Rychlý rozvoj fotovoltaiky a domácích baterií oživuje myšlenku energetické decentralizace, která byla od počátku s obnovitelnými zdroji spojená. Cestu udává Austrálie a Elon Musk.
Podle expertů by česká domácnost vybavená solárními panely a baterií nemusela využívat dodávky ze sítě až téměř tři čtvrtě roku od začátku jara do konce podzimu. "Zimní měsíce, kdy solární elektrárna vyrábí méně, ale stále musí pokrývat elektřina z distribuční sítě. Proto se běžné domácnosti úplně odstřižení nevyplatí," říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Ještě větší potenciál než v Evropě mají solární elektrárny a baterie na jiných kontinentech. Například v Africe nebo odlehlých oblastech Indie je zlevňující fotovoltaika klíčem k zajištění dodávek elektřiny chudším domácnostem. Počet aktivních spotřebitelů energie roste také v Austrálii, kde energii ze slunce využívají dva miliony domácností, což je stokrát více než v České republice.
Právě v Austrálii, konkrétně jejím státu Jižní Austrálie, se daří i velkokapacitním bateriovým úložištím. Důvodů je hned několik. Tím hlavním přitom je, že v tomto australském státě už není žádný zdroj základního zatížení, tedy takový, který vyrábí elektřinu nepřetržitě. Uhelné elektrárny jsou již odstavené a ty plynové fungují jako záloha a zvýšením své výroby dorovnávají případnou nadměrnou spotřebu.
Základní zatížení tak dodávají zdroje s kolísavým výkonem, jako je vítr a slunce, jejichž souhrnný výkon už dosáhl tří gigawattů. Pro představu, tři gigawatty mají Jižní Austrálii dohromady i zmíněné plynové elektrárny. Když se pak k nestabilitě sítě přidá i intenzivní využívání klimatizací spolu s nedostatečným elektrickým propojením s okolními státy, pravděpodobnost výpadku elektřiny se zvyšuje. To se také potvrdilo po odstavení poslední uhelné elektrárny v roce 2016, po níž nastala série blackoutů.
V té chvíli zavětřil svou příležitost spoluzakladatel Tesly Elon Musk, který na svém twitteru nabídl, že jeho firma u protinožců postaví velkokapacitní úložiště. Musk se zároveň zavázal, že pokud do sta dnů od uzavření smlouvy nestihne vybudovat farmu baterií o výkonu sto megawattů, dodá ji zcela zdarma.
To, že jsou Muskovy baterie v Austrálii skutečně účinným nástrojem k zamezení blackoutů, se ukázalo hned po jejich spuštění. Hlavní výhodou baterií obecně je jejich rychlá reakce v řádu milisekund, čímž doplňují špičkové zdroje, které mohou naběhnout hned po nich. Po roce vyrovnávání frekvence v síti je navíc zřejmé, že stomegawattová baterie dává smysl i ekonomicky.
Provozovatel úložiště, francouzská společnost Neoen, totiž během stabilizace sítě zákonitě odebírá elektřinu v době, kdy je nejlevnější, a dodává ji zas tehdy, kdy je nejdražší.
Obří úložiště tak firmě Neoen hned v prvním roce přinesla zhruba 29 milionů australských dolarů, v přepočtu zhruba 460 milionů korun. Kdyby takový zisk provozovatel baterií vykázal i v následujících letech, investice by se mu vrátila do tří let.
Je však nutné dodat, že co se týká návratnosti, je v tomto měřítku Jižní Austrálie specifická. Vysoké výdělky provozovatele umožňuje právě nestabilita tamní sítě, která pumpuje ceny elektřiny nahoru.
Část expertů však zastává optimistické postoje. "To, co se ve světě stalo s fotovoltaikou, potká i trh s bateriemi. Pomůže další technologický pokrok, ale hlavně výnosy z rozsahu. Do pěti let by podle projekcí největších bateriových firem mohly ceny baterií oproti dnešku klesnout o 40 procent," předjímá Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně, který se vývoji akumulátorů věnuje a má v této oblasti i svůj vlastní patent.
Jak uspět v digitální době? Více v novém magazínu E15. Objednávejte zde >>>
