnímu jednání. Chtěl, aby soudce pochopil, o jak závažná onemocnění jde. Pokusil jsem se to naformulovat,“ uvedl lékař, který tak učinil a přidal svoje razítko, aniž by Malinu prohlédl a vyšetřil.

Pro Klubala byla přitom tak vážná diagnóza překvapením. Malina byl jeho pacientem přes deset let a za tu dobu s ním řešil jen běžné zdravotní obtíže, třeba vysoký cholesterol. „Já jsem do té doby netušil, že má takovéto závažné zdravotní problémy,“ sdělil lékař.

Přesto požadovanou lékařskou zprávu 12. ledna 2012 vytvořil a to na základě dokumentace, která mu byla předložena Malinovým advokátem. Obhájce Tetzeli ji následně poslal k soudu a do prezidentské kanceláře.

Prezident Václav Klaus o Tomáši Malinovi „Prezident republiky u Tomáše Maliny rozhodl o odkladu výkonu trestu odnětí svobody uloženého za zpronevěru, a to až do jeho rozhodnutí o žádosti o milost, které učiní na základě dalšího vývoje zdravotního stavu jmenovaného. Pan Malina část způsobené škody již uhradil a zbytek škody se zavázal splácet. V minulosti nebyl trestán.“ Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru, tisková zpráva ze 14. 2. 2012

„Médii pak proběhlo, že pan Malina dostal milost (jednalo se o odklad výkonu trestu od tehdejšího prezidenta Václava Klause, což prověřovala policie, pozn. red.), tak si myslím, že to bylo kvůli tomu,“ vzpomínal lékař.

V březnu 2013 rozhodoval Vrchní soud v Praze v Malinově kauze znovu. Pětiletý trest odnětí svobody podnikateli potvrdil. Odsouzený muž dostal v květnu 2013 další výzvu k nástupu do vězení a obratem požádal soudkyni Danu Pacholíkovou o odklad. Jenže ji nepřesvědčil a protože v určeném termínu dobrovolně nenastoupil, nařídila, aby ho za mříže dopravili policisté.

Ti v rámci pátrání objevili Malinovo Audi A8 zaparkované v Pařížské ulici v centru Prahy. Tam si na odsouzence počkali. Když se k vozu vracel, zadrželi ho. Malina s touto možností zjevně počítal, tašku s věcmi do vězení měl připravenou v autě. Zasahující policista potvrdil, že si podnikatel v tu chvíli na žádné zdravotní obtíže nestěžoval, protože by to okamžitě řešili s lékařem nebo vězeňskou nemocnicí.

O dva a půl roku později, začátkem prosince 2015, když advokát Doucha konzultoval se soudcem Novákem druhou žádost o Malinovo podmíněné propuštění, se na lékaře Klubala obrátil podnikatelův obhájce znovu. „Myslím, že mě opět kontaktoval magistr Tetzeli. Chtěl nějakou zprávu, aby jej (Malinu) pustili z vězení dříve,“ přiznal lékař. Malina už v té době jeho pacientem nebyl.

Lékař přesto prosbě vyhověl. Do zprávy připsal i to, že na konci května 2013, kdy Malina sám od sebe nenastoupil do věznice a hledala ho policie, byl ve vážném stavu.

„V noci z 29. na 30. května 2013 jsem byl jako ošetřující lékař požádán o pomoc při řešení akutního zhoršení zdravotního stavu pacienta – podezření na krvácení z jícnových varixů. Nejrychleji mi vyhověla gastroenterologie Nemocnice Na Františku – MUDr. Ivančo, kam jsem pana Tomáše Malinu poslal.“

Když Klubal později na policii vysvětloval, co se onu noc vlastně odehrálo, uvedl, že mu telefonovala Malinova manželka. Jejího muže vůbec neviděl. Žádanku na vyšetření do nemocnice po něm chtěl Malinův obhájce Tetzeli. „Bylo mi divné, že když byl tehdy v kritickém stavu, proč se obrátili na mě, a ne na IKEM. Oni řekli, že tam nechtějí, ale proč, to jsem nevěděl.“

Malina se tehdy na doporučené pracoviště gastroenterologie do Nemocnice Na Františku nedostavil. Primář Alexej Ivančo policistům potvrdil, že ho nikdy nevyšetřoval. V záznamech nemocnice Malina jako pacient nefiguruje.