V roce 2012 padla v MF DNES v rozhovoru s tehdejším ředitelem AFO Jakubem Kordou zmínka, že jde o největší festival svého druhu v Evropě. Připustil, že jedinou konkurencí je podobně zaměřený festival v Paříži. Platí to ještě? Anebo už AFO ve své kategorii nemá konkurenci?
Tento pařížský festival jsme už překonali. Jakub je velmi skromný, vlastně bych řekl, že nás tato akce ani nikdy nepředčila. Je totiž zaměřená čistě na francouzskou produkci, není proto s AFO příliš srovnatelná. Těžko se to ale poměřuje. Například v Británii je festival, jejž pořádá BBC a který bude rozlohou větší než AFO. BBC tam prodává své pořady, sjíždí se tam nákupčí a určují, co se bude další dva roky vysílat. Ale co do počtu hostů a programů jsme, alespoň co já vím, největší festival svého druhu na světě.
Může AFO ještě vyrůst?
Už letos poměrně zásadně vyrostlo. Snažíme se vyjít vstříc poptávce. Jedním z problémů festivalu je, že kapacitně především o víkendu téměř nestačí. Přidali jsme proto díky partnerství s olomouckou Moravskou filharmonií další kompletně vybavený filmový sál pro víc než 400 diváků v Redutě, přibyla i kapacita sálu Mozarteum v Arcidiecézním muzeu.
Na AFO míří stále víc lidí. Letos návštěvnost opět překonala dosavadní rekord, dorazilo 9 430 lidí. Minulý rok jich bylo přes sedm tisíc a k tomu víc než 500 hostů. Pro srovnání, v roce 2015 šlo o šest tisíc návštěvníků, v roce 2012 jich přijely necelé tři tisíce. Kam může AFO ještě růst?
Z hlediska akreditovaných návštěvníků jsme se dostali na strop…
To na AFO v minulosti pokaždé říkali všichni ředitelé.
Všichni to říkali a všichni museli festival zvětšit. Každý rok dosáhneme nějaké kapacity, zjistíme, že je to trochu moc, a musíme se zamyslet, jak se rozvíjet dál.
A jak se budete rozvíjet?
Upřímně, zřejmě využijeme všechny sály v Olomouci. Nechceme se přesouvat do multiplexů, protože by to neodpovídalo atmosféře festivalu. Čekáme, až se znovu otevře kino Central (roky zavřený sál v sídle Muzea umění, jež nyní připravuje jeho kompletní opravu – pozn. red.). To bude velká pomoc. Takže je to o zvyšování kapacity festivalu. Je tady však také otázka kapacity ubytování.
Proč?
Už v tuto chvíli AFO víceméně vyčerpává veškeré dostupné ubytovací kapacity Olomouce. A to včetně top hotelů. Jedna věc je nocleh pro naše hosty a druhá ubytování tisíců návštěvníků. Už teď víme, že pro ně byl docela problém sehnat místo na pátek a sobotu. Nikdy nedokážeme odhadnout, kolik lidí přijede. Zatím to číslo vždy rostlo a my říkáme, že když trochu klesne, zlobit se nebudeme.
Rekord jste překonali i v počtu hostů. Loni jich bylo na 500, letos již přes 600.
Je to nejvíc v historii AFO. Doposud vedl rok 2012 právě pod vedením Jakuba Kordy. Tento rok se sem hodně zahraničních hostů z celého světa vrátilo. V Olomouci se jim velmi líbí, město jako takové v tom hraje obrovskou roli. A další rekord jsme letos prolomili v počtu filmů přihlášených do všech našich soutěží. Celkem šlo o víc než pět tisíc snímků.
Jaká část se tento rok dostala na samotný festival? Kolik jich mohl vidět člověk, jenž by dokázal nemožné a navštívil všechny projekce?
Je to přes 150 filmů, z toho podstatná část měla v Olomouci premiéru. Letošní novinkou bylo, že největší hity jsme během festivalu opakovali. Dříve se totiž všichni zájemci na nejlepší filmy nemohli ani dostat.
Tento rok na AFO již podruhé zavítala světová vědecká celebrita, evoluční biolog Richard Dawkins. Poprvé tu byl v roce 2015, proč přijel znovu?
Všechny významné hosty z minulých let zveme do Olomouce každý rok. Ať znovu přijedou za námi, ať si užijí Olomouc. A Richard Dawkins přijel přesně z tohoto důvodu. Do Olomouce se úplně zamiloval. Prohlásil, že už nikam necestuje, má spoustu práce a přece jen už není nejmladší. Ale v případě Olomouce udělal výjimku.
Takže přijede i příští rok?
Snad ano. Možná sem bude jezdit už i na dovolenou. Richard Dawkins je dokonalý důkaz toho, jak velké „O“ na konci názvu festivalu hraje obrovskou roli.
Kromě Dawkinse hostilo AFO v minulosti i světoznámého teoretického fyzika Lawrence M. Krausse. Koho sem chcete ještě dostat? Proslulý britský teoretický fyzik Stephen Hawking už bohužel nedorazí, loni zemřel...
