Schillerová na nové židli nepotěší ČSSD ani komunisty. Kde začne šetřit?

Po jmenování vicepremiérkou pro ekonomiku musela Alena Schillerová změnit také několik židlí. A to jak ve Strakově akademii, kde zasedá vláda, tak i v Poslanecké sněmovně. „Bylo pro mě překvapením, že se vám změní i ta židle, že to má nějaká pravidla,“ popsala jednu z technických změn po svém „povýšení“ ministryně financí v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Diskusi o tom, že by mohla být vicepremiérkou, prý Schillerová vedla s premiérem Andrejem Babišem v minulosti několikrát. Nakonec ji tak prý nepřekvapilo, když s takovou nabídkou šéf vlády nakonec přišel.

„Proběhlo to tak, že mi dal nabídku s tím, že chce dělat změny ve vládě a že mě chce navrhnout na vicepremiérku pro ekonomiku a co já na to. A já to přijala. Nějakou dobu jsem už o tom tedy přemýšlela, co kdyby ta nabídka přišla. Takže jsem to měla rozmyšleno a kývla jsem na to,“ přiblížila proces rozhodování.

Vláda tak má tři vicepremiéry. Jan Hamáček je jím především z titulu předsedy koaliční ČSSD a také pozice ministra vnitra, jeho gesce je bezpečnostní. Schillerová má na starosti finanční otázky a třetí vicepremiér, Karel Havlíček (za ANO), oblast hospodářství. „Andrej Babiš už někde uvedl, že jsem jeho beranidlo,“ a tak to má prý fungovat i dál. Schillerová má ve vládě brzdit finanční požadavky ostatních ministrů a to především ve vztahu ke státnímu rozpočtu.

V minulosti to byla právě Schillerová, kdo Babišovi po rezignaci ministryně Taťány Malé navrhnul na post ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Byla proto překvapená, když oznámil svou rezignaci, o které ani jako budoucí vicepremiérka prý vůbec nevěděla.

„Je pravda, že ta debata s ním byla vždy velmi rychlá a byla i o tom, že až se najde nějaký vhodnější kandidát, tak se vrátí na svou původní pozici. To bylo skutečně takto od počátku vysloveno. Ale o tom, že se chystá rezignovat, a že pan premiér bude vystaven před problém hledat nového ministra spravedlnosti, jsem skutečně nevěděla,“ řekla Schillerová v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

I když se často skloňuje její jméno, že by mohla v případě obžaloby Andreje Babiše kvůli Čapímu hnízdu usednout do křesla premiérky, ona sama prý takové ambice nemá.

„To jsou spekulace, samozřejmě jsem to četla také. Vůbec nic takového není na pořadu dne. Tato země má premiéra, má velmi dobrého premiéra. Žádné ambice takového druhu nemám,“ tvrdí novopečená vicepremiérka.

I když je schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok 40 miliard korun, v dubnu byl stát v minusu už 29,7 miliardy. Ministryně v tom ale nevidí žádný zásadní problém a věří, že se do schodku, který vládě schválila Sněmovna, vláda vejde.

„Když se na ta čísla podíváme detailně, tak náklady nebo výdajovou stranu čerpáme naprosto v souladu s rozpočtem,“ tvrdí ministryně. Stát se dostal do schodku prý například i kvůli Finanční správě, která vrátila zhruba dvě miliardy korun z nadměrných odpočtů, které prověřovala víc než rok. „Na příjmové straně jsme minus jedno procento oproti plánu,“ uklidňuje daňové poplatníky šéfka státní kasy.

„Česko šlape třikrát rychleji než Německo“

Na nárůstu schodku se ale také podepsal pomalejší růst ekonomiky. „To zpomalení musíme vnímat, ale i tak jsme stále na dlouhodobém průměru České republiky. Stále česká ekonomika šlape trojnásobně rychleji než třeba v Německu,“ hájí hospodaření vlády ministryně.

Česká národní banka zhoršila nedávno odhad růstu ekonomiky, v čemž se prý s ministerstvem financí v zásadě shoduje. „Zpomalení ekonomiky přišlo trochu později, než jsme čekali. Je to v důsledku Německa, kde se ekonomika propadla na 0,8 % HDP,“ přidala Schillerová důvod.

Že by česká vláda v době růstu rozpočet projedla, tak jak tvrdí například bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09), Schillerová odmítá a bere to spíš za rétorická cvičení v předvolební době. „Kdy jindy chcete vyrovnat staré dluhy – důchody nebo platy, než když na to máte, to znamená v době ekonomického růstu,“ hájí přidávání do různých oblastí ministryně financí. Sama ale naznačuje, že vláda dlouho štědrá nebude.

Zpomalení ekonomiky a rodinné úspory

„Teď samozřejmě ekonomika zpomaluje a už nejsem připravena přidávat tolik do veřejného sektoru, do platů, jako jsme to udělali v minulých letech,“ přiznala obrat k šetření Schillerová. Vláda podle šéfky financí ale ani nepřiškrtila investice – tedy například peníze na sport či vědu.

České domácnosti mají podle Schillerové naspořeno zhruba 2,8 bilionu korun, což svědčí o tom, že ekonomika vykazuje dobrá čísla a není nezdravá.

„Máme nějaké zpomalení a nikdo neví, jak se bude vyvíjet. Co je ale důležité, že jsme na něj výborně připravení,“ uklidňuje ministryně, důkazem je prý i rekordně nízká nezaměstnanost.

Komunisté požadují na příští rok schodek maximálně 30 miliard, jinak budou mít problém jej podpořit. KSČM je přitom strana, která podržela vládu ve Sněmovně při hlasování o důvěře. Schodek nižší o 10 miliard, než je letos, prý ale ministryně financí zaručit nedokáže.

„Ve výdajových rámcích je schválený schodek 40 miliard a toho se držím,“ přiznala Schillerová, která musí první rámec rozpočtu poslat do konce května na vládu. V letních měsících ji čeká opět tradiční kolečko vyjednávání s jednotlivými ministry.

„To už budu vědět, jakým směrem se ubírá ekonomika a do té doby upřesníme vývoj příjmů,“ popsala mechanismus sestavování nejdůležitějšího zákona roku. „Zatím pracuji s částkou, a řeknu to otevřeně, 40 miliard korun,“ uvedla.

Nejdříve musí tedy získat podporu ve vládě a pak ve Sněmovně. Zpomalit nemají prý rozhodně investice. V rozpočtu na příští rok zatím ministryně nepočítá s výnosy ze zdanění náhrad církevních restitucí, které nedávno schválila Sněmovna a podepsal prezident. Senátoři ale avizovali podání ústavní stížnosti.

Zatím v poslední době ale slyšíme, že důchodci mají dostat přidáno, učitelé mají mít vyšší platy, objevují se návrhy na vyšší platby za státní pojištěnce, vyšší rodičovský příspěvek – kde na to ale vzít?

„Rodičovský příspěvek je trochu nešťastná kapitola,“ přiznává Schillerová slabinu koaliční dohody. Vláda se totiž zavázala, že jej zvýší na 300 tisíc korun na dítě, „ale není tam řečeno pro koho všeho, logicky se nabízí, že každá úprava se dělá do budoucna“. Původně se prý koalice dohodla, že to bude platit pro každé dítě narozené po 1. 1. 2020.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale podle Schillerové trochu nešťastně zaslala do legislativního procesu návrh, který by se týkal všech dětí. „Což by byla částka opravdu neúnosná pro státní rozpočet – ve výši 11,2 miliardy,“ tvrdí. Navíc řada rodičů už si prý současnou částku 220 tisíc korun na dítě vybrala.

V koalici se teď hledá kompromisní řešení. „Nebude to pro všechny rodiče, kteří mají dnes děti do čtyř let, to říkám zcela otevřeně,“ vzkázala sociálním demokratům, kteří se své myšlenky ovšem nevzdávají a o víkendu představili svůj vlastní plán.

„Po dlouhých debatách sociální demokracie přichází s návrhem, aby byl navýšen rodičovský příspěvek všem rodinám, které k 1. lednu 2020 čerpají rodičovský příspěvek. Aby dostaly šanci ji vyčerpat, budou rozhodující dva faktory, a to věk dítěte a také nastavení rodičovského příspěvku, ten takzvaný denní vyměřovací základ,“ řekla Maláčová. 

„Samozřejmě mám varianty, ale zatím je neřeknu. Ale uvědomuji si, že už to musíme poslat do legislativního procesu,“ nebrání se jednání Schillerová, která se s Maláčovou podle svých slov setkala naposledy minulý týden ve čtvrtek. Maláčová má mimo jiné připravit revizi dávek, její ministerstvo má mít rozpočet 660 miliard korun, tedy tradičně nejvíc z celého rozpočtu.

Bankovní daň trnem v oku

Sociální demokraté navrhují získat peníze také prostřednictvím bankovní daně. Ani v tomto bodě ale není v rámci koalice shoda. Odmítá ji jak premiér Babiš, tak také ministryně financí.

„Mám s tím problém jako ministryně financí, mám s tím problém jako stabilizátor ekonomiky, bojím se, že ten krátkodobý efekt, který bychom tím získali do státního rozpočtu, by českou ekonomiku poškodil z dlouhodobějšího horizontu,“ odmítá zavedení zdanění bank.

„Jednak se to promítne pro občany, do hypoték, na úroky podnikatelských subjektů,“ obává se zdražení bankovních služeb ministryně Schillerová. Podle ní by banky také mohly uvažovat o přesunutí oficiálního sídla a odchodu do jiných zemí.

Šetření na mrtvých duších

Rozpočet chce Schillerová naplnit dvěma cestami. Jedna z nich je šetření v rámci jednotlivých rezortů – ministerstva mají šetřit na svých aparátech, každý ministr měl předložit analýzu na obsazenost jednotlivých míst. „Chceme šetřit především na vládním aparátu na exekutivě. Začala jsem už loni, kdy jsem začala šetřit na takzvaných mrtvých duších,“ zmínila s tím, že prý ušetřila v rozpočtu letos zhruba 3,4 miliardy korun.

Plán úspor má pokračovat i v rozpočtu na příští rok. Provoz se má snížit na každém ministerstvu zhruba o 10 procent. „A pak jsem řekla, hledejte rezervy ve snižování úředníků,“ cestou je podle ministryně například restrukturalizace úřadů, které mají vést ke snížení počtu úředníků.

„Chci snížit prostředky na úředníky a na platy. Chystám motivační tabulku, že když sníží náklady, polovinu peněz jim vrátím jako motivaci,“ zmínila vicepremiérka. Peníze budou moct ministři použít například na odměny.

Digitální daň pro internetové giganty

Do vlády chce ministryně v nejbližších týdnech předložit také zákon o rozpočtových pravidlech, kde by byla pravidla pro ministerstva a jejich podřízené úřady, jak efektivně hospodařit.

Změny se budou ale týkat také daňové oblasti. Do konce května pošle Schillerová do vlády zákon o digitální dani, který má zavést novou daň pro firmy, jako je Google nebo Facebook. Na tom se zatím nebyly schopné dohodnout státy Evropské unie. „Vůbec si nemyslím, že je optimální, že si to dělá každá země po svém,“ nelíbí se Schillerové, že každá země bude mít jinou výši digitální daně.

„Je fér, aby nám tu ty firmy něco ze svých zisků nechaly. Já jsem předložila návrh na pětiprocentní daň, koalice se nakonec dohodla na sedmi procentech,“ dodala Schillerová.

Sama ministryně těmto změnám říká sazbový balíček. Návrh na zvýšení spotřebních daní je prý tvořený i pod tlakem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), který argumentuje nárůstem nákladů na léčbu nemocí způsobených cigaretami nebo užíváním alkoholu.

Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by mohla podle dostupných informací od tabákových firem stoupnout o 12 až 13 korun. Podle MF bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret. U půllitrové lahve 40procentní lihoviny by cena kvůli zvýšení daně stoupla o 9,1 koruny, oznámila Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Podle dřívějšího vyjádření výrobců lihovin a tabáku i sázkových kanceláří povede zvýšení daní k rozšíření černého trhu a zdražování.

„Když to srovnáte s tím, že celospolečenské náklady na léčbu následků kouření jsou kolem sto miliard, tak je to kapka v moři,“ brání návrh na zvýšení spotřební daně u cigaret Schillerová. Tabákové firmy to prý příliš nezatíží.

„U tvrdého alkoholu to není ani miliarda,“ uzavřela s tím, že zvýšení není prý nijak dramatické a musí kopírovat také trh v okolních státech. Jinak by se začal do České republiky dovážet ve velkém alkohol z černého trhu.