Rok (a čtvrt) rektora Miroslava Brzeziny

ROZHOVOR. Miroslav Brzezina má ze sebou už rok a tři měsíce v rektorském úřadu. Zeptali jsme se, co ho ve funkci rektora překvapilo, co se mu a novému vedení školy už podařilo udělat, i na to, jaké má plány do budoucna.

Co se Vám zatím jako rektorovi TUL podařilo?

Především se mi podařilo převzít funkci a zorientovat se v rozsáhlé agendě rektora, ale spíše se budeme věnovat hmatatelným výsledkům.

Zrušili jsme indexy, jak jsem slíbil už ve volebním programu. A chystáme i další změny, které povedou k redukování papírové agendy na škole. Také se podařilo dohodnout se s děkany na navýšení spodních hranic tarifu, se kterými se nehýbalo už dlouho, tím vzrostly základní platy na univerzitě. Novinkou je také pět dnů dovolené navíc pro nevědecké pracovníky univerzity. Kolektivní smlouvu s odbory i s touto změnou jsem podepsal letos v lednu s platností na rok. Když se dovolená čerpat nebude, bude to pro odbory i pro mě signál, že navýšení dovolené není potřeba. Za úspěch považuji také to, že akademický senát schválil za mého vedení už dva rozpočty. A myslím, že se nám loni podařilo také důstojně oslavit výročí 65 let univerzity.

Co dalšího se kromě indexů překlopí do elektronické verze?

V dohledné době se nám konečně podaří vyřešit všechny právní otázky a převedeme do elektronické formy také veškerou agendu žádostí studentů. Studenti nezřídka žádají o vše možné, aniž by na to měli leckdy nárok, a někdy není ani jasné, o co žádají. V elektronické agendě bude taxativně vymezeno, o co může student žádat, což je dáno studijním a zkušebním řádem a ze zákona. Žádosti studentů tvoří velmi rozsáhlou agendu a její převedení do elektronické podoby a systematizování prospěje studijním oddělením, děkanátům i studentům.

Co se týče úlevy v administrativě, rozhodl jsem také o tom, že veškeré pracovní dohody se podepisují už jen dvakrát, ne třikrát jako dosud. Při objemu DPČ a DPP na univerzitě je to celkem výrazná úspora času a papíru. Také agendu pro zaměstnance, jako jsou dovolenky, evidence docházky a cestovní příkazy, chci přesunout plně do elektronické podoby. Nyní v tomto procesu řešíme zavedení elektronických podpisů zaměstnanců.

Je něco, co Vás po nástupu do funkce rektora příjemně, nebo nepříjemně překvapilo?

Loni to bylo právě 25 let, co jsem na této škole, leccos o ní vím a moc mě toho už asi nepřekvapí. Přeci jen jsem byl ale zaražen tím, jak moc tu nefungují samoočistné procesy. Je běžnou praxí, že lidé na univerzitě zastávají své neotřesitelné pozice ne díky výsledkům, které podávají, ale spíše vlivem ustálených sociálních vazeb. Velmi nepříjemně mě překvapila také nerovnost v pracovních smlouvách. Někdo má smlouvu na dobu určitou, jiný na dobu neurčitou, a to i na té samé fakultě v podobné pozici. Nerovné je také ohodnocení práce. Není možné, aby profesor na jedné fakultě dostával jen polovinu toho, co dostává profesor na fakultě druhé. A takové markantní rozdíly v ohodnocení najdeme i v rámci stejné fakulty.

Došel jsem proto k závěru, že je potřeba nastavit pro celou školu nový kariérní řád a začít odměňovat práci, ne zásluhy. V novém kariérním řádu se také pokusím zavést něco jako systematizovaná místa, kdy budeme přijímat docenty a profesory předně do těch oborů, které rozvíjíme a které potřebujeme akreditovat. Ozdravné mechanismy je ovšem potřeba zavést také na rektorátu tak, aby pracoval efektivněji a aby jeho zaměření více odpovídalo potřebám fakult. Nějaké změny už proběhly, další jsou připraveny a budu se tomu věnovat i nadále.

A nějaké příjemné překvapení po nástupu na rektorát?

Příjemně mě překvapila podpora kvestora, některých členů akademického senátu a také většiny děkanů. Mnohá jednání s kolegy jsou velmi efektivní a lze dojít ke konsenzu. Přiznám se, že jsem z toho měl ze začátku trochu obavy.

