Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Nová svědectví z teroru 11. září: Hrdinství, láska, ale i strach o život při letu 93

  • Autor: Darina Jíchová - 
    13. 5. 2019
    16:40

    Útoky 11. září 2001 si vyžádaly téměř tři tisíce obětí, jejich počet mohl být ale mnohem vyšší. Byli to pasažéři letu United Airlines 93, kteří se rozhodli k zoufalému kroku. „Jsi silný a statečný,“ šeptala do telefonu manželka jednoho z cestujících, než se muž, jeho spolucestující a zbytek posádky pokusil přemoct teroristy. Letadlo nedoletělo ke svému cíli, kterým byl zřejmě Kapitol, a havarovalo u města Shankville. Při pádu zemřelo 33 pasažérů, sedm členů posádky a čtyři atentátníci. Dramatické poslední chvíle z paluby tohoto letu přináší nová kniha, uvedl deník Daily Mail.

    Let 93 amerických aerolinek United Airlines byl jedním ze čtyř, které 11. září 2001 unesli příslušníci teroristické organizace al-Káida. Dva stroje zasáhly věže Světového obchodního centra (WTC), třetí budovu Pentagonu. Poslední letadlo se zřítilo do pole ve státu Pensylvánie. Podívejte se na detaily z nové zpovědi.

  • 1.Příprava k útoku

    Novinář Mitchell Zuckoff, který se věnuje literatuře faktu, vydal novou knihu Pád a vzestup: Příběh 11. září, z anglického originálu Fall And Rise: The Story Of 9/11. V ní připomíná hrdinství pasažéru posledního z unesených letadel. Přináší výpovědi pozůstalých i poslední slova, která si s lidmi na palubě vyměnili.

    Zuckoff své vyprávění začíná na úplném počátku, na letišti Newark v New Jersey. Letadlo pravidelného spoje do San Francisca s 37 pasažéry bylo připravené vzlétnout. Letušky se staraly o lidi v první třídě a zbytek čekal, podle posádky měli kvůli „zácpě“ na ranveji malé zpoždění. V první třídě mimo jiné seděli tři Saúdové a jeden Libanonec.

    Plán teroristů byl jednoduchý

    Místa v letadle jim rezervoval strůjce celé akce Muhammad Atta, muž, kterého osobně vybral tehdejší vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin. Atta si k sobě následně přibral dalších 18 mužů, se kterými provedl atentát. Jeho plán byl v podstatě jednoduchý, unést letadla, která startovala pár minut po sobě, což znamenalo, že nebylo možné varovat piloty, kteří ještě neodstartovali. Vyšlo jim to u tří ze 4 letadel.

  • 2.Plány teroristů narušilo zpoždění

    Let 93 měl ale o 42 minut opožděný odlet, vzlétal teprve v 8:42 tamního, 14:42 našeho času, což bylo jen čtyři minuty předtím, než první unesený stroj narazil do Severní věže WTC. Další nálet na WTC přišel 17 minut po prvním, za dalších 34 minut narazilo třetí letadlo do Pentagonu.

    Cestující na palubě United Airlines netušili, že zdržení, které možná mnohé rozčílilo, zachrání stovky životů. V 9:15 začaly letušky servírovat snídani, piloti byli v pravidelném spojení s dispečery, vše se zdálo být v pořádku. Největší starost kapitána byl silný vítr i to, že do San Francisca zřejmě nedoletí načas. Nikdo jim nehlásil, co se stalo v New Yorku, neinformovali je o tom, že z radaru zmizela tři letadla. Neměli zprávy o tom, že se do kokpitů unesených strojů vloupali teroristé, zranili nebo zabili piloty a chopili se řízení.

  • 3.Varování

    Ed Ballinger (62), dlouholetý pracovník United Airlines, který sloužil na centrále v Chicagu, měl ale po zprávách o třech únosech jisté obavy, že akce teroristů bude pokračovat. Aniž by se radil s kýmkoliv z vedení, začal rozesílat zprávy pilotům a varoval je před možným „násilným vnikem do kokpitu“. Ballinger věděl, že v řídící kabině je sekera, kterou by se piloti mohli bránit. Let 93 dostal jeho upozornění v 9:23.

    „Ede, potvrď prosím poslední zprávu, Jason,“ tak zní poslední slova, která v 9:26 přišla od kapitána Jasona Dahla. Ballinger bohužel neodpověděl, psal varování jiným pilotům. Dlouho se trápil otázkou, co by se stalo, kdyby odpověděl, kdyby upozornění poslal dříve, kdyby byl konkrétnější.

