7°C
Velký objev českých vědců: Umělý brzlík pomůže pacientům s AIDS i leukémií
Vědci z Technické univerzity v Liberci opět slaví nevídaný úspěch. Společně s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinuli umělý orgán, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií. Podle webu linkos.cz se ročně v Česku diagnostikuje přes tisíc případů leukemie. Ani u AIDS není číslo úplně nízké. V současné době je v ČR 3814 nakažených virem HIV (počet k prosinci 2018).
Za společensky významným objevem stojí tým mladého vědce Jakuba Erbena, doktoranda fakulty textilní TUL, který za nápad získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu. Neminula ho ani odměna 8 000 euro (205 520 Kč), která je s oceněním spojená.
„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě, a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben.
Zatím umělý brzlík testují na myších
Američtí partneři ze Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré.
V současné době není úplně jasné, kdy umělý brzlík začne pomáhat lidem. „Když budu střízlivý, myslím, že by to mohlo být tak za deset let, možná osm, výzkum je opravdu na samém začátku,“ řekl mladý vědec.
„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100% imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše pro to, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.
Umí tělo zbavit buněk napadených virem
Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká.
Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.
Co se s umělým brzlíkem stane, když už není potřeba?
„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat,“ vysvětluje mladý vědec, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.
Mladý vědec pod vedením vedoucího katedry netkaných textílií a nanovlákenných materiálů Jiřího Chvojky dodává unikátní tkáňové nosiče – tvz. scaffoldy, newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny. Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.
Témata:
Související
