Staré baráky pod klášterem v Broumově sice dostaly nová plastová okna, letité problémy se sociálním vyloučením však zůstávají. Nejvíc domů se táhne podél řeky Stěnavy.

Do jednoho z bytů se vchází přímo z ulice, odpoledne se tu kouří z hrnců a tísní se tu dvě ženy s houfem dětí. Za 2+1 tu platí přes 7 tisíc korun nájemného a soukromý majitel sem jezdí zřídka, příliš se prý nestará. Těžký vzduch panuje i v dalším bytě naproti v sousedství.

Ač čtyřčlenná rodina usilovně topí v kamnech, domem s půlmetrovými zdmi táhne chlad. Nájemníci zrovna sehnali ledničku od kohosi na nedalekém sídlišti a řeší, jak ji přistěhují, když nikdo v okolí nemá auto.

Podle loňské analýzy Agentury pro sociální začleňování má právě tento dům nejhorší pověst, byly v něm potíže s potkany i obavy ze šíření žloutenky.

„Jsem tu třetím rokem a odstěhoval bych se, jenže pro Romy je nemožné sehnat bydlení jinde. Platím teď přes šest tisíc za nájem, nedávno nám to majitel zvedl o tisícovku. Jinde jsou byty levnější i lepší, ale když majitel zjistí, že jsme Romové, vždycky to padne, bojí se,“ poznamenává nájemník z domu v Soukenické ulici, který také pobírá doplatek na bydlení.

„Přitom nejsou všichni Romové stejní. Bavil jsem se s podnikatelem, u kterého dělám na smlouvu, že na nás majitelé bytů vydělávají. Cikáni jim nevadí, ale chtějí své peníze. Klidně nájmy zvednou, vědí, že to dostanou zpátky na dávkách od státu,“ říká muž.

Ukazuje nedávno vyměněná okna a nově upravenou místnost se záclonkami a květinami, kterými se rodina pokouší zútulnit omšelé bydlení třetí kategorie. Co s bydlením v Broumově provede bezdoplatková zóna, netuší. V domě se sice vystřídalo dost partají, ale většinou se stěhovali jen lidé z okolí. Velkým problémem je, že majitelé často za byt chtějí kauci. Proto muž teď pomáhá jednomu z příbuzných tuto částku splácet.

12 fotografií

Takových domů, kde od poloviny května platí bezdoplatková zóna, je v Broumově čtrnáct. Patří většinou soukromým majitelům. Nejvíc jich je v Soukenické ulici, tři další stojí u křižovatky v Olivětíně, zóna zahrnuje také dva činžáky Polákových domů, z nich jeden je městský.

Noví nájemníci tam nebudou moci čerpat doplatek na bydlení, ale příspěvku na bydlení se vyhlášení zóny nedotkne. Takové opatření v regionu už na celém svém území vyhlásila Úpice. Bezdoplatkovými zónami se však po žalobách a ústavní stížnosti senátorů ještě bude zabývat Ústavní soud.

Radní se školili ve Varnsdorfu, napodruhé zónu prosadili

Koalice v Broumově se pokusila prosadit bezdoplatkovou zónu už v prosinci 2017. Tehdy však podle novely zákona o hmotné nouzi vymezila šířeji pojaté lokality a opozice to smetla, vzbouřili se někteří vlastníci, kteří se báli o pokles ceny nemovitostí. Teď radnice jako „lokality se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“ určila konkrétní domy.

„Od té doby se leccos změnilo. Byli jsme na ‚školení‘ v Kladně a Varnsdorfu, byly volby. Nyní jsme to lépe komunikovali v naší koalici, a tak nebyla šance to neschválit,“ pochvaluje si starosta Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov). Ve volbách uspěl už podruhé s rétorikou zaměřenou na bezpečnost a proti nepřizpůsobivým.

Tvrdí, že konečně bude možné omezit dávky „chronickým flákačům a povalečům“, a tak bude i Broumov méně atraktivní pro různé přistěhovalce.

„Od opatření si slibujeme stabilizaci nájemních smluv. Tímto opatřením dotčená skupina občanů jsou víceméně kočovníci, kteří dělají dluhy a mění adresy. Majitelé nemovitostí ve snaze se tomu bránit vybírají kauce, které potom nevrací. A tak se tyto již beztak chudé rodiny dostávají do ještě složitější situace říká starosta.

„My si od toho slibujeme, že majitelé nájemních bytů budou se svými stávajícími nájemníky lépe pracovat, nesáhnou okamžitě k rychlému řešení, což by bylo ukončení nájemní smlouvy. S vědomím, že do uvolněného bytu budou těžko někoho shánět, budou tito majitelé více vstřícní a shovívaví,“ tvrdí starosta Bitnar.

Zóny vedou k migraci mezi městy i uvnitř nich

Pracovníci vládní Agentury pro sociální začleňování však vyhlašování bezdoplatkových zón nepovažují za dobré řešení, vadilo jim, když se začátkem roku připojil Liberec s jedním domem problémového majitele. K postupu Broumovských jsou smířlivější.

„Uvážlivé využívání tohoto nástroje, zaměřené na konkrétní domy, může mít i pozitivní dopad, ale jeho širší zavádění k řešení situace rozhodně nepřispívá. Opatření má negativní dopady na rodiče samoživitele, seniory, rodiny s dětmi, zdravotně znevýhodněné, oběti domácího násilí. Většinou tato opatření přispívají k meziměstské migraci a k migraci uvnitř města,“ vysvětluje ředitel agentury David Beňák.