    O dvě minuty později teroristé vnikli do kokpitu, letadlo prudce kleslo o 208 metrů. Dispečeři pak zachytili výkřik jednoho z pilotů: „Mayday! Mayday! Mayday! Hej, vypadněte odsud!“ Následně se ozývaly jen zvuky zápasu. „Myslím, že mám další,“ ohlásil dispečer John Werth z Clevelandu svým nadřízeným, bál se, že unesené letadlo míří k jaderné elektrárně vzdálené jen 64 kilometrů od jeho polohy.

  • 4.„Na palubě máme bombu.“

    Únosci postupovali podle naučeného schématu, někteří vpadli do kokpitu, další napadli cestujícího. Letušky reagovaly tím, že přesunuly cestující do zadní části letounu. V 9:31 Werht zaznamenal další zprávu z letu 93. „Dámy a pánové, mluví váš kapitán,“ ozval se z radia tentokrát hlas s blízkovýchodním přízvukem. „Prosím zůstaňte v klidu sedět, máme bombu na palubě,“ k cestujícím mluvil Ziád Džarrah (†33).

    Letuška prosila o život

    Záznamník z kokpitu dál nahrával hovor, není ale vždy jasné, kdo mluví. Zřetelné ale bylo, že tam s sebou únosci měli alespoň jednoho rukojmí. „Nehýbej se a zavři hubu, řekl jsem, zavři hubu a nehýbej se,“ křičeli několikrát teroristé. „Už ne, ne,“ prosil rukojmí. Na nahrávce je poté slyšet hlas i jedné z letušek: „Prosím, prosím neubližujte mi. Nechci umřít.“ V 9:37 její hlas umlkl a jeden z teroristů arabsky oznámil, že už nebudou žádné problémy.

    Džarrah prudce obrátil letadlo a zamířil na Washington, Werth změnu zaznamenal, podle něj to byla tak příkrá obrátka, že to s lidmi vzadu muselo „úplně hodit“. Přes všechny informace, které v tu dobu Federální letecká správa (FAA) z Clevelendu měla, nikdo ještě neinformoval armádu o čtvrtém uneseném letadle.

  • 5.Hovory domů

    Kolem 9:42 začala na palubě panika, posádka a pasažéři začali obvolávat rodiny. Letuška Sandy Bradshawová zavolala do centra United Airlines v San Franciscu, klidným hlasem jim oznámila, že letadlo bylo uneseno, že teroristé jsou v kokpitu a že už někoho zabili.

    Památník obětí letu 93 Památník obětí letu 93 | Profimedia.cz

    Mark Bingham (†31), bývalý rugbista, se dovolal své matce Alice Hoaglandové. „Mami? Tady Mark, jen jsem ti chtěl říct, že tě mám rád, mám vás všechny moc rád,“ popsal, jak tři muži unesli jejich letadlo. „Musíš mi věřit, je to pravda.“ Hoaglandová okamžitě volala na FBI, pak zkusila synův mobil. „Řeknu ti, jdi a udělej všechno, co můžeš, abys je přemohl,“ řekla mu v krátké zprávě. Bingham matčina slova nikdy neslyšel, ale zdá se, že měl stejný nápad.

  • 6.„Dodej mu odvahu.“

    Na palubě byl také bývalý národní šampion v judu Jeremy Glick (†30), ten se spojil se svou ženou Lyz. „Poslouchej mě, v letadle jsou nějací muži,“ oznámil jí, Lyz mu v slzách sdělila, co se stalo v New Yorku, i to, že před chvílí nalétlo letadlo do Pentagonu. „Dodej mu odvahu,“ našeptávala jí do telefonu Glickova matka. Glick své ženě řekl, že on a další muži se chystají napadnout únosce.

    Vypověděl, že teroristé nemají zbraně a že on a čtyři další cestující si vezmou příborové nože. „Myslím, že to musíš udělat. Jsi silný a statečný, miluju tě,“ řekla mu Lyz. Manželce se pokoušel dovolat i Todd Beamer (†32), nezdařilo se, proto se obrátil na operátorku, ta ho předala své nadřízené. 

    Beamerovi mohlo být útěchou to, že nová operátorka měla stejné jméno jako jeho žena, Lisa. Muž rychle popsal situaci v letounu. Podle něj u kokpitu leželi dva lidé, nevěděl, zda jsou zranění, nebo mrtví. Letuška mu napověděla, že to byli piloti. „Panebože, padáme,“ křičel do telefonu, když se letadlo naklonilo, pak se stroj vyrovnal a Beamer se uklidnil.

