Pokud provozujete své golfové hřiště a nechcete ho v době sucha zavřít, musíte zalévat prioritně alespoň dvě části hřiště: takzvané odpaliště, kde hra začíná, a potom takzvaný green, tedy oblast jamkoviště, kde hra končí a kde lze očekávat největší zátěž. Jakmile totiž začne tráva usychat tam, ovlivňuje to už hru; a to pochopitelně žádný golfista nechce.

Zásadní pro udržení trávníku zeleného jsou právě tyto dvě oblasti. „To je minimum, které musíte udržovat zalité. Potom můžete ještě udržovat zalité dráhy, tedy jasně danou dráhu, kudy by hra měla proběhnout,“ vysvětluje Martin Rak, který pracuje jako greenkeeper v golfovém resortu v Poděbradech a na Černém Mostě. Na zbytku travních ploch se nehraje a pokud na nich zeleň skomírá suchem, na hru to nemá vliv.

Otázkou však zůstává, jak alespoň prioritní oblasti udržen zavlažené. Triků není moc: rostliny prostě vodu potřebují. Řada golfových areálu se tedy vydává cestou, kdy budují systémy, které zadržují vodu. Tou pak mohou zalévat, když přijde sucho; otázkou však zůstává, na jak dlouho zásoby vydrží.

Ilustrační foto
Zemědělci: Přivítáme každou kapku vody, za každý milimetr deště jsme vděční

Manažeři hřišť tedy nechávají budovat buď rezervoáry, nebo jezírka. Není to ale levnou záležitostí; sucho prostě stojí peníze. „Určitě se zvedají náklady na údržbu závlahových zařízení pro lepší distribuci, dost často se systém závlahy rozšiřuje, kvůli tomu se musejí posílit i čerpací stanice a náklady stoupají, i na energie. Čím je větší sucho, tím musíte dát trávníku více vody, tím více náklady stoupají,“ vysvětlil greenkeeper Milan Rak.

Podobnou zkušenost má ředitel golfového resortu v Mstěnicích Jaroslav Kuracina. „Formujeme jezírka, děláme větší zásoby vody, používáme smáčidla, která pomáhají v trávníku udržet vodu,“ popsal některé další formy boje proti suchu na golfovém hřišti. Vysvětluje, že boj se suchem stojí peníze a ne málo; jen jezírko může vyjít na miliony. „Rostou i náklady na energie kvůli tomu, že se častěji kropí,“ uvedl.

Co se týká příprav na sucho, poněkud skeptičtější je v problematice Vladislav Davídek, předseda golfového klubu v Molitorově. „Na to se připravit nedá, buď voda je, nebo není. Musíte ukropit greeny a odpaliště. Kdybyste to neudělal, tak by nikdo nechodil a můžete hřiště zavřít,“ vysvětlil. Pokud dojdou hřišti vlastní zásoby a přijde na řadu zalévání z vodovodního řadu, mohou jít náklady i do set tisíc korun.

Greenkeeper Milan Rak uvedl, že golfový trávník se však nezalévá každý den. Když jeden den zalijete více a další dny ne, kořeny putují níže do země. „Kořenový systém je potom hlubší a tudíž s vláhou vydrží trávník déle,“ dodal odborník.

Jak golfové rezorty bojují se suchem

Golfové kluby ve svých areálech bojují možnosti, jak zachytávat vodu; buď ve formě rezervoárů, nebo jezírek. Náklady jsou ve statisících až milionech korun; alternativou je však zalévání hřiště z vodovodního řadu, které se může měsíčně vyšplhat na stotisícové částky velmi snadno.

Prioritní je udržet zalité dvě oblasti: odpaliště, kde hra začíná; a také green, tedy jamkoviště, kde hra končí. V ideálním případě je dobré dodávat vláhu i do dráhy, tedy cesty, kudy hra probíhá. Ostatní oblasti areálu nemají na hru vliv.

Areály dost často používají takzvaná smáčedla, které udržují vláhu v půdě.

Vyčíslit, kolik můžou opatření proti suchu golfový areál stát, není podle greenkeeperů jednoduché: závisí totiž na mnoha faktorech, mimo jiné i složení substrátu, ve kterém trávník roste.

Opravy silnic v Praze způsobují kolony.
Proč vznikají kolony v omezeních? Řidiči zbytečně spěchají a neumí pravidlo zipu