Nuselska kuchta

Nuselska kuchta

10. 5. 2019

SE UČIT, SE UČIT, SE UČIT - PEKAŘSKÝ WORKSHOP V "NAŠE DOBRÁ PEKÁRNA"

No nazdar! Ta se tady už dlouho neobjevila, co? Nejsem si jistá, co se mi Vesmír snaží naznačit vrháním větví pod nohy, ale nešť, nějak jsem k dalšímu příspěvku doklopýtala. Řekněme, že jako spisovatelka bych se neuživila. Jako modelka třeba samozřejmě jo, ale je to pro mne příliš povrchní... No heleďte, fakt sorry za tu hradbu mlčení tady, ale poslední měsíce jsou tak trochu /gorily/ v mlze. Užívali jsme si spálových angín, relapsů, píchaných ATB, statečných malých chlapečků, výtěrů z mandlí, zápisu do školy, násobilkových dramat, prasklých stoupaček, nenávistných pohledů sousedů, vestavěných spíží vyrvaných ze zdi, sutě, a následně tupých večerních pohledů do (té) zdi, případně záchvatů narkolepsie ze vší té zábavy. Do toho pracovní atmosféra jako v gulagu, chvěji se vzrušením, co bude dál. Takže když jsem od posledního příspěvku JEDNOU sedla, že teda něco napíšu, pět minut jsem civěla do bíla, zase to zavřela a šla spát. Tak, teď když jste všichni patřičně procítili, jaká jsem chudinečka, utřete slzy soucitu a pojďte si počíst, jak jsem si užívala, když jsem jednu sobotu zdrhla z blbákova promořeného antibiotiky. A vy si můžete taky užívat, když se vydáte za Tomášem a Alešem do magické obce Třibřichy.  Po absolvování kurzu máte do měsíce ty břichy tak čtyři. Jako já!


Teď to teda vyznělo trochu blbě,  že jsem si užívala hned se dvěma muži někde na české vsi, zatímco manžel pečoval o nemocné dítě. Ale pouze vinou mého neumělého vyjadřování. Jednalo se o workshop sladkého kvasového pečení. Tomáš Kroulík je pro mnoho z vás jistě známá figura z fb skupiny Pečem Pecen, jistojistě pak taky ze skupiny Daily Bread, kterou založil. Je taky vedoucí osobou za podnikem Naše dobrá pekárna. Ani nevím, kde jsme k sobě přišli, jen si vzpomínám, jak Tomáš kdysi vletěl na Pecen jako uragán, kvasem a pečením takřka nepolíben, a snad po týdnu začal do prostoru vyřvávat, jak studuje požární směrnice a ostatní požadavky úředního šimla pro schválení provozovny, a že teda jako vlastní pekárna. Pomyslela jsem si, že to je "libovej magor", z Pecnu (nikoliv kvůli Tomášovi) pak odešla, ale za pár měsíců zaregistrovala, že provozovna získává velmi reálné rozměry. FAKT MAGOR! Před kterým smekám. A před jeho ženou Kačkou taky. Už jen proto, že jsem přesně ten typ, co bude tyhle lidi od stolu obdivovat, ale sám na něco takového nikdy nebude mít kuličky. Tomášova zabejčenost, pracovitost a výdrž je obdivuhodná, netuším, kde na to všechno při rodině a full time zaměstnání bere energii, ale budiž.

Oba páni učitelé v provozu

Už nějakou dobu s Tomášem řídí spamování na Daily Bread i Aleš Heinz, klidná, stoická a velmi vtipná síla s neskutenčným arzenálem teoretických znalostí, zdrojů inormací, inspirace a rad. Má za sebou samozřejmě i dost praxe, třeba několikaměsíční pečení v Mother England. Aleš je další objekt mého ochání a achání. Ryze pekařsky a se vším slušným vychováním. Třeba jeho nebeská trpělivost při honbě za nejlepším croissantem je obdivuhodná. Najdete ho na Instagramu a.k.a "mouka_voda_sul". No a pánové si tak dlouho kutali a špitali v kuchyňce, až přišli s nápadem pořádat workshopy pro veřejnost. A že to nebyl nápad blbý ani trochu. Tomáš pořádá sám kurzy pečení kvasového chleba už nějakou dobu, s Alešem teď vymysleli kurzy sladkého kutění s kvasem.


Sama peču chleba šest let. Peču, aby byl doma dobrý chleba. A ten je. Teoretickou znalost mám jen velmi obecnou, nemám v sobě ambice, trpělivost, ani akademické buňky na zkoumání, natož pochopení, všech těch složitých biochemických souvislostí spojených s procesem tvorby chleba. Natož když se do situace vloží máslo, vejce a cukr. Tudíž moje pokusy o kvasové vánočky a spol. končily hysterickými výlevy u těsta, které se s ledovým klidem přes noc ani nehnulo, pod rukama teklo, trhalo se,  zkrátka mnou ostentativně pohrdalo. S pološíleným výrazem jsem do něj pak zapracovávala droždí, aby vše stejně vyvrcholilo pocitem vlastní neschopnosti a slovy, že se na to můžu... Pokud jste na tom podobně jako já, rádi byste si postup tvorby sladkých kvasových (i nekvasových) těst omrkli, osahali, vyzkoušeli tažnost, jak vypadá "lepkové okénko" u správně vypracovaného těsta, a spoustu dalších věcí, pak by tenhle workshop mohl být právě pro vás. Aleš jasně, srozumitelně a vlídně vysvětlí, proč se co má dělat právě tak, jak je to napsané v postupu, jakou roli hraje roli cukr v kvasu, jakou roli hrají teploty při zraní kvasu/těst, proč je dobrá odložená fermentace v chladu, jak dlouho vám vše v tom chladu vydrží, co všechno si s tím pak můžete počít, kdy, proč a jak má jít do těsta tuk, kdy je těsto správně vypracované, vykynuté. Zkrátka komplexně uchopené a zpracované téma. Nemusíte mít pocit, že jste blbí, když se zeptáte, na všechno se dočkáte odpovědi, ale vzhledem k vyčerpávajícím informacím mám pocit, že jediná vaše otázka bude na konci, a to, jestli můžete přijet zase.

