Na Vysočině ničí kůrovec a sucho lesy i u některých velkých zdrojů pitné vody. Poškozené stromy těží lesníci u prameniště Heraltice a v okolí vodárenských přehrad Vír a Švihov. Jsou v kontaktu s vodohospodáři, protože s těžbou ve svažitých terénech je spojeno mnoho rizik, u Švihova jde například o splavování zbytků po těžbě a uvolněné půdy. Problematické bude také obnovování těchto lesů.

V okolí vírské přehrady hospodaří i Lesní společenství obcí sídlící v Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem. "Svahy u Víru schnou před očima," uvedl jednatel Petr Juračka. Zatímco v jiných letech firma těžila 8500 metrů krychlových dřeva za rok, letos předpokládá těžbu kolem 20.000 metrů krychlových. V obtížně přístupných terénech musí dřevo těžit pomocí lanovek.

Z vodárenských nádrží na Vysočině ve správě Povodí Moravy se teď těží jen u Víru. Pracovníci povodí sledují ochranu tohoto zdroje. "Současně s tím probíhá pravidelný monitoring vody ve vodní nádrži, v jehož rámci sledujeme 400 ukazatelů," uvedl mluvčí povodí Petr Chmelař. Doplnil, že pro kácení v ochranných pásmech platí přísné podmínky.

Povodí řeky Želivky spravuje státní podnik Povodí Vltavy. Na kritický stav lesů v okolí vodárenské nádrže Švihov upozornil příslušné úřady už loni na podzim. "Lesy plní pochopitelně významnou ochrannou funkci podél vodárenské nádrže," uvedla Martina Voborská z povodí.

S největšími vlastníky lesů podél nádrže povodí upřesňuje podmínky prací. "Vyvstávají rizika spojená s těžbou uschlých lesů, přibližováním dříví mnohdy ve svažitých terénech a jeho ošetřením nebo odvozem," uvedla Voborská. Kromě možných splachů do přehrady by manipulace s velkým množstvím dřeva a přejíždění těžké techniky mohly způsobit zvedání kalu na jejích přítocích. "Nelze opomenout ani riziko možné poruchy techniky s následným únikem provozních kapalin," uvedla.

Kolem Švihova zatím převažují jehličnaté lesy, novou výsadbu by povodí chtělo s podstatně vyšším podílem listnatých dřevin.

Kůrovec ničí lesy také v okolí Heraltic na Třebíčsku, kde je jeden z nejvýznamnějších podzemních zdrojů pitné vody na Českomoravské vrchovině. „Les chránil prameniště téměř ze sta procent, kácení může mít do budoucna vliv na jeho vydatnost a kvalitu,“ řekl Jaroslav Hedbávný, ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti. Firma se už obrátila na odborné instituce, aby pomohly doporučit vhodnou druhovou skladbu lesa nad prameništěm, který se bude nově vysazovat.

Diskuze k článku