Když máte o 2 °C vyšší teplotu, tak je vám špatně. Planeta je podobná, říká ekolog Alexander Ač

6. květen 2019

Jedním z nejčastěji skloňovaných závazků v souvislosti se změnami klimatu je Pařížská dohoda. Tou se její signatáři zavázali k přijetí opatření, díky kterým by nárůst globální teploty v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí nepřekročil 1,5 °C.

Nárůst teploty o 1,5 °C se na první pohled nemusí zdát nijak dramatický. Stačí ale přirovnání k lidskému tělu a je jasné, že i zdánlivě malé zvýšení může způsobit dalekosáhlé a bolestivé změny. „Běžná teplota člověka je něco málo pod 37 °C. Když nám teplota naroste o 2 °C, tak už se cítíme hodně špatně. A každý další nárůst teploty, pokud trvá delší dobu, už dokonce může ohrožovat lidský život,“ vysvětluje Alexander Ač. Planeta se podle jeho slov v tomto ohledu chová podobně a i malé změny globální teploty znamenají obrovské změny v přírodních ekosystémech, a potažmo pak i v lidských společnostech.

A právě hranice 1,5 °C je podle ekologa pro závažné a nezvratné změny ve fungování globálních ekosystémů klíčová. Téměř každá lidská činnost je dnes spojena s nějakými emisemi, a tedy i se změnou klimatu. Pokud zůstaneme na úrovni jednotlivců, tak z hlediska emisních dopadů je asi nejhorší cestování letadlem a velkou roli hrají také stravovací návyky. V této oblasti je z hlediska uhlíkové stopy nejhorší konzumace hovězího masa, říká Alexander Ač. Jako spotřebitelé se v tomto směru můžeme soustředit i na to, zda kupujeme produkty z lokálních zdrojů, nebo zboží, které se dováží přes půlku planety.

Co si Alexander Ač myslí o hnutí Fridays for Future a je podle něj udržitelný rozvoj a změna nutná k zastavení klimatických změn možná v současném modelu tržního kapitalismu? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.