Tvarování briošek, ve společnosti děvčat se rozbor tvaru rozvinul v plodnou diskusi...


Sejdete se v intimní atmosféře pár lidí, nahlédnete do Tomášova malého, ale kouzelného, pekařství, setkáte se s přátelským přístupem, pohodovým vedením a snahou vysvětlit všechno co nejlépe tak, aby všichni pochopili. Krom toho si z kurzu odvlečete a doma sníte všechno, co jste si za celý den upekli. A co že jsme si upekli? Vrcholem pro mě byly francouzské máslové briošky, neskutečně nadýchané rozkošné obláčky, klasické plněné buchetky se třemi náplněmi, které byly, mimochodem, geniální, a mléčný chleba Hokkaido s thangzong. K tomu dostanete skvěle zpracované materiály, kde je nejen nějaká ta teorie o prdících kvasinkách, ale najdete v nich i všechny recepty, včetně tipů, co se zbylou brioškou.



No a výsledek? Mívala jsem jen tři žaludky (aspoň to o mě někteří říkávají), teď už mám i zmiňované čtyři břichy a dva zadky, které se snažím pracně sundat. Protože kurz s Tomášem a Alešem mi krom super nálady na dalších několik dní dal i jistotu a sebedůvěru pustit se do sladkých kvasových těst. Takže velikonoční mazánek byl jak jinak než kvasový. A helemese, najednou povedený, olizovali jsme se všichni. Kvásková čokoládová babka s rumovými brusinkami zničehonic taky byla hračka. Pro mě tedy jednoznačný a výrazný posun, který, nebýt workshopu, by nenastal.


Pro ty z vás, kteří třeba ještě váháte, jestli se na nějaký takový workshop vydat - jeďte. Opravdu se vám věci vyjasní, jako byste zatřásli hlavou a věci se poskládaly na svá místa. A navrch si užijete ještě nějakou srandu. Možná ne vždy korektní (asi podle osazení), ale mě se to líbilo moc. Jen bych si snad dovolila apelovat i na potenciální domácí pekaře mužského pohlaví, aby se nestyděli a na workshop se vypravili. Chvílemi jsem se drobátko obávala o Tomášovo a Alešovo duševní zdraví do budoucna při představě, že tam mají pokaždé Xaverov. Nechci vás, kluci, z ničeho podezírat, ale mám pocit, že jste se jednu chvíli oba vypařili, protože jste nás holky prostě už nemohli poslouchat! Ale moc vám oběma, a přítomným dámám, děkuju za super den, a příště u mě máte tu polívku 😀

A vy ostatní - hurá na Třibřichy!



4 komentáře:

  1. Zcela a úplně mě sžírá celiakální závist, já chci takýýý! Momentálně teď doma úpím pod krutým jhem sedmileťáka se zlomenou nohou, takže podobný kurz bych podtřebovala jako koza drbáníčko. Přeju, ať už se vše v dobré obrátí, ať se vám doma vyhnou všechny nemoci, termíny ať se dotermíní a v práci ať není jak v koncentráku. Bude líp!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Madlo, right back at ya! Ať už je prckově ploutvi dobře. To si, upřímně, neumím ani moc představit, sádru u těchhle mrňat.. I když, intuice napovídá, že to bude peklíčko..? Snad Vás pak osud odmění nějakým takovým odpočinkovým dnem! :) Držte se!

      Vymazat
  2. Aj ked Vas prispevok nebol recept, naozaj potesil. Teda ako obvykle. Zial obvykle zriedka ��. Uz zo zvyku sem nakuknem, polejem kvety, utriem prach, chvilku posedim, pozriem fotky v albume a idem, v nadeji, ze pri najblizsej navsteve najdem nieco nove, inspirujuce. Uz z nostalgie som minule urobila karamelovu cibuladu (schovala som ju v chladnicke medzi zeleninu – tam ju pazravci neobjavia). Cakam kym dozrie a potom uvolnim nedotknutelne zasoby. A dam vediet ako to dopadlo.
    A dovtedy tu budem trpezlivo cakat a vetrat ��
    Ester

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda Ester, normálně jste mě dojala!! A ještě mi tady zalejváte ty kytičky a utíráte prach, já si říkala, že to není jen tak samo od sebe! :) Moc děkuju za krásný vzkaz a slibuju, že se vynasnažím přispívat častěji. Prázdniny by k tomu mohly být jako stvořené! Děkuju Vám za přízeň a trpělivost. Mějte se krásně :) Kamila

      Vymazat