Novinka Humorista, režijní debut spoluscenáristy úspěšného filmu Léto, využívá kulisu vyčpělého SSSR roku 1984 k nenápadně působivému hořkému dramatu o zbabělosti a kompromisech. Hlavním hrdinou filmu Humorista je komik, jeho život ovšem moc k smíchu není. Své výstupy totiž přednáší v Sovětském svazu a každý vtip musí mít předem schválený. Boris neprotestuje a užívá si nejistou existenci oblíbence. Zbabělá opatrnost a vyprávění jednoho žertu o opičce pořád dokola ho ovšem užírají zevnitř.
K zahnilé době stagnace před nástupem Gorbačova se poslední dobou začalo vracet několik postsovětských filmařů, pomocí atmosférických filmů o osobních příbězích lidí jen těžko nacházejících své místo v absurdním režimu. Hlavní hrdina Humoristy není skutečná osoba, ale mohl by být. Podobně jako básník Dovlatov, o němž vznikl film loni, se potácí mezi zákazy, příkazy, strachem, neměnností, mezi skupinkou svých známých, aférami, rodinou a snobskými prominenty, kteří ve snaze chovat se „jako na Západě“ pouštějí doma na večírku porno.
Hořký portrét muže se zkompromitovanou morálkou je ponořen i díky umu československého kameramana Alexandera Šurkaly do atmosféry vyčpělosti a náměsíčnosti. Borisův zájem o kosmonauty na misi zvýrazněný v jedné takřka snové scéně připomíná někdejší ambice zašlapané vlastní bojácností i přízemnosti země pod vládou umírajících starců.
Humorista se záměrně odehrává v létě 1984, během roční éry Konstantina Černěnka, jehož rakev bude brzo stát na Rudém náměstí místo rakve předchozího generálního tajemníka Andropova. Režisér a scenárista, lotyšský rodák Michail Idov si tuto dobu prožil jako dítě.
Ač za svůj život nasbíral řadu zážitků i v USA či Německu, pro svůj režijní debut se vrátil ke vzpomínkám na dětství a k novější zkušenosti práce šéfredaktora exkluzivního časopisu v Moskvě. A z filmu je cítit, že ví, o čem chce vyprávět.
U filmu se Idov zatím zapsal hlavně jako spoluscenárista úspěšného snímku Léto, dalšího z oněch kritických sovětských ohlédnutí, tentokrát za životem a energií hudební hvězdy osmdesátých let Viktora Coje. Idovův režijní debut působí skromněji, šedivěji, ospaleji, ostatně jeho protagonistou je muž v krizi nejen středního věku. I díky silné pointě ze současnosti ale zanechá dojem.
Autorka je spolupracovnicí redakce
