Kdyby zákon prošel, šlo by o přelomovou věc. Lobbisté by podle něj měli povinnost hlásit veškeré své schůzky s ústavními činiteli včetně toho, jakou organizaci zastupovali a za co lobbovali. Setkání s lobbisty by museli hlásit i samotní politici. Pokud by tak neučinili, hrozila by jim až stotisícová pokuta.

Ministerstvo spravedlnosti ještě pod vedením Jana Kněžínka, které první verzi návrhu zákona předložilo loni v září, po připomínkách ostatních resortů zaneslo do zákona výraznou změnu. Povinnost evidovat schůzky by měl mít i prezident, přestože je ze své funkce neodpovědný a za případné porušení zákona ho nelze potrestat. To bylo také důvodem, proč se v prvotním návrhu s prezidentem nepočítalo.

Resort spravedlnosti se však rozhodl po opakovaném doporučení Legislativní rady vlády prezidenta do zákona přece jenom zahrnout. "U prezidenta republiky se de facto jedná o ustanovení bez reálné vymahatelné sankce, prezident v této souvislosti tedy ponese za eventuální nedodržování zákona politickou odpovědnost. To není jen záležitostí tohoto zákona," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Zařazení prezidenta mezi lobbované například vedle poslanců, ministrů a jejich náměstků či poradců nebo členů bankovní rady České národní banky ministerstvo zdůvodňuje tím, že prezident může díky své pravomoci vetovat zákony a promlouvat do jejich podoby.

Z toho důvodu je vhodné, aby veřejnost věděla, s jakými lobbisty se prezident stýkal. "Zařazení prezidenta republiky mezi lobbované je možné chápat například i tak, že je ve veřejném zájmu, aby prezident republiky informoval veřejnost o svých lobbistických kontaktech," dodal mluvčí ministerstva.

Související

Mynář chce vyškrtnout ze zákona o lobbingu. Je branou k Zemanovi, oponuje ministr

Se změnou návrhu zákona souhlasí i právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu. Podle něj nevadí, že prezidenta nebude možné trestat za nezveřejnění schůzky. "Lobbista i nadále bude mít povinnost o setkání s prezidentem reportovat. Takže alespoň skrze něj bude docíleno transparentnosti," řekl Kraus.

Se změnou zákona nemá problém ani Hrad. "Pan prezident své schůzky zveřejňuje, jde tedy o věc nadbytečnou," řekl Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. 

Schůzky s lobbisty bude hlásit i přes svůj nesouhlas také Mynář

Kromě prezidenta by měl schůzky s lobbisty hlásit také jeho kancléř. Ten současný, Vratislav Mynář, se proti tomu v připomínkovém řízení výrazně ohradil, jak před časem informovalo Aktuálně.cz. Ministerstvo spravedlnosti však jeho námitky nevyslyšelo, v zákonu ho nechalo a naopak k němu přidalo i prezidenta. 

Tehdejší ministr Kněžínek zařazení Mynáře do zákona vysvětloval tím, že ze své funkce je "takzvanou vstupní branou k prezidentovi". V důvodové zprávě pak ministerstvo argumentovalo tím, že kancléř připravuje pro prezidenta podklady, na základě kterých může prezident vetovat zákony.

Mynář se však v připomínce, kterou k zákonu v říjnu zaslal jménem Hradu, proti svému zařazení do zákona ohradil s tím, že takový argument je účelový, neboť neodpovídá skutečnosti. "Prezident průběh projednávání vybraných návrhů zákonů v parlamentu sleduje, a pokud je vypracováno jeho veto k zákonu, není to z podnětu kancléře, ale z podnětu prezidenta," napsal Mynář ve zprávě k zákonu.

Ministerstvo financí v připomínkovém řízení požadovalo, aby se zákon o lobbingu vztahoval nejen na prezidenta a hradního kancléře, ale také na Zemanovy poradce. "Stejně jako poradci členů vlády mají poradci prezidenta vliv na jeho informování a rozhodování," připomněl resort, že s poradci ministrů zákon počítá. Ministerstvo spravedlnosti však tuto připomínku nevyslyšelo a poradce prezidenta do zákona nezařadilo.