Úvod  > 

Debatu o budoucnosti Šumavy sledovaly na Kvildě dvě stovky lidí

    Autor: Tomáš Přibyl - Jižní Čechy Teď

zobrazit všechny fotky

Na debatu zvali společně obec Kvilda a skupina Koncerty pro šumavskou divočinu. Pozván byl ředitel správy šumavského parku Pavel Hubený, předseda rady národního parku Miloš Picek, starostka Strážného a předsedkyně Svazu obcí NP Šumava Jiřina Kraliková, Jaroslav Vrba z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Jaromír Bláha z Hnutí Duha a ředitel agentury Enki Jan Pokorný. V první části říkali hosté své názory na několik témat včetně zonace a ve druhé části diskuse pak reagovali na dotazy.

Co přináší ochrana přírody Šumavě? To bylo první téma. A příliv turistů byl odpovědí několika hostů debaty včetně ředitele Pavla Hubeného. Připustil ale, že změna, kterou ochrana přírody na Šumavě vyvolala, byla velká a mizí tradiční způsoby obživy prací v lese a na polích. „Jasně, že ta práce mizí a není snadné ji nahradit," řekl mimo jiné. I podle Jaroslava Vrby z Jihočeské univerzity ochrana přírody na Šumavu láká turisty a přidal i stanovisko vědecké obce, podle kterého ochrana přírody na Šumavě umožňuje také sledování toho, jak příroda funguje.

Podle Jiřiny Kralikové Šumava není čistou divočinou a obce mají také obavu o lidi. „Rádi bychom tu žili a myslím si, že nezpůsobujeme přírodě něco špatného," řekla s tím, že tradiční práce na Šumavě kvůli ochraně přírody ubylo. „Ale když turisté přijedou, tak se o ně postaráme," dodala také. Podle Jana Pokorného jsou otázkou dopady na ekosystém a jeho obnovování se. „Jde o to, co ta odlesněná Šumava udělá," řekl.

I Jaromír Bláha z Hnutí Duha vidí možné přínosy ochrany přírody na Šumavě v přílivu návštěvníků. „Turistika za přírodou roste a turistika za divočinou roste z turistických oblastí nejvíce," řekl s tím, že podle průzkumu hnutí se nemalá část návštěvníků Šumavy je ochotna na ni vracet, aby viděla, jak se příroda vrací k procesům bez vlivu člověka.

S přínosem v podobě turistiky souhlasil i Miloš Picek. Ale připomněl také, že ne všichni místní to vítají a ne každý chce ve své obci zakopávat v sezóně o turisty a jejich auta. Kritizoval také to, že za bezmála třicet let existence parku se tu nepracovalo moc na infrastruktuře nebo na tom, že návštěvníky Šumavy zachytí obce v podhůří a poskytnou jim zázemí. „Filosoficky se stále dohadujeme o vzletných myšlenkách, ale s tou podstatou nikdo nic neudělal," řekl Miloš Picek.

Pak se mluvilo o nové zonaci. Ne každý přitom o ní má podrobnější informace. Podle Pavla Hubeného se stále ještě předjednává a rada parku by o ní měla jednat zřejmě v červnu. „Bude to, tak jak je to teď příštích patnáct let," řekl o návrhu. Správa zvolila kompromisní řešení – oblast bez zásahů je navrhována na 27% území parku. A kolem přírodních zón by měly být pásy zón přírodě blízkých, které by se bezzásahovými měly stát za zhruba patnáct let. Obydlená území by měla být v kulturní zóně, která by měla obcím umožňovat život a rozvoj.

Podle Jaroslava Vrby by vědci chtěli asi větší bezzáshaovou část parku. Ale kompromis v diskusi podpořil. „Je to lepší, než to bylo a příroda nám ukáže, co dokáže. Podle Jiřiny Kralikové se nová zonace připravovala rok a půl a v podstatě v utajení a obce se s ní seznamují teprve od ledna. A nebyly dodrženy některé sliby, jako třeba ten, že území kulturní krajiny bude tvořit deset procent parku. V návrhu to nakonec bylo necelé procento. Po připomínkách se tato zóna ale zvětšuje. Z jejích slov také vyplynulo, že obce jsou opatrné a slibům, kterých slyšely už mnoho, nejsou ochotny moc věřit. Obce také v návrhu vidí řadu nedořešených věcí.

