Za Sirem Henry Cooperem

Henry Cooper se narodil v nelehké době do nelehkých podmínek.
„Narodili jsme se – tedy můj bratr George a já – 3. května 1934. A bylo to největší překvapení v životě naší matky. Představte si, že nám chtěla dát jméno Walter.“

Po válce se oba bratři začali věnovat boxu. Úspěšný byl zejména Henry.

Přívětivou, gentlemanskou povahou a smyslem pro humor si Henry Cooper získal mimořádnou přízeň veřejnosti, pro kterou byl prostě „Our ‘Enery“.

Zajímavé a trochu paradoxní je, že se proslavil zejména trojicí proher.

                                                                        ***
V roce 1963 se poprvé utkal s (tehdy ještě) Cassiem Clayem.
Henry tehdy ke svému soupeři projevil málo respektu: po žertech během vážení před zápasem ho poslal na konci čtvrtého kola k zemi svým pověstným levým hákem (’Enry’s hammer).

Clayův trenér Angelo Dandee však získal – ne právě čestným způsobem – dodatečný čas na zotavení svého svěřence, když použil zdržovací taktiku s roztrženou rukavicí.
V následujícím kole rozhodčí ukončil zápas kvůli Henryho krvácejícímu obočí.
                                                                     ***
Oba soupeři se opět setkali v roce 1966, tentokrát v boji o titul mistra světa v těžké váze. To však už stál proti Cooperovi Muhammad Ali.

Zápas byl vyrovnaný, jenže…
„Pak přišlo šesté kolo a největší zklamání mého života. Bezprostředně po zápase bych byl přísahal, že se jednalo o úder hlavou. Když jsem pak ale viděl záznam, musel jsem uznat, že tomu tak nebylo.“
Ano, Henryho opět zradilo jeho zranitelné obočí po úderu Aliho pravačky.
                                                                  ***
Poslední zápas Henry Cooper vybojoval v roce 1971 proti Joe Bugnerovi.
Zápas neblaze ovlivnil rozhodčí Harry Gibbs.
 

„Byl jsem si jistý vítězstvím, šel jsem tedy k němu (Gibbsovi). On mě však ignoroval a otočil se zády. ‚Teda, to mě podrž‘ pomyslel jsem si…“
Gibbs přiřkl, za bouřlivého nesouhlasu publika, vítězství (a britský titul) Bugnerovi.

„Well, gentleman, that’s me lot“, řekl tehdy Henry novinářům a ukončil svou dlouhou a úspěšnou kariéru.
                                                                    ***

Ve své biografii píše, že když novináři přiměli jeho matku k rozhovoru, řekla:
„Všechno, čeho Henry dosáhl, dosáhl svýma rukama“
“No, hlavně tou levou, mami“, dodal Henry.
                                                                      ***
Za své sportovní úspěchy a charitativní činnost obdržel v roce 2000 titul Sir.

Pozn.: Texty v uvozovkách podle knihy "An autobiography from Henry Cooper", 1974.