  • 7.„Nemáme jinou možnost.“

    Beamer vyzval Lisu, aby se s ním pomodlila, dál se ho snažila spojit s manželkou, ale on to nakonec odmítl. „Nechci ji zbytečně rozrušit, je těhotná, čekáme třetí dítě,“ rozhodl se. Kolem 9:48 řekl Lise, že on a další muži půjdou zlikvidovat únosce. „Nemáme jinou možnost, myslím, že skolíme toho, co má bombu,“ vysvětlil operátorce.

    Památník obětí letu 93 Památník obětí letu 93 | Profimedia.cz

    „Vytvořili jsme skupinku, musíme něco udělat, možná už nebudu moct zavolat zpátky,“ komentoval plán cestujících Tom Burnett (†37), když se po telefonu loučil se svou ženou Deenou. Letuška Bradshawová a její hovor s manželem Philem, pilotem pro U.S. Airways, byly mnohem praktičtější. Podle polohy slunce společně určili, že letadlo letí na východ.

    Bradshawová mu sdělila, že cestující si k útoku připravili horkou vodu, Phil ji požádal, aby se ozvala, až získají kontrolu nad řízením. Věděl, jak pilotovat stroj Boeing 757, a slíbil, že ji nebo někoho dalšího provede letem a přistáním.

  • 8.Souboj o kokpit

    Nezkušený pilot Džarrah rychle ztrácel kontrolu nad strojem, teroristé tušili, že pasažéři něco chystají. Chtěli se proti nim bránit sekerou z kokpitu. Ještě pár minut před desátou se nic nedělo, Beamer byl pořád na telefonu s operátorkou Lisou. „Chlapi, jste připraveni? OK, dobře, jdeme na to,“ od únosců je dělila 30 metrů dlouhá a 76 centimetrů široká chodbička.

    Muži běželi v zástupu a podporovali se bojovým křikem. „Co to je? Bitka?“ ptali se teroristé jeden druhého. Pak se ozvalo klepání na dveře, atentátník, co hlídal před dveřmi, chtěl do bezpečí. Džarrah se snažil stáčet letadlo ze strany na stranu, aby zneškodnil cestující. „Jděte zpátky,“ křičel terorista. Odpovědí mu ale byl pokřik „Do kokpitu! Do kokpitu!“, který opakovali pasažéři.

    „Chtějí se dostat dovnitř, držte je venku,“ vyzval Džarrah své komplice. „Na ně!“ ozývalo se zpoza dveří. V 10:00 bylo atentátníkům jasné, že se neubrání, a debatovali o tom, co dál, zda mají letadlo poslat k zemi. „Ne, ještě ne. Až se dostanou sem,“ rozhodl Džarrah. Cestující se snažili vyrazit dveře pomocí servírovacího stolku. 

  • 9.Zkáza letu 93

    Záznamník z kokpitu pak zaznamenal velkou ránu a slova teroristů: „Alláh je velký.“ Džarrah následoval instrukce Atty, ten mu řekl, že pokud nedosáhne svého cíle, má letadlo nasměrovat k zemi, což udělal.

    „Zvedni to,“ vyzývali pasažéři Džarraha a dál se snažili probít se do kokpitu. „Polož to,“ nabádali teroristu další útočníci. Cestující se pravděpodobně dostali dovnitř a ujali se kniplu. Zoufale se pokoušeli zvednout letoun. „Hej, dej mi to,“ ozývá se v arabštině na záznamníku. Poslední nahraná slova jsou výkřiky „Ne“ a islámské modlitby. Let 93 havaroval v 10:03 do pole u města Shankville.

    Památník obětí letu 93 Památník obětí letu 93 | Profimedia.cz

    Při pádu zemřelo všech 44 lidí na palubě, nikdo jiný však nebyl zraněn. Náraz po sobě zanechal čtyři metry hluboký a devět metrů široký kráter.

    Zuckoffova nová kniha vyšla ve Spojených státech v sobotu 11. května, novinář uvedl, že „hrdinové letu 93 sice nebyli schopni se zachránit a nikdy se nevrátí domů ke svým rodinám. Byla to ale jejich obrovská odvaha, která zachránila stovky životů.“ Cílem čtvrtého letadla byl s největší pravděpodobností Bílý dům nebo budova Kapitolu.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi