RECENZE: Kontroverzní Vladař nechává na publiku, najde-li Babiše či Zemana

Pětice mladých herců předstoupí v pražském Divadle Komedie před diváky a s rozpaky si přehazuje slovo. Postupně se představí, zazpívají písničku a stále opakují, že je přeci skvělé, že teď už je divadlo konečně naše. Ale pak jeden z nich objeví v zákulisí spoustu rekvizit včetně meče či královské koruny a začínají se dít věci.

11 fotografií

Netrvá dlouho a muž s korunou získává navrch, přitáhne si křeslo doprostřed pódia pod světlo a tím nejzemitějším způsobem dává všem včetně publika najevo svou nadřazenost. Meč však třímá někdo jiný.

Tak začíná lehce kontroverzní inscenace Vladař, kterou připravil mladý tým okolo nadějné režisérky Anny Klimešové. Tvůrci si vzali slavnou příručku Niccola Machiavelliho, aby podle ní vytvořili studii získávání moci a různých typů vlády. Nepracuje se jen s tématem, ale i s formou. Mladíci chvíli komunikují s publikem a nenásilně je tak zapojují do děje, ale v dalším momentě vystřihnou historickou scénu.

Na citaci samotného Machiavelliho dojde až v úplném závěru, kdy herci předvedou skvěle načasovanou sborovou recitaci některých jeho myšlenek. Právě takové momenty, kterých je novinka plná, činí z Vladaře zajímavé dílo. Představení několikrát mění rytmus, klidné scény se střídají s halasnými, vše dokonale kopíruje rozmanitost politiky a způsobů vládnutí.

Klimešová originálními nápady skoro až plýtvá, diváci se třeba dočkají narážek na maorský tanec haka či bizarní pákistánsko-indický obřad snímání vlajky. V celkově devadesátiminutovém reji se ne vše povede, ovšem Komedie dává od této sezony prostor mladým umělcům, takže divák by měl být obeznámen s faktem, že se zde dočká experimentů a nad případnou dílčí nedokonalostí musí umět zavřít oči.

Velkou předností zdejšího Vladaře je fakt, že vedle historických motivů nešetří ani narážkami na aktuální politiku. Což samo o sobě není nic neobvyklého, od současného politického divadla však inscenaci odlišuje způsob, s jakým to tvůrci dělají.

Vladař 80 % Divadlo Komedie premiéra 16. března 2019 režie: Anna Klimešová hrají: Cyril Dobrý, Kryštof Krhovják, Štěpán Lustyk, Milan Vedral, Vojtěch Vondráček

Publiku svůj názor nepodsouvají, nehladí ho lacině po srsti. Pouze naznačují a nechají diváky přemýšlet. Kdo chce, najde v představení Zemana, Babiše líbajícího svého marketéra, ale třeba i mladého Alexandra Vondru nebo Donalda Trumpa.

V takovém nehodnotícím stylu se z podobných inscenací povedlo snad jen Adámkovo Po sametu na Nové scéně Národního divadla. A vzhledem k tomu, že Po sametu má pět let od premiéry, je neangažovaný přístup Vladaře hodně cenný. Ačkoli ke konci jsou tvůrci možná přece jen zbytečně doslovní, když úvodní situaci přirovnávají k listopadu 1989 u nás a největší plus hry tak sami trochu shazují.

Ale když v závěru divák slyší, kolik vládců, diktátorů, politiků a současných či historických osobností se nějakým způsobem ve Vladaři mihlo, má chuť podívat se na celou inscenaci ještě jednou. A to není u divadelního představení úplnou samozřejmostí.