Ano, ten už bohužel přijet nemůže. Přitom jsem v minulých letech dostal zadání od pana rektora, že ho sem musíme dostat, ať to stojí, co to stojí. Problém je, že všichni tito špičkoví vědci jsou velmi vytížení lidé. Jedinou možností, jak je sem dostat, jsou osobní reference, kdy jim někdo další slavný řekne, jak je AFO v Olomouci nádherné. Proto se snažíme jít po síti našich už známých slavných hostů, kteří tato doporučení předávají dál.
Jakub Ráliš Řediteli mezinárodního festivalu Academia Film Olomouc je 36 let. Pochází z Pardubic, ovšem už dvacet let žije v Olomouci a v Hlubočkách. Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě olomoucké Univerzity Palackého, studoval také v Izraeli na University of Haifa. Nyní se věnuje historii a dějinám vědy a v návaznosti na to i její popularizaci. Je místopředsedou Evropské Akademie Vědeckého Filmu (EURASF), v jejímž rámci spolupracuje síť festivalů po celé Evropě, jež mají podobné cíle jako AFO. |
Světoznámí vědci a popularizátoři vědy se na AFO vrací. Jak je to s návštěvníky?
I oni se hodně vrací. Statistiky ukazují, že zhruba před těmi šesti či osmi lety na festival hodně chodili hlavně studenti. To platí pořád, ale tito dřívější návštěvníci samozřejmě odrostli, mají rodiny. A vrací se s nimi. Na AFO tak teď ve velké míře chodí i mladé rodiny. Také nás víc začali navštěvovat senioři. A to nejen z Olomouce, ale z celého kraje. Hodně se například zvedla návštěvnost prarodičů s vnoučaty. To je teď podstatná součást festivalu. Právě nejmladší diváci se výrazně podíleli na letošním překvapivém nárůstu počtu diváků, celkem jich bylo zhruba tisíc. Letos jsme pro ně totiž rozšířili sekci AFO junior s bohatým programem.
Je tedy dnes vůbec možné říct, kdo je váš typický návštěvník?
Loni jsme si dělali celkovou statistiku a vyšlo nám, že jednotlivé skupiny návštěvníků jsou poměrně hodně vyrovnané. Od nejmladších přes studenty a lidi v nejproduktivnějším věku až po seniory. Řekl bych, že typickým návštěvníkem stále zůstává ať už středoškolský či vysokoškolský student. Ale už to rozhodně není většina.
Ukázaly vám statistiky, odkud lidé na AFO jezdí?
U hostů je to jasné, to je celý svět. A u návštěvníků je to mix střední Evropy. Samozřejmě dominují Češi, ale hodně k nám začali jezdit studenti, kteří pochází z různých koutů světa, ale v současnosti studují například ve Vídni či v Krakově.
Jak bude vypadat AFO za pět či deset let?
Upřímně, to je spíš otázka na politiky. AFO se budeme snažit zvětšovat a vycházet vstříc poptávce po populární vědecké produkci, která nás těší. Ale vše se odvíjí od peněz. AFO bude takové, kolik jich na něj budeme mít.
Jaký má AFO letos rozpočet?
Pohybuje se mezi osmi až devíti a půl miliony korun. Ze všech festivalů využíváme zdaleka nejefektivněji jednu korunu, kterou dostaneme na dotacích, přepočtenou na diváka. A to především díky studentům. Tým AFO se z drtivé většiny skládá ze studentů, kteří tu pracují jako dobrovolníci. Hraje tu obrovskou roli fakt, že Olomouc je velká studentská obec v relativně malém městě.
Kolik lidí je v týmu festivalu?
Jde zhruba o 350 až 400 lidí v horké fázi festivalu po dobu dvou měsíců. Pak za AFO stojí zhruba patnáct až dvacet lidí s částečnými úvazky na celý rok. Na plný úvazek se festivalu věnují tři lidé.
A vy jste zřejmě jeden z nich. Jak dlouho pro AFO pracujete?
Jsem jeden z nich. Jinak jsem tu před devíti lety pomáhal s vytvářením samolepek, o rok později jsem se už jako doktorand podílel na dramaturgii. Poté jsem byl programový ředitel a teď jsem druhým rokem ředitelem celého festivalu.
Už víte, kdo vás vystřídá? Specifikem AFO je, že se ředitelé po zhruba třech letech mění.
To je pravda. Mně to ale už předtím nevyhovovalo. Proto jsem se s panem rektorem již domluvil, že bych chtěl AFO vést delší dobu a nastavit tu svoji linii a filozofii.
Jaká to je filozofie?
Otevřít festival v maximální možné míře veřejnosti. Otevřený je samozřejmě už teď, ale chci co nejvíc vyjít vstříc poptávce po popularizaci vědy. Ta je založená na vyprávění příběhů. My se tady nesnažíme dělat vědu, nic složitého. Naopak. Chceme ty poměrně složité a současně úžasné věci zprostředkovat pomocí příběhů široké veřejnosti. Má základní filozofie je tak dělat co nejvíc programů pro děti, seniory, pro nejširší veřejnost. Studenti vysokých škol jsou specifická skupina. Už mají své zázemí v nejrůznějších vědách, jsou jim blízké. Ale jde o běžnou veřejnost například z Olomouce či z Olomouckého kraje. Festival pro ni má být i servis, aby si lidé mohli zajít na nejlepší populárněvědecké filmy, které v republice jinde neuvidí a zřejmě kvůli nim nepojedou do zahraničí. I proto po zbytek roku děláme promítání v rámci AFOkina.
