Rekonstrukce pravděpodobného vzezření mláděte druhu Scansoriopteryx heilmanni, formálně popsaného roku 2002. Při délce kolem 16 centimetrů byl tento jurský opeřený dinosaurek z Číny zhruba stejně velký, jako dnešní vrabec domácí. Kredit: Matt Martynyuk, Wikipedie (CC BY 3.0)

Před několika dny byl světu představen další nový dinosaurus, který dostal vědecké jméno Ambopteryx longibrachis.[1] Doslova toto jméno znamená v překladu „obojí křídlo s dlouhými pažemi“ a vztahuje se k proporcionálně velmi dlouhým předním končetinám tohoto malého opeřence. Zároveň se jedná o již čtvrtého potvrzeného zástupce velmi zvláštní skupiny teropodních dinosaurů, kteří byli pojmenováni skansoriopterygidi (čeleď Scansoriopterygidae). Jednalo se o malé zástupce kladu Paraves (tedy neptačí dinosaury velmi blízce vývojově příbuzné ptákům)[2], jejichž fosilní pozůstatky zatím známe pouze z oblastí současné Číny, a to z období střední a svrchní jury (známé druhy žily asi před 168 až 156 miliony let). Jak se ukázalo teprve nedávno, tito podivní teropodi vykazovali zvláštní směsici znaků v podobě opeření i kožnatých „membranózních“ křídel. Vzdáleně tak připomínali jakési mýtické křížence ptáků a netopýrů. Tuto čeleď stanovili paleontologové Jüan a Czerkas v roce 2002 spolu s popisem typového druhu Scansoriopteryx heilmanni.[3] Fosilie malinkého maniraptorního teropoda z provincie Liao-ning byla poprvé představena veřejnosti na sympóziu ve Spojených státech roku 2000, o dva roky později byl pak formálně popsán. Juvenilní jedinci, tedy malá mláďata tohoto dinosaurka, dosahují délky pouze kolem 16 centimetrů, což odpovídá dnešnímu vrabci domácímu. Jedná se tedy zároveň o nejbizarnější i o vůbec nejmenší známé neptačí dinosaury. Na jejich fosiliích lze pozorovat extrémně prodloužený třetí prst na přední končetině, který zřejmě sloužil pro šplhání po stromech a získávání kořisti v podobě „dolování“ larev hmyzu z dutin nebo zpod kůry stromů. Zachované gastrolity u exempláře nového druhu nicméně nasvědčují možnosti, že se jednalo o všežravé dinosaury.

Velikostní srovnání některých skanzoriopterygidů s člověkem. Zelená silueta je druh Yi qi, oranžová Epidexipteryx hui a červená Scansoriopteryx heilmanni. Nový druh Ambopteryx longimanus byl při délce 32 centimetrů a hmotnosti kolem 306 gramů jen o trochu menší, než zatím největší známý zástupce čeledi Yi qi. Kredit: Matthew Martyniuk, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Do rodu Scansoriopteryx zřejmě spadá i materiál označený jako Epidendrosaurus ninchengensis, původně samostatný rod a druh, formálně popsaný taktéž v roce 2002. Fosilie těchto na stromech žijících dinosaurů vykazují také otisky původního tělního opeření a patří tak ke zhruba padesátce dosud známých opeřených druhohorních dinosaurů.

V roce 2008 byl světu představen další zástupce této skupiny, který dostal jméno Epidexipteryx hui.[4] Jeho fosilie byly objeveny na území čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, kde žil asi před 168 až 160 miliony let. Opět se jednalo o velmi malý druh, dosahující délky jen kolem 25 cm a odhadované hmotnosti kolem 164 gramů. I se svými výraznými ocasními pery byl tento teropod o velikosti straky obecné dlouhý 44,5 cm. Podle novějších odhadů byl však epidexipteryx podstatně mohutnější a vážil možná až 470 gramů.[5] Sedm let po vědeckém popisu epidexipteryga byl vědeckému i laickému publiku představen další pozoruhodný zástupce čeledi skanzoriopterygidů, dinosaurus s nejkratším rodovým jménem vůbec.

Poznámka redakce: Dovolujeme si upozornit na nejnovější knihu autora článku.

Při formálním popisu v roce 2015 získal jméno Yi qi (v překladu přibližně „podivné křídlo“) a zaujal vědce právě svojí kožní membránou, nataženou mezi prsty a trupem, ačkoliv přesná konfigurace tohoto útvaru se u dochovaného exempláře nezachovala.[6] Jednalo se tedy o dinosaura vybaveného jak tělesným opeřením, tak i křídelní membránou podobnou té netopýří. Yi byl opět velmi malým druhem, jehož hmotnost byla odhadnuta asi na 380 gramů (zhruba jako středně velký havran polní) a jeho zkameněliny byly objeveny na území provincie Che-pej na východě Číny. Nejnovější druh, popsaný teprve minulý týden v periodiku Nature, byl ještě menší. Délka dochovaného jedince (dospělce nebo téměř dospělého exempláře) je odhadována na 32 cm a jeho hmotnost zhruba na 306 gramů. Jeho přední končetiny jsou 1,3krát delší než zadní končetiny, což je u teropodů poměrně neobvyklá věc. U této zvláštní čeledi se však jedná o běžný jev. Právě ten dal jméno tomuto novému teropodnímu dinosaurovi, objevenému na severovýchodě Číny. Svým geologickým stářím kolem 163 milionů let výborně zapadl do rozmezí největšího rozkvětu této bizarní skupiny drobných opeřených dinosaurů, sestávajících nyní již ze čtyř formálně popsaných rodů.

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

Short Summary in English: Scansoriopterygids were small and feathered climbing maniraptoran dinosaurs. They are known from several fossils found and described during the last twenty years in China. They were generally very small, around 20 to 40 cm in length and about 150 to 500 grams in weight.

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Scansoriopterygidae

https://qilong.wordpress.com/2013/03/04/are-scansoriopterygids-oviraptorosaurs/

http://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=137497

http://dinodata.de/animals/family_pages/scansoriopterygidae.php

[1] Wang, Min; O’Connor, Jingmai K.; Xu, Xing; Zhou, Zhonghe (2019). „A new Jurassic scansoriopterygid and the loss of membranous wings in theropod dinosaurs“. Nature. 569: 256–259. doi: 10.1038/s41586-019-1137-z

[2] Senter, P. (2007). „A new look at the phylogeny of Coelurosauria (Dinosauria: Theropoda).“ Journal of Systematic Palaeontology, 5(4): 429-463. doi: 10.1017/S1477201907002143

[3] Czerkas, S. A., and Yuan, C. (2002). „An arboreal maniraptoran from northeast China.“ Pp. 63-95 in Czerkas, S.J. (Ed.), Feathered Dinosaurs and the Origin of Flight. The Dinosaur Museum Journal 1. The Dinosaur Museum, Blanding, U.S.A.

[4] Zhang, F.; Zhou, Z.; Xu, X.; Wang, X.; Sullivan, C. (2008). „A bizarre Jurassic maniraptoran from China with elongate ribbon-like feathers“ (PDF). Nature.455: 1105–1108. doi: 10.1038/nature07447

[5] Benson, R. B., Hunt, G., Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope’s rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329

[6] Xu, X.; Zheng, X.; Sullivan, C.; Wang, X.; Xing, L.; Wang, Y; Zhang; O’Connor, J. K.; Zhang, F.; Pan, Y. (2015). „A bizarre Jurassic maniraptoran theropod with preserved evidence of membranous wings“. Nature. 521 (7550): 70–73. doi: 10.1038/nature14423