Dvanáctý květen, na počest výročí narození Florence Nightingalové, si připomínáme Mezinárodní den ošetřovatelství. Florence Nightingalová totiž byla zakladatelkou ošetřovatelského vzdělávání. K jejím následovnicím patří jak sestry v nemocnicích, tak i zdravotní ošetřovatelky v domovech seniorů a v zařízeních sociální péče. Na zdravotní sestry a ošetřovatelky se neprávem zapomíná, přestože by si jejich náročná profese zasloužila alespoň takové společenské uznání, jakého se jí dostává v západních zemích. Víte, jak vzniklo moderní ošetřovatelství? A proč je u nás nedostatek zdravotních ošetřovatelek?
Počátky ošetřovatelství sahají do 10. století
Počátky organizovaného ošetřovatelství na našem území jsou datovány do 10. století, kdy vznikaly první útulky pro chudé a nemocné a kdy náboženské řády vedle svých klášterů zřizovaly první špitály. Soudobou ošetřovatelskou péči ovšem poskytovaly osoby bez odborného vzdělání, pouze na základě laické zkušenosti. Emancipační hnutí ve druhé polovině dvacátého století a myšlenky Florence Nightingalové později přispěly ke vzniku prvních ošetřovatelských škol, v Praze to bylo v roce 1874.
V roce 1916 zde byla otevřena Státní dvouletá ošetřovatelská škola a roku 1918 vyšší sociální škola, která připravovala sociální pracovníky, později diplomované setry, pro samostatnou práci v terénu. Další vzdělávání sester však mohlo pokračovat až po skončení druhé světové války v roce 1945. Od roku 1989 se pak datuje nová éra českého ošetřovatelství, kdy se tento obor transformoval nejen v oblasti praxe, ale také vzdělávání a legislativy.
Zdravotních ošetřovatelek je nedostatek
Přestože ošetřovatelství má na jednu stranu v Česku dlouhou tradici a ve společnosti zaujímá nezastupitelnou roli, sester a pečovatelských pracovníků je stále velký nedostatek. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR připadalo v roce 2017 v České republice na jeden úvazek sestry ve všech segmentech péče průměrně 129 obyvatel. Zatímco v hlavním městě připadalo v tomtéž roce na jeden úvazek sestry 86 obyvatel, ve Středočeském kraji to bylo dokonce 185 obyvatel na jednu sestru. Je přitom více než zřejmé, že nedostatek zdravotních sester a pečovatelských pracovníků se bude v souvislosti s tím, jak naše populace stárne, stále prohlubovat.
„Vzdělávací systém všeobecných sester se zpřísnil a prodloužil, a množství absolventů je tudíž nižší, než tomu bylo dříve. Všeobecné sestry mají také širší možnosti pracovního uplatnění v zahraničí, kam je lákají zkušenosti a výše výdělku. Situace s nedostatkem všeobecných sester je celorepubliková. Pokud na ni management zařízení včas nezareaguje redukcí nárokované práce, jsou sestry přetěžovány a nechtějí podstupovat riziko pochybení, které může za podmínek, kdy slouží i 5 až 7 služeb v měsíci navíc, snadno vzniknout,“ vysvětluje důvody nedostatku sester Petra Pipková, ředitelka SeniorCentra SeneCura v Praze na Klamovce, která má sama zkušenosti z pozice vrchní sestry.
„Zdravotničtí asistenti, kteří po absolvování středních zdravotnických škol přicházejí do praxe, mají nízké kompetence, dalo by se říci, že na úrovni ošetřovatelů, a je pro ně velmi omezené pracovní uplatnění. Pokud pracují v zařízení sociálních služeb, nejsou nositeli výkonů, a zdravotní pojišťovny tudíž jejich ošetřovatelské výkony neproplácejí. Profese zdravotnických pracovníků, ale také pracovníků v sociálních službách je fyzicky i psychicky velice náročná a nese s sebou také obrovskou zodpovědnost. Navíc je neustále vykonávána ve stresovém prostředí, kde jakékoliv pochybení může způsobit vážné následky,“ doplňuje Petra Pipková. Kromě náročných úkolů, které pracovníkům v sociálních službách jejich profese přináší, se navíc v naší zemi také často musejí potýkat se společenským zneuznáním. Změna pohledu na tuto oblast by jistě měla pozitivní vliv na řešení otázky nedostatku lidských zdrojů.
Florence Nightingalová je pro sestry vzorem
Florence Nightingalová se narodila 12. května 1820 do majetné šlechtické rodiny. Přestože tehdejší společnost na ženu jejího postavení pohlížela především jako na manželku a matku, dokázala se vzepřít konvencím a stala se profesionální ošetřovatelkou. Díky novým postupům zahrnujícím mimo jiné hygienická opatření se jí během Krymské války podařilo dramaticky snížit úmrtnost raněných britských vojáků. Roku 1860 založila v Anglii první ošetřovatelskou školu, je autorkou více než 200 knih, článků a více než 12 000 textů na téma profesionální ošetřovatelství. Svým dílem položila základy povolání zdravotní sestry a zásadním způsobem ovlivnila zdravotní péči jako takovou.
Florence Nightingalová byla přesvědčena o tom, že sestra má být vzdělaná, tvořivá a inteligentní bytost. To, že její pohled na tuto profesi ani dnes neztratil na své aktuálnosti, potvrzuje i Petra Pipková: „Nejdůležitější vlastnosti zdravotních sester jsou zodpovědnost, bystrost, empatie k druhým, komunikativnost a vstřícnost. U pečovatelů je to navíc laskavost, trpělivost a široké srdce,“ uzavírá ředitelka SeniorCentra Klamovka.
Ošetřovatelská péče se dynamicky rozvíjí také v Polsku, kde domácí ošetřování i nepřetržitou lékařskou péči například poskytuje Pogotowie Pielegniarskie.
