Začínal v roce 1992 s jediným vozidlem – Liazem „matesem“, neboli trambusem. Sám ho řídil a kancelář si udělal v dětském pokojíčku. Dnes patří Josefu Chuchlíkovi jedna z největších českých firem specializující se na nákladní dopravu, DS Holding, dříve DS Chuchlík. 

Jeho 160 aut ročně přepraví přes pět milionů tun sypkých směsí, které se využívají při stavbě dálnic D11 a D35. Pracuje pro něj 300 lidí. To vše dokázal bez pomoci dotací. Považuje je za škodlivé. „EU vytýkám pokřivení trhu a finanční feťáctví, které odnaučuje lidi pracovat. Hledáme cestičky, jak se k unijním penězům dostat bez zásluhy,“ nebere si servítky.

Váš příběh je zajímavý tím, že jste vše vybudoval ze svého, tedy investicí zisku. Nikdy vás nenapadlo oslovit nějakého investora, aby firmě pomohl rychleji růst?
Tu potřebu jsem nikdy neměl. Mým cílem nebylo stát se největším dopravcem, chtěl jsem dělat práci, která mě baví a která bude živit další lidi. A taky jsem chtěl mít v noci klidné spaní.

Opravdu vám nikdy nebylo líto, když jste viděl firmy, které díky dotacím z EU zesílily a zlepšily své postavení na trhu, že sám o tohle přicházíte?
Nákladní doprava je oblast téměř oproštěná od dotací. A děkuji za to. Byly tu nějaké pobídky na snižování prašnosti, ale já to nechtěl. Dotace totiž vnímám jako pokřivení trhu. Pokud jste dvacet let pekařem a najednou někdo vedle vás postaví za 60 procent eurounijních peněz pekárnu, tak tomu budete blbě konkurovat. Největší blbost jsou takzvané měkké projekty, výchovné a vzdělávací…

Dobře, ale není škoda si na ty peníze nesáhnout, když ta šance tady je? 
Ano, ale po povinné udržitelnosti takové projekty obvykle končí. Nejprve máte vystaráno – máte provozní peníze, investiční peníze a nemusíte dělat odpisy. Ale co pak? Stane se z vás finanční feťák, jak já tomu říkám. Podívejte se, jak mladí lidé vnímají EU. Nedávno jsem četl nějaký průzkum, na prvním místě všichni oslovení uvedli dotace. Nikdo ale už nevidí, že z každé koruny z EU, která se u nás proinvestuje, vzniká majetek v hodnotě jen 30 až 40 haléřů. Zbytek jde do přípravy projektu, legislativních věcí, auditů a podpůrných věcí. Vás mladé lidi to akorát odnaučí dělat.

Všechny dotace ale přece nejsou špatné, spousta center měst nebo památek je díky nim opravená.
Ano. Jsou sektory, které je potřeba podpořit, například sociální služby, vzdělání, to je samozřejmě správné. Otázkou je autonomie měst a krajů, aby tam existovala konkrétní zodpovědnost lidí za přidělenou dotaci. A ne že se vypíše nějaký plošný dotační program. Vždyť se podívejte na kulturní rozdíly třeba mezi Portugalskem a Švédskem. Je tam nějaký průsečík? Kultura, zdravotnictví, průmysl? Vše je jiné.

Nákladní doprava je velkým znečisťovatelem ovzduší. Sám jste nedávno začal uvažovat nad alternativním pohonem vašich aut. Tam bývá velká podpora EU. Neříkejte, že byste o takové peníze nestál.
Jsem fanda do elektromobility, sám jezdím po Libštátu na elektrokoloběžce. A teď zrovna jsme ve fázi, že bychom možná mohli zažádat o dotaci na elektropohon našich osobních aut. Ještě to zvažujeme. Já totiž té Unii vůbec nerozumím. Před pár lety s velkou slávou vyhlásila takzvaný „blue corridor“, tedy jakousi osu, která bude osazena čerpacími stanicemi na zemní plyn. Plyn je totiž jedna z mála komodit, která umí rychle a jednoduše nahradit naftu. A během šesti let se na ten koridor úplně zapomnělo…

Takže pohon nákladních aut elektřinou zavrhujete?
Energetická soběstačnost Čech není připravena na to, abychom vybavili těžké kamiony bateriemi. Protože byste mně sem do Libštátu musel připojit asi tři megawatty výkonu navíc, abych ta auta dobíjel. A ještě s rizikem, že mi to nebude na celý den stačit, dojezd aut s elektromotorem je malý. Umíte si představit, že všechna naše auta se v šest večer vrátí na základnu a všichni řidiči je připojí na zásuvku? To nejde. Elektromobilita v nákladní dopravě je nesmysl.

Takže tedy budoucnost pohonu vidíte v LNG, tedy zkapalněném zemním plynu?
Ano, ekvivalent zemního plynu vůči dieselu je 1:1,1. Nám by tady stačilo do jednoho auta ráno natankovat 300 kilo kapalného plynu, aniž bych zatěžoval rozvodnou soustavu. Plyn sem může přijet v obřích kontejnerech po železnici, já ho zde umím uskladnit i distribuovat sám. Už jsou tu výrobci, kteří vsadili na dualitu diesel/plyn. Taková auta vyrábí třeba Iveco a Scania.

Ale opět jsme u otázky, kdo to zaplatí. Musel byste si asi pořídit vozový park nový.
Jistě. Musel bych komplet nakoupit nová auta, která jsou o 30 procent dražší než dieselová. Ale plyn je levnější, takže návratnost tam je. Unie se snad domluví a podpoří nákup aut na LNG sníženou silniční daní nebo sníženým mýtným. Německo dávno plynová vozidla oprostilo od dálničních poplatků a dalo pobídku deset tisíc eur, když přestavíte kamion na plyn.

Vy jste si loni zkusil kandidaturu v senátních volbách za ANO, tam vám za váš názor na EU někteří novináři a lidé docela umyli hlavu. Agrofert je velký příjemce dotací a kandidát Josef Chuchlík brojí proti dotacím...
Dotace do zemědělství je věc plošná, tam není co řešit. Nad dotacemi a fungováním EU není v hnutí ani mezi lidmi jednotný názor. Podívejte se na Anglii, tam to mají padesát na padesát. Já nejsem ani euroskeptik, ani eurohujer. EU vytýkám pokřivení trhu a finanční feťáctví, které odnaučuje lidi pracovat. Hledáme cestičky, jak se k unijním penězům dostat bez zásluhy. Unie namísto aby chránila naše území, tak se otevírá. My jsme zemědělci. Myslíte, že umíme konkurovat jihoamerickému hovězímu? My děláme ve standardech a podmínkách, které tito zemědělci vůbec nemají. Vstupní hladina je úplně někde jinde. Oni ještě během plavby na lodi nezahálí a maso zpracují. Otevřít trh světu je nesmysl. To kritizuji.

Ve volbách vás porazil senátor Jaroslav Zeman. Zamrzelo vás to trochu? Vůbec. Měl jsem výborného soupeře pana Zemana, dobrého člověka. Ač se s ním ve všem neshoduji, je fajn chlap, který je názorově stálý. Nemohl mě porazit nikdo lepší.

Spousta lidí, kteří šli z byznysu do politiky, kritizovalo, že v politice všechno dlouho trvá. Toho jste se nebál?
To máte pravdu. S tím vědomím jsem do toho šel. Taky mě spousta mých známých měla za blázna. Ale není možné se vykašlat na dění kolem sebe jen kvůli tomu, že něco dlouho trvá.

To výročí 15 let v Unii tedy přetrpíte, nebo oslavíte?
Ani jedno. Vstup ČR do EU byl správný krok, takže nekritizuji naše členství, ale zůstávám skeptik k tomu, co se uvnitř Unie děje. Nevidím tam sebereflexi. Něco se zásadně musí změnit. A tu změnu musíme udělat my.