Přírodní unikát. To je Havraní ostrov na Labi, v němž dosud žila fauna díky dlouhé izolaci nerušeným životem. Tuto jedinečnost chce radnice ukázat lidem, ostrov míní zpřístupnit z plánované lávky přes řeku. I podle krajských úředníků nemá být cenné území přístupné jen rybářům s lodičkou, jako je tomu dosud. Ochránci přírody proti záměru sepsali petici. Podle nich to bude začátek konce výjimečnosti lokality. Kvůli ohrožení ptáků jim vadí i charakter lávky, čemuž zase oponují projektanti.

Petice zatím není moc úspěšná, arch s dosavadními podpisy se navíc v uplynulých dnech ztratil. Text k ní psal Borek Franěk z litoměřického Českého svazu ochránců přírody Ophidia. „Jedná se o pralesní relikt 2. řádu, který je součástí evropsky významné lokality Porta Bohemica. Žije tu mnoho druhů zvláště chráněných živočichů podle naší i evropské legislativy,“ řekl Franěk s tím, že jde o brouky, motýly, savce, ptáky, plazy i obojživelníky.

Z Lovosic k jezeru v Píšťanech by se lidé již v dohledné době mohli dostat pěšky či na kole přes lávku.
Zpřístupnit Havraní ostrov v Lovosicích lávkou? Někteří jsou proti

Lovosice usilují zapojit ostrov do městské zeleně. „Očekávanou formou je přírodně krajinářský park s malou intenzitou provozního zatížení a s převahou přírodě blízkých prvků,“ připomíná text publikovaný v posledním čísle radničního zpravodaje. Město chce vyhlásit v části ostrova maloplošné chráněné území a vhodně o něj pečovat. „Tím, že vznikne plocha zeleně s významným volnočasovým potenciálem, na první pohled kupodivu nevznikne újma na dlouhodobých zájmech ochrany přírody,“ stojí v textu.

Podle Fraňka by město se zpřístupněním ostrova veřejnosti hned přistoupilo ke kácení přestárlých nestabilních stromů, aby zajistilo bezpečnost návštěvníků. Ale i staré rozpadající se stromy jsou zdrojem rozmanitosti druhů. „Zásahem dojde k zničení unikátního území i k plašení hnízdících ptáků,“ tvrdí ochránce přírody s tím, že mnoho druhů hnízdí i na zemi v podrostu.

Havraní ostrov.Zdroj: Archiv Městského úřadu Lovosice

Zpřístupněním ostrova se zabývala i Agentura ochrany přírody a krajiny. „Ta na tato rizika upozornila, přesto krajský úřad vyhodnotil, že stavba lávky s odbočkou na ostrov neohrozí zvláště chráněné druhy živočichů,“ poznamenal Franěk.

Vyjádření krajského úřadu upřesnila jeho mluvčí Lucie Dosedělová. „Pokud se upraví sjezd tak, aby nebyli cyklisti naváděni do centra ostrova, ale naopak na břeh mimo biotopy zvláště chráněných druhů, nevyžadujeme pro ně povolení výjimek.“

Několik stovek nespokojených občanů dorazilo ve středu 1. května k městské nemocnici. Lidé protestovali proti prodeji nemocnice.
Prodej nemocnice v Litoměřicích? Řeší ho už i v obcích a na kraji

V návaznosti na lávku má být vyhlášeno chráněné území se zpřísněným režimem pro pohyb osob. K tomu byly objednány i mykologický a entomologický průzkum. „Území je entomologicky skutečně velmi cenné. Jeho nepřístupnost, respektive přístupnost pro privilegované, reprezentované zřejmě některými stěžovateli z řad rybářů, ale bez územní ochrany nepůjde dle našeho názoru zajistit napořád,“ uvedla Dosedělová.

Ochránci: na lávku "strašítka"

Petičníci jsou nejen proti přístupu na ostrov, ale i proti charakteru navržené lávky. „Křižuje mezinárodní tahovou cestu ptáků, kteří by v mlze nebo ve tmě nalétávali do ocelových lan nad mostovkou a zbytečně by hynuli,“ zmínil Franěk. Konstrukce by podle něj vyžadovala doplnění o reflexní prvky, balony na lanech či jiná zařízení viditelná pro ptáky i při zhoršené viditelnosti.