Co máte se svými prorektory v plánu, na čem pracujete?

Od března začala na naší škole fungovat skupina pro vypracování institucionální akreditace, ta by měla do listopadu připravit materiály, podle kterých se rozhodneme, zda bude reálné o institucionální akreditaci žádat. Uvažujeme o třech oblastech vzdělávání: učitelství, strojírenství a ekonomie. S tím souvisí to, že se chceme posunout v oblasti vnitřního hodnocení kvality, a za tím účelem restrukturalizujeme oddělení pro vědu a výzkum a nabrali jsme novou sílu, která to bude mít na starosti.

Vyhlásili jsme také školní granty pro projekty základního výzkumu. Žádat si o ně mohou vedoucí týmů do 12. května. Právě podpora základního výzkumu byla jedním z bodů mého volebního programu. Pracujeme také na změně loga a vizuálního stylu univerzity a komplexní změnu univerzitního webu koordinuje prorektor Pavel Satrapa.

Na jakých stavbách a rekonstrukcích objektů se pracuje a co v této oblasti plánujete?  

V současnosti probíhá kompletní rekonstrukce budovy v Třebízského ulici a také vily v Brožíkově u kolejí, kterou měníme na garsonky pro přechodné ubytování. Budova T by měla být hotova letos v říjnu. Vznikají tu prostory pro laboratoře fakulty strojní a fakulty textilní a administrativu výzkumného ústavu CxI.

Máme v plánu rekonstruovat sportovní haly a drobné objekty pod kolejemi. Začneme s tím letos v září, stihnout by se to mělo do června 2020. Speciálně pro pedagogické fakulty vyčlenilo ministerstvo prostředky, ze kterých chceme hradit mimo jiné rekonstrukci budovy na univerzitním stadionu a stavbu lehké tenisové haly, která nahradí stávající nafukovací halu. Vedle ní vyroste ještě jedna menší hala. Ze stejných prostředků ještě pořídíme vzduchotechniku do podkroví budovy P, kde je v létě nedýchatelno. Investiční záměr jsme již podepsali.

Příští rok se také začne s rekonstrukcí bloků F1 a F2. V podkroví prostředního traktu se udělá nová střecha a vzniknou tam ateliéry pro doktorandy fakulty umění a architektury. Vyhlásili jsme také výběrové řízení na dodavatele rekonstrukce budovy E1, která začne letos.

Jak to bude se zástavbou na místě starých hal za E2, kde by mělo vzniknout i nové sídlo univerzitní knihovny?

V původním projektu na rekonstrukci dalších hal budovy E2 byly nesrovnalosti, dlouho jsme to řešili se všemi stranami včetně poskytovatele dotace, nyní snad už máme jasno. K rekonstrukci hal u E2 dojde, posunuje se ale termín k roku 2022. Sídlit by tam měla jak univerzitní knihovna, tak ekonomická fakulta.

V posledním roce se změnilo také vedení města, navázal jste s ním už kontakt?

Ano, pan primátor byl hned v prvních dnech svého nového úřadu u nás na univerzitě. I to je pro mě důkaz, že se nové vedení města staví k univerzitě kladně. Vyzval jsem fakulty, aby dodaly podklady pro možné společné projekty s městem, které chci pak na radnici předložit. Pan primátor také souhlasil s mým návrhem jmenovat ho členem Správní rady TUL.

Máme první hodnocení škol a VaV institucí podle nové Metodiky 17+, jak si na tom TUL stojí?

Ne moc dobře, ale musím dodat, že Metodika 17+ letos nezohlednila tvůrčí výsledky technických vysokých škol a fakult. Shodneme se na tom všichni rektoři a děkani technicky zaměřených škol, na kterých je Metodika 17+ nyní velmi živé téma.

Převážnou část prostředků od MŠMT jsme letos dostali ještě podle dosavadního hodnocení, tedy podle bodů v RIVu, pouze malou část podle Metodiky 17+. Podle zavedeného hodnocení na nás připadají necelé 2 % bodů z RIVu všech vysokých škol a institucí pod ministerstvem školství. Podle nové metodiky je náš podíl na výsledcích vědy a výzkumu necelých 0,6 %, tedy pouze asi čtvrtina. Poměr RIVových bodů a nového hodnocení podle Metodiky 17+ se přitom bude postupně převracet a to je do budoucna alarmující. Je potřeba na tom pracovat.

