Nevermore & Kosmonaut: Bleděmodré město (recenze CD)

Brněnského písničkáře Michala „Kosmonauta“ Šimíčka vnímám dlouhodobě jako člověka, který umí napsat poetický, často mnohovrstevnatý text a propojit jej se zajímavou hudbou. Už první album jeho skupiny Nevermore & Kosmonaut na mne působilo jako koncepční projekt. Písně na sebe sice nenavazovaly přímo, ale díky drobným detailům, textovým i hudebním, jako by jedna s druhou souvisely. Na novince Bleděmodré město však jde kapela mnohem dál. Tentokrát je to tematicky sevřený celek, věnovaný městu Brnu, propracovaný do posledního detailu. „Konceptuální album je naší odpovědí na současný trend, kdy se stává zvykem udělat jeden singl s videoklipem a poslouchat písně útržkovitě bez pořadí,“ vysvětluje Šimíček v bookletu alba a tento booklet je nedílnou součástí projektu a „příběhu“.

Nevermore & Kosmonaut samozřejmě nejsou zdaleka první, kdo na trend roztěkaného poslechu a streamování jednotlivých skladeb reagují. Z posledních let známe vydařená konceptuální alba od skupiny Epydemye (Kotlina), Radůzy (Maraton – Příběh běžce) nebo třeba Jiřího Slavíka (Mateřština). Dokonce přímo  o Brně vznikly v poslední době ucelené nahrávky různých žánrů (instrumentální Raport Tomáše Hrubiše, využívající terénních nahrávek ruchů brněnské ulice, nebo Děcka posledního domu alternativně rockové skupiny Vlněna), ale Kosmonautovo Bleděmodré město je přiznaným holdem městu Brnu od začátku do konce, aniž by autor musel sám sebe shazovat pitvořením v hantecu nebo explicitně popisovat jednu oblíbenou či neoblíbenou lokalitu za druhou. Šimíčkův textařský jazyk je básnický, leckde pouze lehce naznačí, nechá posluchače domýšlet detaily. Ovšem pro toho, kdo chce nahlédnout do autorovy kuchyně – a třeba až do talíře – prozrazuje v bookletu příběhy, které se k písním vážou, a mnohé napovídají i fotografie.

Od minulého alba Mezi planetami, které vyšlo před čtyřmi roky, došlo v kapele k jedné zásadní změně. Původní čtveřici (Šimíček jako zpěvák, Štěpán Axman na baskytaru, Pavel Karas na kytary, Aleš Vosáhlo na kytary a klávesy) doplnil bubeník Jakub Kočička. Hudba se tak od folku posunula ještě víc k popu a rocku, přičemž základní atributy kvalitní písničkářské tvorby, tedy zaměření na text a příběh, zůstaly zachovány. Album má velmi dobrý zvuk a obrovskou pochvalu si zaslouží také aranže. Už třeba jen takový detail, že každý píseň začíná jinak (jedna basovou figurou, jedna od kytary, jedna od bicích…) posiluje pestrost a přidává celku na napětí. Střídmě jsou využity i další nástroje a výrazové prostředky jako trubka hostujícího Libora Třešky (Bufet Vesmír) nebo tepající rytmus, díky němuž se například úvodní píseň Hlas od folku odklání poměrně výrazně. Vedle bicích je největším posunem využití basy, která se v některých momentech stává nejvýraznějším nástrojem. Toto zvýraznění rytmické složky odpovídá nejen tepotu města, které je základním tématem alba, ale současně koresponduje s Šimíčkovým deklamativním zpěvem, který místy přechází až do rapu. Vlastně absence výrazných a zapamatovatelných melodií je možná jedinou výraznější výtkou ke kapele, která však tento svůj handicap vyvažuje už zmíněnými zajímavými aranžemi a silnými příběhy v textech.

V jednotlivých písních se Michal Šimíček vrací na místa, která má či měl v Brně rád (včetně domu, ve kterém prožil dětství a který už nestojí). Prochází se nočními ulicemi, vchází do bufetů, zastavuje se na nádražním nástupišti, zpívá o duši míst i o lidech, které potkal. Se svou ženou Ladou pak zazpívá symbolicky duet o dvou brněnských řekách, které se za městem spojí v jednu. Bleděmodré město je album o Brně, jaké je dnes, jaké bývalo kdysi a jaké už není nebo nikdy nebylo. Může se nám stýskat po zbořených domech, ale také po chybějícím nábřeží. To všem říká Michal Šimíček svými texty, kapela to ilustruje hudbou a David Konečný k tomu přidal krásné fotografie, na kterých překvapivě neúčinkují členové skupiny, ale herci z Husy na provázku. Některé snímky ilustrují písně přímo (Nádraží), jiné jim dodávají nový rozměr a nápad (Až sněhem). Všechny však vznikly na fotogenických místech města Brna a ve spojení s písněmi nabízejí posluchačům (zvlášť pak možná mimobrněnským) tipy, kam se v Brně vydat. Kapela je v tom nápomocná i takovým detailem, že ke každému textu či fotografii přidala GPS souřadnice. Po poslechu tohoto velmi inspirativního alba tedy vyrazte do brněnských ulic.  A všímejte si i drobných detailů. Budete možná překvapeni, jak moc toto „bleděmodré město“ láká k procházce.

Vydáno vlastním nákladem
Rok vydání: 2018
Žánr: folkrock
Celkový čas: 48:33

www.nevermore.cz

Článek vznikl pro server Brno – město hudby