,Pohled na uslzené tváře zůstává.‘ U odhalení plakety Doreen Warrinerové byly i děti, které zachránila
Za druhé světové války zachránila přes deset tisíc lidí. Přesto o tom vůbec nemluvila a i její rodina se to dozvěděla až po její smrti. Britská vědkyně Doreen Warrinerová patřila do týmu Nicholase Wintona, který organizoval transporty židovských dětí do Anglie. Nově má v pražské Štěpánské ulici pamětní desku. Na její odhalení přijely i děti, které pomáhala zachránit. Mluvil s nimi Radiožurnál.
„Ten pohled na to zmenšující se nástupiště zůstává pořád, protože to byly uslzené tváře. My děti jsme to ani tak tragicky neprožívaly, byl v tom velký kus dobrodružství, protože jsme si neuvědomovaly, co všechno se může stát. Věděly jsme, že když všechno dopadne dobře, tak se vrátíme. To nebylo tragické. Pro rodiče to ale muselo být hrozné,“ popisuje Radiožurnálu Ruth Hálová.
Když nastupovala do vlaku z Československa, bylo jí 13 let. Na nástupišti na pražském Masarykově nádraží se s ní loučila matka i sestra. Protože byla starší, dostala na starosti i malé dítě. Ruth od jeho matky ještě před odjezdem dostala lahev s mlékem.
„Postavila jsem ji na zem pod sedadlo. Když se vlak rozjel, tak jsme všichni utíkali k oknu, abychom zahlédli naše. To mléko se rozlilo. Každý jsme sebou ale měli čokoládu, tak to dítě dva dny přežilo na čokoládě. První teplý nápoj jsme dostali od Holanďanů.“
‚Nebudeme brečet‘
Právě v Holandsku děti přesedly na trajekt směrem do Velké Británie a ochutnaly první anglické jídlo. „Dostaly jsme první anglický bílý chleba s banánem a všichni jsme říkaly: ,Co to je? To jsou nějaké mokré žínky!‘ To byla stejná vzpomínka u všech,“ říká Ruth Hálová.
„Měla jsem tam svoji sestru a kamarádku, která bohužel nedávno zemřela. Ona mi říkala, že když jsme odjížděly, tak jsme se držely za ruce, a že jsme řekly, nebudeme brečet.“
Milena Grenfell-Bainesová už si přesně nevybavuje, ze kterého pražského nádraží odjížděla - jestli z Masarykova nebo Hlavního nádraží, kde je sousoší rodiny, která připomíná takzvané dětské transporty.
U sousoší je zlatá pamětní deska a přímo na ní je nápis: „S hlubokou vděčností věnováno siru Nicolasi Wintonovi a všem soucitným lidem, kteří osmi vlakovými transporty do Velké Británie v roce 1939 zachránily 669 dětí před hrůzami 2. světové války.
Nález oživil vzpomínky na anglickou internátní školu. Ta před útrapami války ukrývala československé děti
Číst článek
Mezi Wintonovi spolupracovníky patřila i Doreen Warrinerová, která byla v Praze ještě dříve než sir Nicholas Winton. V Československu sestavovala seznamy ohrožených lidí, zajišťovala jim víza a jezdila s nimi ve vlacích.
„Je to velmi dojemné. Ten příběh je neuvěřitelný,“ říká synovec Doreen Warrinerové Henry Warriner. O své tetě napsal knihu s názvem Doreen Warriner's war - v překladu Válka Doreen Warrinerové.
V pražské Štěpánské ulici ji nově bude připomínat i prosklená plaketa u vchodu hotelu Alcron. Právě tam se totiž před 80 lety ubytovala a organizovala odtamtud pomoc ohroženým lidem.
