Smrtelně nemocnou Evitu musel na poslední manifestaci podpírat manžel

Jako první dáma ikonizovala svého autoritářského manžela Juana Dominga Peróna, někdejšího pučistu, který jako argentinský prezident poskytl azyl i nacistickým zločincům. Stala se viditelnou mluvčí latinskoamerické ideologie perónismu, který měl velmi blízko k fašismu.

5 fotografií

Evita se narodila jako María Eva Duarteová Ibargurenová zřejmě ve městě Junín (provincie Buenos Aires) jako nemanželské dítě chudé švadleny a bohatého statkáře. 

V 15 letech utekla z domova do Buenos Aires, kde se živila jako herečka v divadle a modelka. Popularitu si vydobyla jako hlasatelka a herečka v rádiu a od roku 1943 jako spoluzakladatelka první argentinské odborové organizace pracovníků v rozhlase.

V lednu 1944 se seznámila se sedmačtyřicetiletým vdovcem, ministrem práce a sociální péče Juanem Perónem, za něhož se následující rok provdala a jemuž výrazně pomohla do nejvyššího úřadu v zemi svou účastí v prezidentské kampani. 

To bylo tehdy naprostou novinkou, ženy v Argentině totiž neměly ani volební právo. To získaly až díky Evě, zdrobněle Evitě (Evičce), v roce 1947.

V roce 1947 navštívila Evropu, kde hledala podporu pro nově vznikající režim v Argentině. V Itálii na ni byl neúspěšně spáchán sicilskou mafií atentát. Přesvědčit demokratické státy o podpoře perónismu se jí ale nepodařilo. Zastání našla pouze ve Španělsku, kde však tehdy vládla fašistická frankistická diktatura.

Největší popularitu si získala jako zakladatelka a předsedkyně Nadace Eva Perón, která od roku 1948 stavěla nemocnice, azylové domy, školy i rekreační zařízení a poskytovala příspěvky na bydlení či stipendia. 

Vrcholem její politické kariéry se stala v srpnu 1951 idea kandidatury na argentinskou viceprezidentku. Nápad vzešel z vedení odborů, ale sama Perónová jej zejména kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu odmítla.

Od poloviny roku 1951 bojovala s rakovinou děložního čípku. Na veřejnosti se už objevovala minimálně. Poslední filmové záběry natočil kameraman 17. října 1951 na manifestaci v argentinské metropoli (jsou k dispozici ve videodokumentu v článku). Na nich je vidět pohublá Evita, kterou musí při pozdravu shromážděnému davu její manžel podpírat. V listopadu se podrobila složité operaci a v červenci 1952 zemřela.

Atraktivní příběh chudé dívky, která se stala uznávanou ženou s nesmírným vlivem, zpracovala řada knih, filmů a divadelních představení, z nichž nejznámější je muzikál Andrewa Lloyda Webera z roku 1975, 20 let nato zfilmovaný se zpěvačkou Madonnou v hlavní roli.