Jako první v ČR Vám přinášíme satelitní snímky po 5 minutách!
Postupně ukážeme všechny kanály a produkty. Snímky jsou ve vysokém rozlišení a dají se přibližovat, takže se můžete podívat přímo na oblast, která Vás zajímá.
Co zatím ukazujeme?
Kanál HRV
HRV znamená Hight Resolution Visible, je to tedy kanál, který snímá viditelné záření a má vysoké rozlišení – konkrétně třikrát lepší rozlišení než ostatní kanály, díky čemuž můžeme na snímcích například vidět detailnější strukturu oblačnosti. Snímky z kanálu HRV vypadají tak, jako bychom z vesmíru dělali černobílou fotku – sníh a mraky jsou bílé, pevnina tmavě šedá a moře černé.
Proč na snímcích HRV není v noci nic vidět? Je to kvůli tomu, že i v tom fungují kanály ve viditelném světle jako černobílá fotka – když nesvítí Slunce, není toho na snímcích moc vidět. Naštěstí se tato nevýhoda týká jen kanálů ve viditelné části spektra a ostatní snímky si můžeme prohlížet i v noci.
Část snímku kanálu HRV
Porovnání kanálů ve viditelném spektru – vlevo je klasický viditelný kanál (VIS0.6), vpravo je viditelný kanál s vysokým rozlišením (HRV)
Kanál IR10.8
IR10.8 znamená, že tento kanál vidí infračervené záření vyzařované Zemí a oblačností přibližně kolem vlnové délky 10,8 µm. Tmavě se na obrázcích IR10.8 jeví to, co je teplé, tedy například pevnina. Bílou a světle šedou barvu pak má oblačnost a čím jsou mraky výš (a tedy čím jsou studenější), tím jsou světlejší. Na rozdíl od HRV vidíme v kanálu IR10.8 snímky ve dne i v noci, takže můžeme kdykoliv sledovat co se právě na obloze děje.
A co další kanály?
Další kanály a produkty budeme postupně ukazovat. Máte nějaký oblíbený, který byste chtěli na snímcích po pěti minutách vidět co nejdříve? Napište nám na satelit@meteopress.cz!
Snímky najdete na této stránce.
Odkud máme data?
Družice, ze kterých pochází zobrazovaná data, se jmenují Meteosat a patří evropské organizaci Eumetsat, která se zabývá vývojem a provozem meteorologických družic. Členy této organizace je většina států v Evropě. První družice Meteosat byla vypuštěna v roce 1977 a od té doby ji následovalo dalších deset družic.
Členské státy Eumetsatu, zdroj: eumetsat.int
Družice Meteosat jsou geostacionární družice – to znamená, že létají nad rovníkem ve výšce 36 000 kilometrů tak rychle, že to ze Země vypadá, jako by stále visely nad stejným místem.
Schéma pohybu geostacionární družice, zdroj: moments-from-space.com
Současně používaný typ družic je Meteosat druhé generace a proto se označují jako MSG, tedy Meteosat Second Generation. Podle plánů Eumetsatu bychom se přibližně do dvou let měli dočkat vypuštění Meteosatu třetí generace (MTG), který bude mít lepší rozlišení a častější snímky.
Aby názvů nebylo málo, potkáme se někdy v souvislosti s družicemi Meteosat se slovem SEVIRI, což je přístroj, kterým družice dělá snímky. Název pochází z anglického Spinning Enhanced Visible and Infrared Imager, díky čemuž se dozvídáme, že SEVIRI je rotující vylepšený přístroj, který dělá snímky ve viditelné a infračervené části spektra.
V současné době Eumetsat využívá 4 družice – Meteosat 11, 10, 9 a 8
Meteosat 11 každých 15 minut dělá tzv. full disc scan, tedy snímek celé zeměkoule tak, jak ji ze své pozice vidí.
Full disc scan, snímek z 11:00 4.5.2019, zdroj: eumetsat.int
Princip, jakým družice full disc scan dělá, můžete vidět na tomto videu.
Meteosat 10 každých 5 minut dělá tzv. rapid scan. Při něm snímek pokrývá pouze oblast mezi 15. a 70. stupněm severní šířky a díky tomu máme pro Evropu a její okolí data častěji než kdyby se snímala celá zeměkoule.
Rapid scan, zdroj: eumetsat.int
Meteosat 9 funguje jako záložní družice pro případ, kdyby některou z používaných družic bylo třeba odstavit.
Meteosat 8 snímá oblast přibližně nad Indickým oceánem. Eumetsat na tuto pozici odsouvá své starší družice a pokrývá tím tam družicové snímání nad oblastmi a státy, které vlastní družice nemají.
V dalších článcích si povíme i o ostatních druzích družicových snímků nebo například o historii družic.
