Současní i bývalí nájemci bytů a nebytových prostor dluží pražským radnicím miliony korun. Například Praha 2 eviduje za pronájem bytů dluh 85,9 milionu korun. Praze 1 zase dluží více než nájemci bytů nájemci nebytových prostor, celkem 56 milionů korun.
Dlužníky zůstává řada bývalých nájemců. Například v Praze 11 podle mluvčí Anny Kočicové dluží radnici 312 nájemců bytů a nebytových prostor, z nichž 68 procent tvoří bývalí nájemníci. V Praze 15 podle materiálu schváleného radními městské části dluhy bývalých nájemců činí 14,5 milionu korun, což je 82 procent z celkového dluhu, který na nájmech bytů a nebytových prostor městská část eviduje.
Celkem 98,9 milionu korun dluží bývalí a současní nájemci bytů a nebytových prostor Praze 10. Praha 3 eviduje u bytů dluh 23 milionů korun, Praha 4 sedm milionů, pátá městská část 21,7 milionu, Praha 6 dluh 24,25 milionu korun, dlužná částka vůči Praze 9 činí 5,4 milionu a Praha 11 se snaží od dlužníků získat 17,6 milionu. Za nebytové prostory například šestá městská část eviduje dluh 14 milionů korun a Praha 5 sedm milionů korun.
Výše dluhu jednotlivých dlužníků se odlišuje. V Praze 7 nyní pracují s 81 dlužníky v obecních bytech a se 110 v případě nebytových prostor. "Z nich však někteří dluží pouze desítky či jednotky set korun, kupříkladu z důvodu opomenutí přenastavení plateb po uplatnění inflační doložky," sdělil místostarosta Prahy 7 Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 Sobě). V Praze 12 se zase pět největších dlužníků podílí částkou 870 tisíc korun na celkovém dluhu 3,8 milionu korun.
Radnice ve vztahu k dlužníkům postupují podle stanovených podmínek. Nejprve jsou dlužníci upomínáni a městská část se snaží o získání peněz mimosoudní cestou. Pokud se však nedomůže zaplacení a dlužník se problém nesnaží vyřešit, následuje vymáhání soudní cestou. "Na problémy s placením upozorňujeme případně sociální odbor, zejména tehdy, pokud jsou v rodině nájemce nezletilé děti," uvedla mluvčí Prahy 3 Michaela Luňáčková.
Při splácení dluhů je možné využít splátkový kalendář. Praha 6 je podle mluvčího Ondřeje Šrámka ochotná k individuálnímu řešení, které je možné za předpokladu součinnosti dlužníka, relevantních důvodů na straně dlužníka a souhlasu odborů i dalších orgánů městské části.
V Praze 7 před několika lety vůči dlužníkům politiku změnili. Cílem bylo dostat nájemníky z dluhové pasti a zvýšit příjem dlužných částek. "Díky tomu se nám za čtyři roky podařilo snížit vznik nových dluhů nájemníků o 70 procent. Ještě výraznějšího snížení nově vznikajících dluhů se podařilo dosáhnout u nebytových prostor, kde se dlužná částka snížila o 83 procent," uvedl Mareš s tím, že s nájemci více komunikují a motivují je domluvit se co nejdříve na splátkách.
Brzké jednání může pomoci i dlužníkům v Praze 11. "Výsledkem je často sjednání splátkového kalendáře, případně snížení nájemného za užívání bytu či změna režimu nájmu bytu na dobu určitou, výměna bytu za menší, společný nájem bytu více osobám, prominutí příslušenství pohledávky, upozornění na možnost využití dávek ze sociálního systému státu," vyjmenovala možnosti mluvčí Kočicová.
