Město Plumlov si od toho slibuje hlavně to, že se mu budou snáze otevírat dveře k dotacím.

„Máme připravený projekt na celkovou rekonstrukci fasády a sháníme peníze. Brousíme si zuby především na Norské fondy. Jakmile budou vyhlášené, chtěli bychom být jedni z prvních žadatelů,“ popisuje starostka Plumlova Gabriela Jančíková.

Město, které zámek vlastní, na opravy vlastní peníze nemá. Nová fasáda podle projektu přijde na 110 milionů korun a je rozdělená na tři etapy.

„Intenzivně pracujeme na tom, aby se ze zámku stala národní kulturní památka. Žádost jsme podali a čekáme na rozhodnutí. Občas se z ministerstva kultury ozvou, že chtějí něco doplnit, takže je vidět, že se něco děje. Slibujeme si od toho další možnosti, jak se dostat k dotacím na opravy zámku,“ vysvětluje starostka.

Čtvrt století oprav

Zámek Plumlov se po malých krocích opravuje už více jak čtvrt století. Za tu dobu dostal novou střechu, má zrekonstruované interiéry a pokračuje sanace historické stavby.

Město se zapojilo do projektu na záchranu architektonického dědictví, ze kterého má každoročně kolem 800 tisíc korun. Podobnou částku dává ze svého rozpočtu. Zámek však potřebuje milionové investice.

„Nejde o to, že by zrovna v tuto chvíli něco akutně hořelo. Nemáme však jen vysoký zámek, ale také budovy nízkého zámku. Například bývalý hrad není ani pořádně nasvícený, jen projekt přijde na sto tisíc korun, nemluvě o vstupním portále, kde bychom chtěli, aby to vypadalo, že člověk opravdu vstupuje do zámku,“ plánuje starostka.

V Olomouckém kraji je v současné době přes šest desítek národních kulturních památek, z toho však na Prostějovsku pouze jedna – secesní Národní dům přímo v Prostějově. Ministerstvo kultury potvrdilo, že o Plumlovu zatím nerozhodlo.

Koncertní sál před otevřením

V letošní sezoně zámek čeká slavnostní otevření opraveného sálu v nejvyšším patře. „Nádherný koncertní sál asi pro dvě stě lidí budeme otevírat v dubnu. Celé patro už sice funguje, ale sál ještě oficiálně otevřený nebyl,“ podotkla Jančíková.

Poslední patro zámku tvoří čtvrtá okna počítaná od přízemí. „Rekonstrukce začala zhruba před čtyřmi lety. Řešily se podlahy, stropy nebo omítky. Pak přišlo na řadu vybavení a například dveře. Poslední patro je součástí jednoho z návštěvnických okruhů,“ popsal kastelán Pavel Zástěra.

Zámek letos plánuje pestrý program prohlídek i akcí

Prohlídkové trasy zahrnují kromě jednotlivých podlaží zámku rovněž výhled z bašty, stálé výstavy archeologie Plumlovska, zbraní, loveckých trofejí, historické keramiky, obrazů nebo exkurzi na půdu, do přízemí, kde je vězení, a do dvou podlaží plumlovských sklepů.

Nejvyšší patro sloužilo až do roku 1931 jako kanceláře, byty nebo skladové prostory. Nyní je tam kromě nového koncertního sálu expozice nábytku z přelomu 19. a 20. století, na které nechybí například obývací jídelna, pracovna nebo ložnice v neobarokním stylu.

Letošní sezona bude na Plumlově pokračovat Drátenickým jarmarkem a v dalších měsících pak zámek nabídne tradiční a oblíbené akce, jako jsou pohádkové, čarodějnické nebo noční a adventní prohlídky, divadelní představení, koncerty a šermířské akce.

Na programu je sraz geocachingu, oblíbený baletní večer a ve druhé polovině roku zámek bude hostit dobývání Plumlova, Halloween, zabijačku nebo Hubertské slavnosti.

Historie plumlovského zámku, který se monumentálně tyčí nad zdejším Podhradským rybníkem, sahá až do 17. století. V letech 1680 až 1690 ho postavil Jan Adam z Lichtenštejna v místech, kde pravděpodobně od 2. poloviny 13. století stával hrad Plumlov.

Lichtenštejnové chtěli původně vybudovat velkolepé čtyřkřídlé sídlo, ale nakonec se jim podařilo dokončit pouze první část nad vodou.

Na zámku hořelo v roice 2016: