Další hororový závěr pro Slováky, postupové naděje zbořil v 60. minutě Draisaitl |
Když se v roce 2011 konalo mistrovství světa v hokeji na Slovensku poprvé, skončil domácí tým na desátém místě. Přesto šampionát přinesl důvod k radosti – minimálně podnikatelům.
Jen hlavní město Bratislava na něm totiž vydělalo 13,6 milionu eur (dle tehdejšího kurzu zhruba 332 milionů korun), jak píší slovenské Hospodárske noviny (HN). Přes dva miliony eur pak získali samotní pořadatelé.
Po osmi letech se největší hokejový svátek do Bratislavy a Košic vrátil – a tentokrát přinese ještě vyšší zisky.
Na tento puk Marek Čiliak nedosáhl. Slovensko nestačilo na Němce.
Naznačuje to enormní poptávka po vstupenkách. Zatímco v roce 2011 se jich prodalo zhruba 316 tisíc, letos fanoušci už před úvodním buly vykoupili přes 344 tisíc lístků.
„V týdnu před začátkem šampionátu se prodalo osmdesát procent ze všech vstupenek,“ uvedla Michaela Grendelová, ředitelka komunikace šampionátu.
Včera LN sdělila, že za úvodní čtyři dny prodej vstupenek vzrostl o dalších několik procent. Dohromady šlo do prodeje 430 tisíc lístků, celková kapacita včetně míst pro svazové, reklamní a partnerské účely činí přes 577 tisíc míst.
Pořadatelé proto věří, že mistrovství skončí se ziskem.
„Naším cílem je, aby událost nebyla ztrátová. Dnes mohu říci, že na 99,9 procenta nebude šampionát v červených číslech,“ sdělil minulý týden HN ředitel organizačního výboru Igor Nemeček.
To LN potvrdila i Grendelová: „Vypadá to, že budeme v zisku.“ Rozpočet turnaje je letos přibližně 18 milionů eur (asi 464 milionů korun), o tři miliony více než před osmi lety.
Zdecimovaná slovenská střídačka, na druhé euforie Kanaďanů
„Od posledního mistrovství světa se zvýšily náklady na bezpečnost, ubytování i stravování. Klíčem k ekonomickému úspěchu proto bylo správné nastavení cen vstupenek,“ dodal Nemeček, podle nějž jsou veškeré náklady na bedrech organizátorů.
Mezinárodní hokejová federace nepřispívá nic. Jediným příjmem je tedy prodej normálních vstupenek, VIP lístků a skyboxů.
Rekordní návštěvnost stále drží český šampionát v roce 2015, který navštívilo celkem 741 690 diváků, a pořádající domácí svaz vykázal hrubý zisk 450 milionů korun.
Většina peněz do jídla a bydlení
Více prodaných vstupenek znamená také více přenocování v hotelích nebo více večerů strávených v barech a restauracích.
Z mistrovství tak nejvíc profituje právě sektor ubytovacích a stravovacích služeb, do nějž míří až osmdesát procent všech peněz utracených během konání turnaje.
Rezervační server Booking.com hlásil už před zahájením šampionátu devadesátiprocentní obsazenost ubytovacích kapacit v Bratislavě a sedmasedmdesátiprocentní v Košicích.
Velké tržby vykážou také provozovatelé restaurací, kteří HN potvrdili, že kvůli náporu zákazníků během MS posílili personál.
Tomáš Tatar v souboji o puk s Miikou Koivistem.
Letos si by si měly polepšit i Košice, protože slovenské zápasy v základní skupině se na rozdíl od roku 2011 odehrávají právě na východě.
Podle studie bratislavské Ekonomické univerzity tu minule fanoušci utratili téměř pět milionů eur (122 milionů korun).
„Tehdy nám vyšlo, že velkou část financí otočili právě slovenští fanoušci. A těch bude tentokrát v Košicích hodně, protože přijíždí spousta lidí ze západu,“ konstatoval jeden ze spoluautorů studie Štefan Rehák z katedry veřejné správy a regionálního rozvoje na Ekonomické univerzitě.
„V roce 2011 byla tahounem návštěvnosti Bratislava, letos jsou obě města přibližně na stejné úrovni,“ souhlasí Igor Nemeček.
Průměrný Slovák před osmi lety utratil i s noclehem v Košicích téměř sto eur, průměrný zahraniční fanoušek až pětinásobek.
Důležitý je delší horizont
Podle slovenských sázkových kanceláří fanoušci věří v postup domácího celku do čtvrtfinále. Delší působení týmu v soutěži by také přineslo větší benefity pro hospodářství na východě země.
Stimulační efekt podobných akcí na ekonomiku je ale krátkodobou záležitostí, která po pár týdnech odezní.
„Jednorázově to číslo vypadá velké, ale kdybychom počítali, jaký přínos má například Technická univerzita, vyjde nám, že ho má samozřejmě větší. Má totiž mnoho studentů, kteří tam jsou déle a utrácejí více peněz,“ upozornil Rehák.
 |
Organizace podobných sportovních událostí má tedy význam pro region, jenom pokud je součástí dlouhodobé strategie na rozvoj cestovního ruchu.
Po minulém mistrovství se do Košic či Bratislavy chtěla vrátit více než polovina dotázaných návštěvníků. Pořádání sportovních soutěží má vliv také na hodnotu národní značky.
„Podle London Brand Finance Institute zaznamenalo Polsko díky fotbalovému mistrovství Evropy (v roce 2012) mezi stovkou zkoumaných zemí nárůst hodnoty národní značky o 75 procent, čímž se její cena zvýšila z 269 miliard dolarů na 472 miliard,“ řekla analytička Slovenské spořitelny Lenka Buchálková.
Autoři jsou redaktory Hospodárskych novín
