V moderně pojatém svatostánku nebylo k hnutí. „Je to i pro mě výjimečný den, a to například skladbou lidí v kostele. Jsem moc rád, v jakém počtu přicházejí a také s jakou pokorou poté přijímají požehnání,“ poznamenal farář Řehulka, který později vyrazil v čele motorkářů na spanilou jízdu Ostravou.
Ve své bohuslužbě se zaměřil na vnitřní svobodu motorkářů, kterou nejen podle něj měl měrou vrchovatou i filozof a disident Ivan Martin Jirous, přezdívaný Magor. „Nikdy si nenechal vzít vnitřní svobodu, ani hlubokou víru. Stejně jako vy žil život až na dřeň,“ řekl farář.
Ani jednou na motorkářské bohoslužbě nechyběl 72letý Čestmír Podracký z Ostravy. Jak říká, boží pomoc motorkáři potřebují.
„Na silnicích se anděl strážný vždycky hodí,“ pousmál se, ale hned zvážněl, když vzpomenul kamarádovu smrt před deseti lety poblíž Frenštátu pod Radhoštěm. „Proto jsou pokora a štěstí pro motorkáře tak důležité.“
Postěžoval si, že mnozí řidiči pořád neberou motorkáře vážně. „Mnohokrát se stalo, že mi auto nedalo přednost, i když jsem byl na hlavní. Řidiči mne úplně přehlíželi, naštěstí to vždy dopadlo dobře.“
Podracký však v kritice nevynechává ani motorkáře, zvláště některé mladé a nezkušené. „Mají bohaté rodiče, ti jim koupí silný stroj, ale oni nevědí, jak s ním jezdit, současně jim nechybí sebevědomí. To je nebezpečné,“ vysvětlil s tím, že on začínal na slabších motocyklech. „Skútry, jawy, péráky..., teprve pak jsem začal s něčím silnějším.“