Jan Pokorný zastával v diskusi stanoviska nejbližší tradičnímu lesnímu hospodářství. A při diskusi o zonaci se ptal, co je lepšího na tom, že se nechá třicet metrů vysoký les uschnout a v čem jsou pak procesy na tomto území lepší. Jaromír Bláha řekl, že chápe snahu obcí, aby osídlená území byla součástí zón kulturní krajiny. Ale představa jeho hnutí je, aby v přírodních zonach bylo už nyní 53% území parku.

Miloš Picek bude nakonec tím, kdo jako předseda rady národního parku bude novou zonaci podepisovat. „Rozhodnutí rady podepíšu," řekl. Ocenil také správu parku za kompromis mezi stanovisky vědců a ekologů na jedné straně a na straně obcí a lesníků na straně druhé. Kvitoval také, že s novou zonací by přišel na Šumavu klid, protože by tu konečně měla platit patnáct let jasná pravidla. Podle Miloše Picka také ministerstvo životního prostředí dalo najevo, že bude respektovat dohodu vzniklou na Šumavě.

V diskusi rovněž zazněla tradiční směs obav a argumentů z obou stran, která zní na Šumavě dlouhé roky. Tak se třeba řešilo, o čem vlastně národní park je. Jestli o přírodě, anebo také o lidech, kteří tu žijí. Často také zaznívaly názory, podle kterých se odlesnění velkých částí Šumavy podílí na tom, že odtud mizí spodní voda a krajina kvůli odlesnění vysychá. Podle vědeckých poznatků, o kterých mluvil Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity, má ale kůrovec na sucho na Šumavě vliv jen minimální a přechodný.

Jiřina Kraliková naopak dala najevo obavy o to, jestli bude na Šumavě voda. Také dala najevo, že by bylo dobře, kdyby se dřevo ze Šumavy nevozilo na zpracování do Německa. Podle Jana Pokorného naopak vliv vysychajícího lesa na spodní vodu existuje, protože ve vzrostlém lese panuje úplně jiná teplota než v uschlém. Jaromír Bláha zmínil, že je chybou, že správa parku je financována i z těžby a že místní lidé by se při těžbě k lesům chovali asi lépe, než firmy odjinud, protože k němu mají lepší vztah.

Podle Miloše Picka je velkou chybou, že správa parku nemůže pro obce nyní často nic udělat a že by Šumava potřebovala hlavně změny zákonů, aby se dalo pracovat na infrastruktuře pro návštěvníky a pomohlo by asi také, aby park měl zmocněnce pro obce, který by s nimi komunikoval.

Podle ohlasů-potlesků při diskusi se zdálo, že v sále měly všechny přístupy k Šumavě zhruba stejné zastoupení. O nové zonaci diskuse rozhodovat nemohla, to bude na radě parku.

Autor: Tomáš Přibyl

Další zprávy z regionu

• VIDEO: Písečtí kadeti udělali první krok do Final Four

  

  před hodinou
  PÍSEK - Áčko píseckých Sršňů i junioři U19 mají po sezoně. Ta však ještě zdaleka pro písecký basketbal v nejvyšší soutěži nekončí. Písečtí…

  0 komentářů Více info a fotek (51)

• Kam na Strakonicku za sportem?

  

  před hodinou
  STRAKONICKO - Fotbal, basketbal, házená, vodní pólo, florbal, hokejbal... Příznivci sportu budou mít z čeho vybírat i o nadcházejícím…

  0 komentářů Více info

• Ani parádně zaplněná hala nepomohla, do vedení jde Havířov

  

  před hodinou
  STRAKONICE - Měla to být oslava strakonického basketbalu. Parádně zaplněná hala, skvělá kulisa, představení nové hymny a šály s logem,…

  0 komentářů Více info a fotek (16)
•