V galerii se dozvíte, jaké výročí uzavření sňatku slavíte právě vy.
1. V jakém věku doporučujete uzavřít sňatek?
Já bych to spojovala ani ne tak s věkem, jako spíše s hloubkou a kvalitami vztahu.
Je však asi výhodnější jej absolvovat v době, kdy máme ještě větší schopnost se vzájemně psychicky přizpůsobovat, což je tak do třiceti let. Pak již nám naše samostatnost činí jisté obtíže v kompromisech.
2. Jak dlouho by se měli partneři znát?
Za minimální dobu pro poznávání bych považovala jeden až jeden a půl roku. Do té doby totiž vzájemná okouzlenost a zamilovanost brání soudnému zvážení kvalit vztahu i partnera.
O moc déle bych to ale zase neprodlužovala, aby se to vzájemné nadšení nezměnilo ve stereotyp.
Svatební šaty 2018: Zapomeňte na korzety a nadýchané sukně, letí záclony a hluboké výstřihy
3. Co se stane v hlavě snoubenců v okamžiku sňatku?
No, asi v každé něco jiného, a to podle toho, co od toho sňatku každý z nás očekává. Nicméně je to záměrně velmi mimořádná situace právě proto, aby si oba partneři měli šanci uvědomit, že od této chvíle nežijí každý jen za sebe, ale že na sebe vážou život druhé osoby.
Je to šance na to, uvědomit si zodpovědnost za vztah i v dobách zlých, zodpovědnost za osud druhého člověka, za jeho bolesti i radosti.
4. Co by měla svatba obsahovat?
Myslím, že dokonalý je církevní sňatek. Je plný slavnostnosti, úcty a vážnosti k okamžiku. Církevní procedura prohlubuje pocity závažnosti, upozorňuje na to, že se mění celé dosavadní pojetí života.
Nezapomíná ale také na to, že svatba je i poděkování rodičům za život, péči a výchovu ve chvíli, kdy se dáváme na svou vlastní cestu. Na to by se nemělo zapomínat.
5. Mají se na svatbu zvát i neoblíbení příbuzní?
Domnívám se, že to není třeba. Svatba má být radost a pohoda, nikoli místo ke konfliktům a hádkám.