Evropa se snaží hrát v oblasti obchodních sporů s USA složitou hru vzájemných ústupků a doposud se jí dařilo vyhnout se tvrdým clům uvaleným na její vývozy do Spojených států. Podle známého komentátora Leonida Bershidskyho z Bloombergu může být ale změna již za rohem. Americký prezident Donald Trump bude tento měsíc rozhodovat, zda uvalí cla na dovozy automobilů. Je přitom známo, že Trump nemá Evropu v lásce o nic víc než Čínu. Bývalý zaměstnanec Bílého domu Michael Anton tvrdí, že „evropský projekt je pro něj velkým podvodem a nástrojem na prosazování německých zájmů“.
Bershidsky tvrdí, že americká cla uvalená na zboží z Evropy by byla pohromou nejen pro Německo, ale také pro střední a východní Evropu, která se významně podílí na produkci německých aut. Francie, která protestuje proti otevření evropského trhu americké zemědělské produkci, by zase trpěla v případě uvalení cel na potraviny a vína. Německo a Francie mají ve vztahu k USA také hodně rozdílné zájmy.
Trump podle všeho neklade na pevné vztahy s Evropou velký důraz. EU tak musí jednat velmi opatrně, když se snaží prosazovat své zájmy a zároveň vyhovět Američanům. Patrné je to podle komentátora například ve vztahu k Íránu. Evropa se staví proti americkým sankcím a nechce odstoupit od jaderné dohody. Dokonce se snaží obcházet sankce a udržovat s Íránem určité obchodní vazby. Nejde ale o „aktivní opozici“, spíše o snahu dát najevo nesouhlas s Trumpem.
Členské země NATO zase nenavýšily své výdaje na obranu na 2 % HDP, k čemuž jsou smluvně zavázány. Nicméně „udělaly dost na to, aby Trump mohl ohlásit, že z nich dostal 100 miliard dolarů dalších výdajů“. Německo zase odmítá plán na celoevropské zdanění technologických gigantů, které by dolehlo zejména na americké firmy. Francie, Rakousko a nyní i Česká republika se ale rozhodly vydat se svou vlastní cestou. V oblasti energetiky Evropa reagovala na Trumpovy protesty proti projektu Nord Stream, který by výrazně zvýšil ruské exporty zemního plynu. A EU významně zvýšila dovozy LNG z USA.
Evropa také vyjádřila určitou podporu Číně ohledně jejích obchodních sporů s USA, a to například tím, že odmítla blokovat přístup firmy Huawei k projektům budování 5G sítí. Na druhou stranu se ale Evropa staví tvrdě k dumpingovým cenám oceli. Celkově se podle Bershidskyho EU a Čína snaží konstruktivně vyřešit své obchodní spory, které se v mnohém podobají těm mezi Čínou a USA. Pro obě tyto země by přitom bylo těžké bojovat na dvou liniích a manévry Evropy je tak udržují ve stavu, kdy se zaměřují zejména na sebe a EU nechávají na pokoji.
„Zástupci EU mohou patřit mezi ty nejtvrdší obchodní vyjednavače na světě, ale jednotlivé členské země chápou, že konfrontace není tou nejlepší cestou, jak čelit nové hrozbě. V Evropě je politika většinou vnímána jako umění možného a preferuje se dosažení rovnováhy a kompromisu. Tento přístup Bruselu možná nakonec úspěšný nebude už proto, že Trumpovy kroky jsou nepredikovatelné. Pokud dosáhne Evropa dohody s Čínou, může se pro Trumpa stát atraktivním cílem útoků. Doposud se ovšem zdá, že evropská strategie funguje lépe než ta čínská, která je vůči USA více nepřátelská,“ uzavírá Bershidsky.
Zdroj: Bloomberg