Firma Pontika, která lávku navrhla, se podobným doplňkům brání nejen kvůli zásahu do vzhledu konstrukce. Nepřijdou jí nutná. Přesto společnost s městem a ornitology připravují studii, která by to prokázala, či vyloučila. Podle Jana Procházky z Pontiky ani podobné konstrukce v cizině vedoucí přes řeku nemají žádná „strašítka“. „A neznáme jediný lanový most u nás, který by reflexní prvky obsahoval. Lovosice jsou jediným subjektem, po kterém to žádají, a to je na Labi lanových mostů několik,“ řekl Procházka.

Terezínská tryzna
TIP NA VÍKEND: Tryzna připomene oběti holocaustu

Výbor petice proti zpřístupnění ostrova zastupuje Michal Krejza ze Spolku na ochranu přírody, životního prostředí a krajinného rázu obce Píšťany a okolí. „Ostrov je v naší bezprostřední blízkosti, je nadregionálně unikátní,“ řekl Krejza. Členové spolku se obávají, že jeho zpřístupněním zanikne unikátní biotop a dojde k postupné devastaci zeleně, která přirozeně chrání Píšťanské před hlukem, exhalacemi i světelným smogem z přilehlých průmyslových a chemických podniků.

Petice je k dispozici v cukrárně u Johna na Václavském náměstí. „Byl jsem se tam dívat před 14 dny, zatím tam není příliš podpisů,“ konstatoval Jindřich Seifert, který petici podporuje. Podle Evy Kormundové z cukrárny, která ji také podepsala, na ní bylo odhadem 15 podpisů pouze na prvním listu. Arch s nimi ale v uplynulých dnech zmizel. Záměr, nebo nedopatření? To si vedoucí podniku netroufá odhadnout, ale vyzývá: pokud někdo list má, přineste ho zpět.

Vyjádření města Lovosice k petici

S textem petice se nemůžeme ztotožnit a máme pro to několik pádných důvodů. Ochránci přírody tvrdí, že zpřístupnění ostrova samotný biotop neovlivní, ale ovlivní ho případné kácení dřevin. Kácení však město v žádném případě neplánuje, naopak. Ve spolupráci s Krajský úřadem Ústeckého kraje se plánuje území vyhlásit jako maloplošné zvláště chráněné území v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Jako podklad pro jeho vyhlášení by měly sloužit i průzkumy Agentury ochrany přírody a krajiny, resp. pracovníků Chráněné krajinné oblasti České středohoří, kteří v současné chvíli zpracovávají entomologický průzkum, zaměřený primárně na brouky.

Na základě průzkumu by měl být navržen plán péče o chráněné území a podle něj se bude muset postupovat s případnými zásahy v této lokalitě. Pokud plán péče poukáže na nutnost zachovat veškeré dřeviny, nebude mít nikdo možnost je pokácet. O dalších průzkumech, které uvádí ochránci (motýli, ptáky, savce, obojživelníky) však nemáme žádné informace, zda se někdo podrobněji výskytem těchto skupin živočichů, případně i rostlin podrobněji zabýval.

Samostatným tématem jsou lana a nárazy ptáků do nich. K územnímu řízení se vyjádřila Správa CHKO, že požaduje učinit taková opatření, která nárazům ptáků zabrání. Nicméně již nebylo nikde sděleno, jaká opatření by to měla být. Žádná opatření na mostech a lávkách obdobného charakteru nejen na Labi, ale i ostatních řekách nejsou realizována. Přesto se snažíme maximálně tomuto požadavku vyhovět. Nyní komunikujeme s ornitology, kteří by měli ptáky monitorovat na Havraním ostrově a současně prostřednictvím kamer monitorovat přelety i na obdobných lanových mostech a lávkách a navrhnout taková opatření, případně vyloučit neúčinné opatření, která by měla na ptáky vliv.

Cílem města je zpřístupnit ostrov občanům, kteří budou mít zájem dozvědět se něco více o tomto cenném chráněném území jako naučném území a současně zajistit ochranu celkového biotopu i budoucím generacím prostřednictvím vyhlášeného zvláště chráněného území. Domníváme se, že nepřístupnost území nemůže dostatečně zajistit ochranu přírody. Příkladem může být také třeba Lovoš, Milešovka nebo Raná – což jsou bezesporu občany navštěvovaná a přitom velmi cenná chráněná území.

Ivana Kocánková,
mluvčí města Lovosice