Jan Hrušínský: Čekání na konec bouřky

Březnové vzestupy a pády

Bouřka v březnu prý znamená dobrý rok. Člověk by si skoro myslel, že se blýská na lepší časy. Po bouřce se vždy pročistí vzduch a hned se lépe dýchá. Nevím ovšem, jak v případě, jde-li o nepřetržitou smršť a třicet jedna dní zpravodajských plískanic, nad kterými rozum zůstává stát.

Tak popořádku. Nejdříve se zatáhne obloha a objeví se první mraky, které by leccos mohly naznačit. Vezmete si deštník a pláštěnku a zapnete zprávy. Hned na úvod vás z vašeho jindy bezpečného křesla smete informace o korupci protikorupčního hnutí za účasti svědka korupce Jaroslava Faltýnka (ANO). Policejní razie zabavila svědkovi JF v jeho domě počítač i mobilní telefon, brněnské radní JŠ a PL za hnití ANO, promiňte, hnutí, rovnou zatkla a vzala do vazby, zatímco ostatní spoluhniťáci vyjádřili pochybnost, že by JF byl schopen trestného činu. I majitel hniťáků AB vzkázal z USA, že se vše musí vyšetřit padni komu padni, ale že JF nepadne. A začalo pršet.

To když nás první místopředsedkyně demokratické strany, která se vymezuje proti komunistům a extremistům, chtěla poučit, jak běhat mezi kapkami deště a zůstat suchá, aby se po večírku s partou proruských kolaborantů vrátila domů jak zmoklá slepice. A strhla se bouře.

Ta zastihla u řečnického pultu nepřipraveného juniora, který nepodědil jen jméno, ale i rozum. Rozum zatemňující nenávist k mnohému a mnohým, především k Evropské unii. Přirovnal přijímání zákonů z EU naším parlamentem k židovským transportům. Řekl: „Mně to připomíná něco jako židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak rozhodujeme, že ty nemocné ženy ještě nepošleme, že půjdou až příštím vlakem, ale jinak prostě uděláme všechno, co nám řeknou.“ Jako člověk, jemuž velkou část rodiny z maminčiny strany vyvraždili nacisté právě v takových transportech, mohu prohlásit, že pan junior neví, o čem mluví. Ale mluví o tom hodně a často.

Z tmavé oblohy zahřmělo a začaly létat blesky. Spustil se studený a vytrvalý liják. Přesto se občanům, kteří si nelámou hlavu s dodržováním zákonů, pravidel a předpisů, blýsklo na krásné časy. Pan prezident veřejně označil načerno prováděné stavby za malichernost, kterou se nestojí za to zabývat. Jinými slovy, dal porušování stavebních zákonů zelenou.

A nebylo to jediné, co jsme od něj v březnu slyšeli. Do dějin se jistě zapíše jeho myšlenka na vyhladovění horní komory Parlamentu České republiky neboli likvidaci Senátu. Přesně to, co člověk od prezidenta republiky očekává, že?

Na Nobelovu cenu aspiruje i další jeho prohlášení, že obnovitelné zdroje nemají v 21. století budoucnost. Tu nám pan prezident kvůli ziskům narýsoval uhlím a paní hejtmanka se sklání před jeho moudrostí. ANO, čtete dobře.

Ostatně moudrost potvrdil vzápětí znovu, když se připletl do slovenských prezidentských voleb. Neomylně podpořil kandidáta, který studoval v Moskvě, byl členem KSČ, zastupuje zájmy Roberta Fica a v prvním kole získal 18,7 %. Kandidátku zastupující zájmy Slovenska Zuzanu Čaputovou (v prvním kole 40,6 %), která posléze vyhrála a stala se historicky první ženou v čele sousedního státu, náš pan prezident nepodpořil. Jeho moudrost je ohromující. Škoda, že venku pořád ještě tak lije.

Nevím, jak vám, ale mně je moudrost pana prezidenta úplně ukradená. Chtěl bych jen, aby už konečně přestal slejvák a trochu se nad námi rozjasnilo.

Snad by mohlo být dobrou zprávou, že v době, kdy píši tento sloupek, policie dokončila vyšetřování kauzy Čapího hnízda a obvinění včetně předsedy české vlády (protikorupční hnutí ANO) se seznamují se spisem. Spravedlnost by se mohla blýsknout před soudem a na lepší časy by se po dlouhé době blýsklo i nám, obyčejným lidem. Jsem zvědavý. Tak uvidíme. V dubnu. Jenže, jak víme, to bývá aprílové počasí…

Pro Neovlivní.cz Jan Hrušínský, 26. 3. 2019

Autor je principálem Divadla Na Jezerce

Jan Hrušínský má svůj pravidelný sloupek v tištěném magazínu Neovlivní.cz.
Pokud předplatné magazínu nemáte, cesta k němu vede tudy: