Bohdan Sláma točí v domovské vísce film inspirovaný Pamětí národa

  15:50
Režisér Bohdan Sláma natáčí na jihu Čech svůj první film s historickou tématikou. Líčí osudy lidí v pohraničí ve 30. až 50. letech minulého století. "Na plac" to nemá daleko. Drama Krajina ve stínu natáčí přímo v Bořicích u Mirotic, v malé vísce na Písecku, kde sám žije.

„Tu scénu v hostinci jedeme znovu! Máme skluz,“ zní z produkce.

Před hospůdkou, která je na rozdíl od radnice či koloniálu reálná, sedí na lavičce žena v babičkovském oděvu. A jako ostatní čeká. Dlouhé minuty, někdy i hodiny. Je chladné poledne a na zablácené návsi v Bořicích pokračuje další natáčecí den.

„S přestávkami tu Sláma natáčí od února. Půjčila jsem filmařům hostinec, jednu místnost doma, louku a dvůr. Slyšela jsem střelbu, film asi bude drsný, jsem na něj moc zvědavá. Už jsem si ve filmu zahrála a odpoledne mě čeká další natáčení. Je ale strašná zima. Chudáci děti musely před chvílí bosky lítat přes kaluže. Ale asi jim to zase tak nevadilo, měly z toho zážitek,“ říká 61letá hospodářka Milena Janušková.

Natáčení je ve dvou třetinách a vznikají záběry pro dobu těsně po druhé světové válce. Počasí si ale s filmaři pohrává. Chvílemi svítí slunce a oteplí se, v tu ránu se zatáhne, teplota spadne a začne padat zmrzlá krupička, v lepším případě déšť.

„Opravdu tu zkoušku musím jet bez bundy? Mám chycené průdušky,“ mračí se Magdaléna Borová, která ztvárňuje jednu z hlavních postav, hospodářku Veberovou.

Komparz tvoří zhruba třicet lidí z Bořic a okolí, stejně jako tomu bylo například ve Venkovském učiteli. Jak mnozí s úsměvem komentují, protože tu Bohdan Sláma bydlí, sám může na plac v papučích a pyžamu.

„K natáčení ve vsi jsem se dostal omylem, když producent léta bloudil a hledal lokace všude možně, i v Rumunsku. Naši vesnici jim poradil scénárista Ivan Arsenjev. Mně se to nejdřív nelíbilo kvůli narušení zdejšího klidu. Je to ale nakonec úžasné, vesnice umožňuje natáčení do hloubky a nejsme utěsnění v kulisách. V polovině domu se filmuje, spousta lidí ve filmu i hraje, obyvatelé to vzali dobře,“ říká režisér.

Pozitiva vidí také samotní herci, lokaci si pochvalovali Csongor Kassai i Tomáš Jeřábek, který ve vsi přechodně bydlí.

 „Pokud to jde, do Prahy nejezdím, bydlíme s rodinou u jednoho pána na výminku. Ač je natáčení náročné, dlouho už jsem nezažil, aby mě to takhle bavilo. Máme tady takovou pracovní dovolenou,“ raduje se herec, který s manželkou ve filmu tvoří záporný manželský pár Bláhových. Jen syna ve filmu jim nemůže hrát ten skutečný osmiměsíční, ale ztvárňuje ho herec.

Podle producenta Martina Růžičky se při natáčení hodně dbá na detaily. „Kamera je nemilosrdná, stejně tak fanoušci na filmovém portálu ČSFD, kteří vše do detailu zkoumají. Dbáme hodně na dobovost, rekvizity máme zapůjčené od lidí, institucí i Barrandova. Vesnice je sama o sobě věrohodná, je tu spousta průhledů, nejsou tu socialistické sámošky ani kulturák. A je slepá, takže tu není provoz,“ chválí si.

Zcela věrohodná je i hora masa na dvoře, tažný vůl a zvířecí herec, volek Bolek. Bezstarostně se pase a škubne sebou jen při střelbě ze samopalu. „Bolek byl ve výzkumném ústavu a zachránili jsme ho z jatek,“ líčí chovatel Matouš Horák z Přešína, který ve filmu hraje šafáře pana Vebera.

Poláková hraje fašistku

Děj filmu vychází ze skutečných událostí a venkovské genocidy, které se odehrály v pohraniční oblasti Vitorazska.

„Je to skutečný příběh o volbě národnosti z Třeboňska, který jsem objevil díky Paměti národa Post Bellum. Po druhé válce dojde na lidové soudy, nešťastné popravy bohatých Němců, kteří do té doby byli sousedi, kamarádi. Byla to brutální doba. Filmem nechceme rehabilitovat Němce, ale hrdinové byli na obou stranách. Chceme ukázat, jak se umíme zachovat i my Češi,“ říká autor námětu Martin Růžička. 

Krajina ve stínu je kronikou celé vesnice, v popředí příběhu stojí osud rodiny Veberových, která po válce přichází o hlavu rodiny, hraje ji Stanislav Majer. Matka tak musí sebe i své děti chránit sama.

„Ačkoliv se moje postava přihlásí k české národnosti, je divokým způsobem odsunuta i s dětmi do Rakouska. Pak dostane povolení k návratu, ale ve vesnici ji už nikdo nepřijme. Je totiž jejím živým svědomím,“ říká Magdaléna Borová.

Ve snímku diváci dále uvidí Csongora Kassaie, Petru Špalkovou, Zuzanu Kronerovou, Pavla Nového či Barboru Polákovou.

„Má postava je zfanatizovaná a myslím, že je trochu zamilovaná do Hitlera. Někteří lidé jsou kam vítr, tam plášť, taková ona ale není. A to je pro mě alespoň malý střípek, díky kterému si svou postavu můžu obhájit vnitřně. Zajímavé pro mě bylo také mluvit německy, navíc s rakouským a dobovým dialektem. Měli jsme tu hlasového kouče, který nám pomáhal s výslovností,“ líčí zpěvačka a herečka Barbora Poláková, jež hraje fašistku Martu Liškovou.

Nesnadným kapitolám českých dějin a věrnému zachycení doby odpovídá způsob filmového zpracování. Krajinu ve stínu natáčí Sláma v černobílé verzi.

„Bylo to automatické rozhodnutí. Věděl jsem, že proto, abych to byl schopný natočit, budu potřebovat vysokou míru stylizace. Černobílá pomáhá ostřit vztahy do takové grafiky, samo si to o to řeklo,“ dodává Sláma.

Autor: