Jak prozradil její předseda doc. Matěj Spurný, původním záměrem zakladatelů tohoto sympozia bylo vytvoření usmiřovací platformy, která by umožňovala setkávání lidí z obou stran česko-německé hranice. Cílem byla snaha o konfrontaci odlišných pohledů na dějiny dvacátého století, které jsou zatíženy násilnými událostmi na obou stranách a přes značný časový odstup se v diskuzích pravidelně objevují.
Mladí Češi by Němcům odpustili Mnichov 1938 |
„Za největší úspěch považujeme, že se nám podařilo vytvořit živý dialog, který překračuje hranice, a to nejen ty národní, ale i ideové, věkové či profesní,“ říká potěšeně Spurný, ale druhým dechem dodává, že postupem času bylo potřeba dát společnému setkávání nový impuls. Konference se přesunula z Jihlavy do moravské metropole a obsahově se posunula k aktuálním tématům. Letošní konference se věnovala svobodě a jejímu současnému stavu ve společnosti třicet let po pádu komunismu v Evropě. Trochu abstraktní téma je podle Spurného nejtěžším za poslední roky: „Svoboda je klíčové slovo politického uspořádání, o kterém ale umíme jen velmi málo mluvit. Ve veřejném diskurzu jej sice slyšíme často, ale bez hlubšího promyšlení o konkrétní podobě a jejích obrysech.“
Vyjde oslavná kniha o zabrání Šumavy |
Třídenní brněnské setkání se proto snažilo za účasti osobností z rozmanitých sfér veřejného života pohlédnout na svobodu z nejrůznějších úhlů pohledu, včetně současné reflexe té umělecké a náboženské. Samostatný panel byl věnován aktuálním hrozbám, kterým svoboda a demokracie čelí. Vladimír Špidla, bývalý premiér a eurokomisař, v něm označil za hlavní ohrožení svobody vzrůstající moc oligarchií a rozevírající se nůžky sociální nerovnosti. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek zdůraznil nutnost akademické autonomie, negativní dopady silné stratifikace v oblasti vzdělávání a s tím spojenou neschopnost českého školství umožnit vysokoškolské vzdělání i dětem ze slabších společenských vrstev. Předseda pirátské strany a poslanec Ivan Bartoš ve svém příspěvku hovořil o nepovedené transformaci české společnosti do éry vědomostní a informační, která je podle jeho slov základem moderního a prosperujícího státu. Všichni řečníci se shodli, že společnosti i politické systémy jsou momentálně vystaveny velkým výzvám, na které je potřeba reagovat. Důležité ovšem podle nich je, aby tato reakce přišla ze strany samotných občanů, které je třeba do procesu zapojit.
Zapojení studentů
Součástí konference bylo i vyhlášení studentské soutěže o nejlepší esej na téma Bilancování po 30 letech. Jak jsme na tom v Evropě se svobodou? Jejím vítězem se stal David Němeček, který přirovnal vztah společnosti ke svobodě k 30letému manželství. Na jeho počátku panuje nadšení a zamilovanost, po třiceti letech však opojení vyprchá, soužití s „partnerem“ se jeví jako samozřejmost, někdy se dokonce nelze vyhnout myšlenkám, jestli by bez něj nebylo lépe.
A jaké je podle Spurného poselství 28. dialogu uprostřed Evropy? „Evropě bych přál, aby se nevzdávala. Tváří v tvář globalizaci potřebujeme silnou entitu, kterou nevybudujeme na roztříštěných státečcích, ale Evropu, která je jednotným aktérem. O to musíme a budeme usilovat nadále,“ uzavírá předseda Společnosti Bernarda Bolzana.
