Zeptali jsme se vědců: Existuje způsob, jak vstřebat mořskou vodu a vyhnout se při tom dehydrataci? |
Při vegetativní formě množení rostlin tzv. štěpováním můžeme na jednoho jedince přenášet z jedince jiného pouze tzv. očko (pupen), hovoříme o tzv. „očkování“, nebo část nejčastěji jednoletého výhonu s několika očky, roub, pomocí roubování.
To jestli oba geneticky odlišní jedinci spolu srostou a současně budou schopni spolu efektivně žít, definuje pojem afinita (česky srůstnost). Tato vlastnost je kódována geneticky. Pokud mají dva rozdílní jedinci dobrou afinitu, srostou spolu. Pokud je afinita horší, nemusí být srůst dokonalý a může být pouze přechodný po určitou dobu.
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás, proč je obloha modrá nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: Otázka pro vědce nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem #otazkaprovedce. |
Většinou spolu mají dobrou afinitu blízce příbuzné druhy (nejčastěji stejného rodu). Tedy v rámci rodu jabloň (Malus), hrušeň (Pyrus), slivoň (Prunus) apod., nikoliv mezi sebou. Některé rody však mají dobrou afinitu i s rody jinými. Např. rod kdoule (Cydonia) má afinitu s hrušní (Pyrus), stejně tak hlohem (Crataegus). Někdy však i v rámci jednoho rodu je afinita mezi druhy horší (např. černá moruše, Morus nigra vs. bílá moruše, Morus alba) či dokonce žádná (třešeň, Prunus avium vs. slivoň švestka, Prunus domestica).
Existují však i mezidruhoví či mezirodoví kříženci, kteří mnohdy překlenují špatnou afinitu. Kupříkladu existuje tzv. Cydomalus (kříženec kdouloně a jabloně), který má afinitu nejen s hrušní, jabloní, kdouloní, hlohem, ale dokonce i mišpulí či jeřábem. Pak je tedy možno na stromek cydomalu přiroubovat na každou jeho větev jiného jedince a pěstovat tak kupříkladu jablka a hrušky na „jednom stromě“.
