Test Kawasaki Z900: Permanentně v akci

Někteří u modelu Z900 možná mohou být na rozpacích z hmyzích nebo snad vesmírných křivek přední masky. V takovém případě se hodí zvážit, jestli nepořídit co možná nejméně nápadnou černo-šedou variantu – takovou, jaká prošla naším testem. Milosrdně kryje některými kritizované čelní partie.

Zeleným lakováním pak chytře zdůrazňuje především svůj nový příhradový rám. Ti, kdo naopak patří mezi fandy použitého designu, označovaného jeho autory „SUGOMI“, zvolí třetí ze čtyř nabízených barevných variant – tam je tradiční ostrá zelená především pro zvýraznění agresivní přední části stroje.

Kdo vybírá motorku v této kategorii, dobře ví, že konkurence se pohybuje v zásadně vyšších cenových úrovních – rozdíl je cca 75 000 Kč nebo víc. S ohledem na cenovku bude každý soudný zájemce počítat s kompromisy.

Z900 například nenabídne žádnou palivovou mapu. Na cestách jezdce – tak jako za starých časů – hlídá jen jeho armáda andělů strážných, stabilizace i protiprokluz chybí. A použitý brzdový systém si vystačí s klasickou, tedy axiální koncepcí. Nebrzdí vůbec špatně, zvlášť, když se podaří zklidnit zadní kolo.

Legislativou vyžadované ABS samozřejmě chybět nemůže. Překvapí bláznivá kontrolka EKO, která na displeji svítí vždy, když jedete ekonomicky nebo možná ekologicky, těžko říct. Pozitivní je, že výrobce odolal touze šetřit na páčkách brzd, zůstaly polohovatelné. I použité plasty vypadají dobře. Levný je akorát zámek palivové nádrže a mohutná směrová světla se za jízdy třepou ve větru.

Po otočení klíčkem ve spínačce se rozsvítí podivné „tamagoči“. Pak se případně objeví hodnoty otáček motoru, zařazená rychlost a venkoncem všechny běžně potřebné údaje, včetně teploty, času a stavu palivové nádrže. Panel je utopený dost nízko a mimo zorné pole řidiče. V tomto případě je to spíš dobře, jinak by totiž svým laciným vzhledem zbytečně připomínal jezdci, že má motorku z kategorie „hodně výkonu za málo peněz“. Velkou část tohoto dojmu má „na svědomí“ použitý karbonový dekor.

Vysoká nádrž stroje na první pohled naznačuje, jak „hluboko“ se bude v Z900 sedět. Jakmile zmáčknete lehounkou spojku a zařadíte jedničku, je jasné, že motorka vyžaduje dost aktivní ovládání, tedy pohybem jezdcova těla. Toho, kdo by tomu nerozuměl, si stroj brzy vychová sám.

V pozici „prkno“ se totiž nesvezete. Nízko položená maska možná svým tvarem pomáhá adhezi předního kola, možná je to jen design, tak jako tak žene proudící vzduch přímo na jezdce. Kdo si nepřiplatí za vyšší čelní štítek, což podle prodejců dělá každý druhý, ten se bude muset vždy hodně přikrčit a natáhnout dopředu. Taky metoda, jak si připomenout aktivní řidičský přístup.

Kawasaki Z900 je subtilní stroj s výbornou ovladatelností. Rychlosti jsou poskládány krátce za sebou, řazení je rychlé a přesné. Díky absenci elektronických pomocníků je ovládání plně v rukou jezdce, což je pro řadu kupujících minimálně stejně zajímavá informace jako příznivá cenovka.

Kdo vyrazí mimo hladký asfalt, možná si zadní centrální tlumič nastaví komfortněji. Vhodným řešením může být i statečná spolujezdkyně. I ona pomůže adhezi zadního kola. To si jinak žije dost nespoutaným životem. Jak už zaznělo, krotíte ho, a je to u nových motorek v této třídě anachronismus(!), jen a pouze sami. A tak je permanentně v akci.