USA vs Rusko! Kdo by vyhrál válku? Výsledek je znepokojivý

Studie nazvaná „ Kyborgové u malého Stalingradu: Stručná historie bitev na Doněckském letišti“ byla tento měsíc publikována institutem pozemního boje Asociace americké armády. Její autor, Amos C. Fox, operační důstojník 1. praporu 35. obrněného pluku, v ní analyzuje bojové schopnosti ruské armády, jak se projevily v bojích na Ukrajině o doněckské letiště.

Asi 36 000 ruských vojáků se účastnilo bojů od zahájení kampaně v roce 2014. Byli přemístěni do tří „přechodných táborů“ v Rusku, ale blízko Donbasu. Jejich první útok na Doněckské letiště však selhal. Ukrajinské vojenské síly, kteří pro svůj urputný odpor začaly být označovány za „kyborgy“, dokázaly separatisty a ruské síly odrazit.

Rusové se však přeskupili a do oblasti poslali na tisíc bojovníků, z nichž někteří přišli až z nejvýchodnějších ruských oblastí blízko Japonska, v průběhu následujících týdnů a měsíců. Většinou se jednalo o taktické skupiny o 600 až 800 lidech.

Takto posílené ruské síly nakonec dobyly zničené letiště a z něj dále expandovaly do dalších oblastí regionu. Podle neklasifikovaných zpráv citovaných Foxem v regionu na podporu ruských a separatistických oblastí zůstalo odhadovaných 200 tanků, 525 obrněných transportérů, 145 dělostřeleckých kusů a 83 raketových systémů. To ukazuje na značnou vojenskou konvenční sílu, kterou Rusové shromáždili pro své válečné úsilí.

Vojenské síly byly též posilovány prostřednictvím rozsáhlých online náborových a dezinformačních kampaní, díky kterém Rusko získávalo další dobrovolníky v bojích na Ukrajině. Military Times poukazují, že existují obavy, že tyto kampaně by mohlo Rusko účinně využít i v dalších zemích, kde existují silné etnické vazby obyvatelstva na Rusko, jako je tomu např. v pobaltských státech či na Balkáně.

Podle Foxe tyto rotace ruských vojáků v kombinaci s mocnou konvenční vojenskou technickou silou a účinným online rekrutováním činí z ruských brigád hrozbu, na kterou nejsou ty americké zcela připraveny. Podle Foxe Rusové bojovali v důležitých bitvách a uskutečnili „rozhodující obléhání v měřítku, které výrazně převyšuje to, co mohou bojové týmy americké armádní brigády zažít v bojových výcvikových střediscích.“

„ Skutečnost, že Rusko provedlo rotaci 27 brigád a pluků přes Donbas, zatímco americká armáda má pouze 31 taktických jednotek, nesmí být přehlédnuta,“ napsal Fox. „ Ruskou armádu, zejména její pozemní síly a bojové zkušenosti, je třeba respektovat."

Klíčovým faktorem, který na Ukrajině rozhodl, byla rychlost. Ben Hodges, bývalý velitel americké armády pro Evropu který nyní působí v Centru pro analýzu evropské politiky, uvedl, že masivní ruské vojenské cvičení Západ provedené v roce 2017 odhalilo, že ruská armáda výrazně zlepšila svou mobilitu.

„ Více znepokojivou než skutečná palebná síla byla ruská logistická zdatnost z hlediska rychlosti ve srovnání s NATO,“ napsal Hodges. „Rusko nečelí žádným mezinárodním hranicím ani celním postupům, které by mohly potlačit (jeho) pohyb v (případě) krize.“

Podle Foxe USA a síly NATO porazí Rusko v dlouhodobém horizontu, pokud by Rusko zabralo nějakou zemi. Pokud však Rusko zabere nějakou zemi rychle, jako se tomu stalo na Krymu a na Ukrajině, pak pomalejší síly USA a NATO přijdou příliš pozdě.

Fox též upozorňuje na to, že navzdory tomu, že se dnes mluví o kybernetických a hybridních válečných operacích, Rusko na Ukrajině vedlo klasickou konvenční válečnou kampaň za použití těžké vojenské techniky (tanky, děla), která jako by vypadla z první světové války. Varuje, že USA na to musí být připraveny a nesmí podlehnout žádné pýše a nepodcenit Rusko.

„ Americká armáda za posledních 60 let nebojovala se soupeřem, který by jí mohl (donutit) zaplatit za špatné nebo nemístné operační a strategická rozhodnutí. Ruská vojenská hrozba, ačkoliv není tak nebezpečná jako Rudá armáda během studené války, má schopnost fyzicky porazit a logisticky vyčerpat americkou armádu,“ shrnuje své závěry Fox.

Témata:  Rusko,  Ruská armáda,  Doněck