Agentura v loňské analýze zaznamenala v Broumově 23 problematických domů. Vedení radnice vysvětluje, že podle místní znalosti vybrali pro bezdoplatkovou zónu ty nejhorší, které obývá asi 250 lidí.

Státní správa shromáždila k žádosti radních o bezdoplatkovou zónu několik údajů. Sociální pracovníci v konkrétních domech podle údajů z února řešili polovinu všech případů ve městě, které se týkaly gamblerství, dlouhodobé nezaměstnanosti, domácího násilí, závislostí na dávkách, na alkoholu či jiných látkách. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) se v těchto domech loni zabýval víc než polovinou všech případů. Podle statistik se v domech vyskytlo nadprůměrné množství přestupků a trestných činů, nejhorší situace je v Polákových domech.

Podle úředníků, kteří bezdoplatkovou zónu posvětili, má opatření lidi motivovat, aby si aktivně hledali standardní bydlení, což jim také pomůže se začlenit.

„Obecně by se tak v budoucnu lidé měli stěhovat do míst, kde je možné nalézt práci, tedy v současné době především do průmyslových center, a nikoli tam, kde je pro ně k dispozici bydlení z toho důvodu, že je ve své podstatě kofinancováno doplatkem na bydlení,“ zdůvodňuje v dokumentu vedoucí správního odboru Městského úřadu v Broumově Kateřina Šrámková.

Zóna zaskočila opozici i majitele. Z nich se nikdo neohradil

Pro soukromé majitele domů je bezdoplatková zóna překvapením, ač návrh visel na úřední desce. Zastupitelé to neprojednávali, je to správní řízení podle zákona o hmotné nouzi.

„Vůbec jsme o tom nevěděli. Chceme to ještě řešit, ale vyjadřovat se k tomu nebudu,“ říká spolumajitelka dvou dotčených domů v Olivětíně Lenka Kurová, jejíž příbuzní vlastní i tři další. Se spolkem Začít spolu provozuje školku a další služby pro začlenění dětí ze znevýhodněného prostředí.

Že majitelé domů nic netušili, vadí i opozici.

„Výběr lokalit pro bezdoplatkovou zónu je každopádně lepší než v minulém návrhu. Spíš mi vadí, že to město neprojednalo s majiteli. Jeden mi říkal, že si vzal hypotéku, snaží se investovat, a tak nemá zájem ubytovávat lidi, kteří dělají nepořádek. Kdyby ho město upozornilo, že určití lidé jsou problémoví, smlouvu by s nimi neuzavřel. Myslím, že někteří majitelé byli ochotni jednat s městem a přizpůsobit svou bytovou politiku, aby městu nepřidávali starosti,“ tvrdí opoziční zastupitel Josef Marek (ČSSD).

„Radnice to uchystala zase pod pokličkou. Navrhoval jsem, ať se zkusí domluvit s majiteli. Když by změnit některé věci nebyli ochotni, tak ať u nich po nějakém čase začne platit bezdoplatková zóna. Mělo by se jít přesně po rodinách, kdo ruší noční klid a podobně, s tím už smlouvu dál neuzavřu,“ říká podnikatel a zastupitel Milan Mircea Filipcik (Stěnava s Východočechy).

„Ale město to vyhlásilo jako hotovou věc. Bude to možná ještě horší. Ti lidé se nastěhují do centra, na sídliště Spořilov. Už se to děje, tři domy jsou takto obsazené na náměstí, dvě rodiny odešly z Polákových domů na Spořilov, ti lidé z Broumova neodejdou,“ doplňuje Filipcik.

Sám vlastní v Olivětíně několik domů s nájemními byty (části nájemníků ukončil kvůli opravám smlouvy, psali jsme zde), které se město neúspěšně pokoušelo prohlásit za bezdoplatkovou zónu už před dvěma lety. Tvrdí, že kvůli tomu přišel o úvěr u banky na stavbu domova důchodců, a proto teď několik částečně rekonstruovaných domů prodává.

Bytový problém je klíčový, město ale sociální byty nepostaví

Agentura v Broumově působila mezi lety 2008 a 2011 a s městem rozšířila sociální služby. Nyní tu poskytuje už jen vzdálenou podporu. Podle loňské analýzy za sociálně vyloučené lokality se považují jednotlivé domy na různých místech, v nichž žije odhadem 600 až 800 lidí, z velké části označovaných za Romy. Je to asi desetina místních.

Oproti roku 2009 přibyly vyloučené lokality u křižovatky v Olivětíně, zato některé ubyly. Například v roce 2016 a 2017 město vykoupilo dva domy v Tyršově ulici a za 16 milionů korun je upravilo pro seniory.

Právě bytový problém je podle závěrů agentury v Broumově klíčový. Město má asi 410 bytů, ale požaduje po nájemnících bezdlužnost, kdo třikrát nezaplatí, musí se odstěhovat. Většina bytů je však v soukromých domech. Třetina až polovina vlastníků se snaží, komunikuje a domy opravuje, ale druhá polovina se nestará.

V oblasti s vyšší nezaměstnaností i vyšším podílem exekucí část lidí není schopna dosáhnout na městské bydlení ani na standardní byt u soukromníka, takže podle agentury končí u pochybných majitelů leckdy za vysoké nájmy při neodpovídající kvalitě.

Současná koalice se však budovat nové sociální byty nechystá. „Chceme investovat pouze tam, kde to Broumováci ocení. Nebude problém se bavit o malometrážních startovacích bytech pro mladé. Nebo pro seniory. Ale pro početné vyloučené rodiny plné povalečů a flákačů pobírajících dávky a přitom pilně pracujících načerno na stavbách, pro ty každopádně nic nepřipravujeme,“ ohrazuje se starosta.