Pavlíčkovo dunění otřásá Hradem. Slavný kytarista posílá lidem havlovské srdce

Ivan Hartman Ivan Hartman
1. 5. 2019 12:37
Kytarista Michal Pavlíček kdysi jednu svou skladbu nazval Masakrální. Teď, když člen kapel Pražský výběr, Stromboli či BSP vydal další sólovou desku Pošli to tam!, se ten slovní novotvar hodí. Lze jím pojmenovat Pavlíčkův styl.
Michal Pavlíček se svým novým albem Pošli to tam!.
Michal Pavlíček se svým novým albem Pošli to tam!. | Foto: ČTK

Podobně jako devět let staré trojalbum Srdeční záležitosti, vykazující skoro délku Wagnerovy opery, také rozměrově skromnější, i když svými bezmála 70 minutami nadstandardní dílo Pošli to tam! rozjíždí kytarista hutným rockovým masakrem. Od něj postupně přechází do jemnějších, někdy až sakrálně vznešených poloh.

Michal Pavlíček na loňském festivalu Mezi ploty.
Michal Pavlíček na loňském festivalu Mezi ploty. | Foto: ČTK

S ďábelskými riffy úvodní kompozice, příznačně pojmenované Dunění a napsané na letitou báseň Jáchyma Topola, se Michal Pavlíček prokopává k nejhlubšímu kořenu rocku. Zatímco v závěrečné instrumentálce Na druhém břehu vylétá meditovat "s anděly".

Kontrastní polohy se občas prolnou v průběhu jediné skladby. Někdy má navrch výběrovské tatrmanství. Jindy zase Pavlíček naplňuje svou pověst "starého romantika syn".

Mezi dvěma mantinely - na cestě od přímočaré živočišnosti k sofistikovanému komponování - tak potkáme plejádu Pavlíčkových autorských a interpretačních podob, k nimž dospěl léty nabitými zakázkami i spolupracemi s rozdílnými hudebníky.

Kariéru třiašedesátiletého kytaristy výstižně v číslech glosuje krátké video na jeho YouTube kanálu: 70 alb, 23 divadelních představení, 6 baletů, 4 muzikály, 16 celovečerních filmů, 10 televizních seriálů, 6 kapel, 1 Michal Pavlíček.

Na jednom Pavlíčkovi stojí i album Pošli to tam!. Veškerou hudbu nejen napsal, ale převážně také sám nahrál. Vypomohlo mu jen několik muzikantů včetně smyčcového Pavel Bořkovec Quarteta ve zhudebněné villonské baladě Michala Horáčka nazvané Jen ten, kdo zbloudí, najde cestu. Zpívá ji Richard Müller se Světlanou Rymarenko ze slovenské vokální skupiny Fragile.

Píseň se nevešla na desku Sociální síť, kterou Pavlíček s Horáčkem pro Müllera připravili před čtyřmi lety. Byla ale spíš rozpačitá - možná proto, že Pavlíčka svazovala striktně pravidelná forma Horáčkových textů, které zhudebňoval.

Michal Pavlíček však potřebuje spíš volnost, aby se mohl odpoutat. A to se mu daří právě na nové nahrávce Pošli to tam!. Volnomyšlenkářství respektovaného kytaristy, který "zahraje téměř cokoliv" a uhrančivě, má tady prostor k rozletu.

Skladbu Jen ten, kdo zbloudí, najde cestu zpívají Richard Müller a Svetlana Rymarenko. | Video: Warner Music Czech Republic

Michal Pavlíček je milován především rockovým publikem, přesto není pravověrným rockerem, který by v mládí nastartoval silnou motorku a pak podle jejího řevu a pravidelného zdvihu válců víceméně profrčel celou svou kariérou. To je doména nějakých ZZ Top, Black Sabbath či AC/DC a jim podobných stylotvorných fenoménů, které jedou či jely víceméně stálou rychlostí.

Pavlíček umí zahrát podobně ostře a vzorově jako oni. Ovšem je to pro něho "jen" důležitý základ, od něhož se odpoutává.

Jakkoliv se však Pavlíčkovy kytary rozlétají všemi směry, jeho skladby mají většinou pevné body, jichž se drží - krátké fráze či riffy, někdy zpěvné, jindy ostře rytmické. Jsou tak výrazné, že bezprostředně upoutají pozornost, obdobně jako dobře vymyšlené reklamní slogany.

Pavlíček rozjede skladbu důrazným a zřetelně čitelným motivem, jako kdyby vyhodil kotvu z lodi. Motiv zopakuje. Rozvede jej. Odpoutá se. Odletí. Pohlédne na skladbu shůry. Zakrouží. Sletí dolů. Chytí se kotvy - zopakuje riff.

Posluchač se nemůže ztratit. Kytaristovy emoce jsou zasazeny do logické struktury. Riffy vytyčují trasu skladby jako turistické značky túru lesem, ačkoliv ta cesta vede známou, již prozkoumanou krajinou. Ale člověk se rád vrací na oblíbená místa, aby se ubezpečil, že zůstávají krásná. V tom smyslu je album Pošli to tam! jistotou.

Michal Pavlíček je milován především rockovým publikem, přesto není pravověrným rockerem.
Michal Pavlíček je milován především rockovým publikem, přesto není pravověrným rockerem. | Foto: Jan Malíř

Když už se ale dotýkáme toho neurčitého estetického pojmu, pak až drásavě krásné je Pavlíčkovo předchozí album Na svahu z roku 2016, které ale není rockové. Přineslo přearanžované starší písně psané pro Moniku Načevu a Pavlíček zde zpěvačku doprovázel se smyčcovým kvartetem Pavla Bořkovce, jež se věnuje hudbě dvacátého i tohoto století.

Nahrávka potvrdila, nakolik je Pavlíčkova tvorba obsažná, když ji lze převést do regulérní "vážné" komorní hudby v mnoha pasážích blížících se dílům klasiků.

Zatímco Bořkovcovo kvarteto píseň s Richardem Müllerem na nynějším albu Pošli to tam! jen nenápadně koloruje, na předešlé desce Na svahu se s Pavlíčkovou akustickou kytarou vylilo z břehů a na starém základě písní Načevy tak vzniklo nové svébytné dílo.

Součástí desky Na svahu je skladba Mami. Pavlíček v ní hraje pacodeluciovsky suverénní sólo na akustickou kytaru, při němž si posluchač uvědomí další souvislost: ta plejáda ambiciózně vystavěných, někdy takzvaně přehulených sól elektrických kytar na aktuální desce Pošli to tam! má pevné virtuózní základy. Není jako kaše nastavená podpůrnými elektronickými efekty, jež dokážou zveličit výkony kytaristů. Uhrančivost Pavlíčkových sól nespočívá v tom, jaký pedál kytarista sešlápne, ale jak důmyslně přemýšlejí jeho prsty na hmatníku.

Titulní skladba z Pavlíčkova nového alba Pošli to tam. | Video: Warner Music Czech Republic

Instrumentálky na novém albu sice převažují, jen na nich ale nahrávka nestojí. Pavlíček kromě Müllera a Rymarenko přizval i další zpěváky: Moniku Načevu, dále Vlastu Třešňáka, s nímž napsal poslední desku Stromboli, či nové tváře Milly Honsovou a Elišku Dvořákovou, jimž tak dal velkou příležitost.

"Punková" Dvořáková zaujala Pavlíčka ve videoklipu sestavy Kašpárek v rohlíku. Honsová za ním přišla po jednom koncertu, aby mu předvedla, jak umí zpívat. A umí to tak suverénně, jako by rock byl bohem, ke kterému se zpěvem modlí. Především v písni Časy jsou zlý - na text Jana Sahary Hedla - Honsová s Pavlíčkem předvádějí klasický "sex-drogy-a-rokenrol" pro hochy v džínových bundách s nášivkami, kteří v opojení hutným zvukem strkají hlavy do "repráků".

Michal Pavlíček: Pošli to tam
Autor fotografie: Warner Music Czech Republic

Michal Pavlíček: Pošli to tam

Warner Music Czech Republic 2019

Jinou polohou je ovšem motiv z hudby, kterou Pavlíček napsal k filmu Václava Havla Odcházení. Pro album Pošli to tam! melodii otextoval Vlasta Třešňák a spolu s Monikou Načevou ji také nazpíval.

Pavlíček na tu píseň klade důraz, jež překračuje čistě hudební rovinu. Je to jeho přihlášení se k havlovským hodnotám. To ostatně naznačuje obal alba od výtvarníka Stefana Milkova ze skupiny Tvrdohlaví, na němž rudé srdce, symbol spojený s prvním porevolučním prezidentem, protíná kytara.

Kdyby měli čeští rockeři svůj Hrad, nejspíš by si na něj zvolili Michala Pavlíčka. Deska Pošli to tam! je přesvědčivým volebním programem. Pavlíček drží tón, linii i slovo.

 

Právě se děje

Další zprávy