Z ministerstva proto přišlo doporučení, abychom peníze, které nám resort dává, tedy tzv. institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, nedělili podle získaných bodů, ale podle strategických záměrů fakult nebo univerzity. Vezmu tedy z peněz přidělovaných ministerstvem zhruba 3 %, to dělá něco málo přes čtyři miliony korun, a vytvoříme z nich granty na podporu těch vědeckých výsledků, které se pozitivně promítnou do hodnocení naší školy podle Metodiky 17+. O tom už jsme hovořili v souvislosti s podporou základního výzkumu.

Skončilo období udržitelnosti výzkumného ústavu CxI, jaký bude jeho další osud, navrátí se laboratorní plochy fakultám, jak jste deklaroval v předvolební kampani?

Prostorový audit v budově L, kde ústav sídlí, ukázal, že některé laboratorní prostory jsou využívány spíše jako sklady. Proto se novým dislokačním rozhodnutím budeme snažit o lepší využití budovy L. Také prosazuji pravidlo, že prostory nebudou spadat pod CxI, ale dostane je ta fakulta, která je využívá z 50 a více procent. Řadu takových prostor tam má například fakulta strojní. Ostatní uživatelé budou v těch místnostech v nájmu a za jejich využití se budou vyrovnávat mezi sebou.

S efektivnějším využitím budovy L souvisí také plánovaný přesun administrativy do nových prostor v budově T v Třebízského. Sklízím za tento návrh dost kritiky, ale administrativa našeho výzkumného ústavu sídlí na 300 m² plochy, která byla původně dimenzována pro laboratoře. Z mého pohledu je to tedy rozhodnutí logické a pro univerzitu jako celek dobré.

Navíc, pokud získáme v budově L prostory pro plánovanou laboratoř katedry energetických zařízení s 12 metrů dlouhým aerodynamickým tunelem a šestimetrovou tažnou nádrží, nebudeme muset pro ni v areálu školy stavět další halu, jak bylo původně v plánu. To škole ušetří prostředky a starosti a ty prostory v budově L jsou.

Řešíme na TUL ožehavou otázku dnešních dní – plagiátorství?

Ano, řešíme, jedná se zatím o jednotlivosti. Diplomové práce už porovnáváme v programu Theses, ale to není dostačující. Zrovna nedávno jsem podepsal zahájení správního řízení pro odebrání titulu pro případ autoplagiátorství. Je to loňský případ z ekonomické fakulty, na který jsme byli upozorněni. Byl to zdařilý autoplagiát, autor asi z 80 % nepřiznaně citoval svou vlastní bakalářskou práci, kterou obhájil na jiné škole. Jen permutoval slova a používal synonyma. To Theses neodhalí, ale existují i pokročilejší nástroje kontroly.

A řešíme na žádost Národního akreditačního úřadu také jeden případ, kdy mělo k plagiátorství dojít před deseti lety. Je to už dlouhá lhůta a k odebrání titulu ani po prokázání plagiátorství nedojde.

Daří se nám nábor studentů na Balkáně a ve slovanských zemích, který jste chtěl více podpořit?

Ne nijak masově, ale děláme pro to nutné kroky. Odezvu máme především z Ruska a Ukrajiny, kde jsme nově uzavřeli smlouvu s oděskou technickou univerzitou.

Ze vzdálenějších destinací by mohl být nadějný Pákistán, protože tamní vláda chce vyškolit 10.000 studentů v Evropě, včetně doktorandů. A Pákistánci u nás už studují a jsou tu spokojeni. Byl jsem také letos v únoru s partnerskou sítí ASEA-UNINET ve Vietnamu jako koordinátor za českou část této sítě především rakouských a dvou českých univerzit. Delegace z naší univerzity navštívila pět univerzit, zájem o spolupráci tu vidím, ale je zde zatím problém s vízy pro studenty.

Ponechal jste si nějakou výuku?

Stále vyučuji matematiku na fakultách strojní a textilní, studenti na fakultě strojní si ale v anketě stěžovali, že se nechávám ve výuce zastupovat. Dávám jim za pravdu, není možné skloubit povinnosti rektora a větší objem výuky, studenti by na tom neměli tratit, a tak si příští rok ponechám jen výuku, která není tak časově náročná. Budu vyučovat na fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Úvod do funkcionální analýzy a Úvod do komplexní analýzy. A i nadále si ponechám zkoušení doktorandů na fakultě strojní a fakultě textilní.

Děkuji Vám za rozhovor.

Radek Pirkl

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 374