Obce se nedohodly a prvňáci nemají školu. Spor se snaží řešit kraj

  9:48
Do extrému vygradoval spor o přespolní žáky základní školy v Mysločovicích na Zlínsku. Škola zatím počítá jen s tolika nastávajícími prvňáky z okolí, aby jimi doplnila třídu. Jestli otevře i druhou, zatím není jasné. Okolní obce totiž po šesti letech vypověděly spádový obvod a mluví o vydírání.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Jádrem sporu je platba za žáky. „Snažili jsme se alespoň vyjít vstříc rodičům těch dětí, které u nás mají starší sourozence. Je to nad rámec povinností, víc jsme udělat nemohli,“ uvedl starosta Mysločovic Pavel Žák. Obec je zřizovatelem školy.

O tom, které dítě přijmou, rozhodoval los, což je legitimní způsob. Bez umístění v tuto chvíli zůstává dvanáct budoucích prvňáků z Lechotic, Machové a Míškovic. Rodiče jim nyní musejí narychlo shánět místo v některé jiné škole, nebo doufat, že starostové problém vyřeší.

Mysločovice byly spádovou školou i pro žáky ze Sazovic, kteří tam dojíždějí od 5. třídy. „Letos žádali o přestup tři žáci a všechny jsme přijali,“ uvedla ředitelka školy Pavla Gregorovičová.

Obce mají povinnost zajistit dětem povinnou školní docházku. Pokud nemají vlastní školu, musí si dojednat s jinou obcí školský obvod. Situace v Mysločovicích nyní rozděluje nejen starosty, jednotní zdaleka nejsou ani právníci. Může se tedy kdekoliv zopakovat.

„Mám tři právní názory a všechny se naprosto liší,“ řekla starostka Hostišové Marta Smolková.

V minulosti se pět obcí, které leží v okruhu zhruba tří kilometrů od Mysločovic, dohodlo s vedením Mysločovic a spádový obvod vytvořilo. To znamená, že žáci z těchto obcí dojíždějí do mysločovické devítiletky. Každá z obcí za své žáky doplácela Mysločovicím na provoz školní jídelny a družiny.

„Nyní ale zastávají názor, že příspěvek platit nemusí. Za poslední dva roky nám starostové faktury vrátili, což znamená, že nám chybí zhruba tři čtvrtě milionu korun,“ upozornil Žák.

Předloni se totiž změnilo rozpočtové určení daní a obcím skokově přibylo peněz. Včetně plateb na žáky pro ty obce, které mají spádovou školu. Okolní starostové už proto dál připlácet odmítali.

„V té situaci jsme řekli ne,“ konstatoval starosta Lechotic Petr Maňásek. „Navíc jsme zjistili, že škola si nechala část nákladů zaplatit od rodičů a zřizovatel si k tomu vzal celou částku od obcí.“

V Mysločovicích jsou přesvědčení, že nechybovali, protože částky nebyly v dohodě nijak specifikované. Navíc se prý věc opakovaně řešila v roce 2013, při jednáních o společném školském obvodu.

O novou dohodu se obě strany snažily. Návrhů padlo několik, na žádném se ale starostové neshodli. Jako jediná na dohodu nakonec přistoupila starostka obce Hostišová. „Neměla jsem jinou možnost,“ vysvětlila Smolková.

Letos mají v Hostišové sedm prvňáků. „Rodiče by je museli vozit do Zlína. Tomu jsem je nechtěla vystavit, zvlášť když starší dítě už chodí do Mysločovic,“ objasnila Smolková.

Zdůraznila přitom, že šlo o kompromis na obou stranách. Za jednoho žáka bude obec platit dva tisíce korun. Nemusí přitom jít o definitivní verzi, jednání mají pokračovat už příští týden.

Do sporu se vložil krajský úřad

Za starosty obcí se postavil krajský radní pro školství Petr Gazdík. Také on tvrdí, že v Mysločovicích chtějí vybírat peníze za něco, co mají hrazeno z rozpočtového určení daní.

„Považuji to za vydírání. Škola nemá žádný důvod cokoliv fakturovat ostatním obcím. Navíc dělat naschvály, když jde o děti, je hloupé,“ prohlásil.

Starostové se mohou dohodnout třeba v případě, že škola potřebuje opravu nebo jiné nadměrné výdaje. „I pak ale záleží na dobré vůli zastupitelstev jednotlivých obcí,“ upozornil Gazdík.

S tím ale nesouhlasí ředitelka mysločovické školy. „Prostředky z rozpočtové určení daní se řídí počtem žáků navštěvujících školu. Jedná se tedy o peníze, které jdou za žáky školy a ne školských zařízení,“ vysvětlila  Gregorovičová.

„Naopak školský zákon uvádí, že obce, které jsou součástí školského obvodu, jsou povinny přispívat na výdaje školských zařízení, tedy například školní jídelny a družiny,“ dodala.

Problém může mít „násilné“ řešení, kdy úředníci kraje posoudí kapacitu školy v Mysločovicích a spádový obvod pro ni určí.

Právě krajský úřad se ujal role mediátora, starostové dotčených obcí se s vedením odboru školství setkali na avizované úterní schůzce. „Problémy v minulosti vznikly špatnou komunikací,“ řekl Gazdík.

Požádal proto starostu Mysločovic Pavla Žáka, aby vedení školy pozdrželo rozhodnutí o přijetí či nepřijetí přespolních žáků do první třídy. Tím všichni zúčastnění získají čas na novou dohodu, případně definitivní rozhodnutí o tom, že spolupráce končí. Škola může počkat do 23. května.

Obce se už snažily najít pro prvňáky i místo jinde, což ale může být problém.

Třeba z Míškovic a Lechotic by to měly děti nejblíž do Ludslavic. Jenomže tamní škola už stahuje děti z dalších dvou obcí a je plná. Pak už zbývá dojíždět do městských škol v Holešově, případně na opačnou stranu do Otrokovic a Zlína. To ovšem znamená, že budou děti trávit na cestě delší čas.

Dohodnout se na podmínkách a obnovit spádový obvod mysločovické školy by bylo nejlepším řešením pro všechny. Když škola přijde o přespolní žáky, přijde i o peníze.

„V tuto chvíli v Mysločovicích jednají proti svému zájmu. Působí tím navíc škodu ve vztazích s okolními obcemi,“ poznamenal Gazdík.

Na problém upozornili rodiče dětí, které do Mysločovic dojíždějí. Sbírají podpisy pod petici, v níž požadují odvolání starosty.

„Nutí ostatní obce, aby přistoupily na jejich podmínky. Děti berou jako rukojmí,“ uvedla autorka petice Barbora Zdráhalová.