Vyslovují se vědci k problému s vývojem klimatu dostatečně?  
V poslední době jsou díky stávkám za klima stále více slyšet se svými požadavky mladí aktivisté. V souvislosti s tímto hnutím se také objevují názory, že nejen politici, na které se primárně Greta Thurnbergová a její následovníci obracejí, ale i vědci svým vyčkáváním a nečinností selhávají. Podívejme se na opodstatněnost těchto výtek podrobněji.

Příkladem takové kritiky může být nedávný článek Veroniky Bednářové v Reflexu: „Šestnáctiletá aktivistka Greta Thurnbergová“. Ten se zaměřuje nejen na osobnost Grety Thurnbergové, ale hlavně na dopady hnutí, které bylo jejím prostřednictvím iniciováno. Kromě velkého obdivu k samotné Gretě autorka vyslovuje na závěr názor, že tím, kdo na rozdíl od Grety a jejích následovníků selhává, je „vědecká komunita, akademici, univerzitní profesoři, specialisté na ekologii a globální problémy, kteří místo toho, aby zahltili politické reprezentace svých zemí konkrétními lokálními fakty a jasnými požadavky, jen opatrně souhlasně kývají hlavami, víceméně mlčí a vyčkávají, jaká konkrétní řešení tedy z dívky a dalších celosvětově stávkujících středoškoláků vypadnou. Šestnáctileté dítě jim přitom svým prostým heslem „Dělejte něco“ připravilo ideální půdu k širší veřejné diskuzi a nastavilo zrcadlo dosavadnímu ekologickému snažení.“

Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová (zdroj její facebook).
Iniciátorkou stávek za klima se stala Greta Thurnbergová (zdroj její facebook).

Stejně jako Veronika Bednářová i další autoři však v tomto případě neberou v úvahu jednu důležitou skutečnost. Emotivní a spektakulární akce aktivistů prezentujících jednoduchá hesla mají nesrovnatelně větší ohlas a dopad než racionální doporučení vědců postavená na vědeckých faktech, která většinou nemohou být jednoduchá a jednoznačná. Velmi často je posuzovaná problematika komplikovaná, naše znalosti jsou neúplné a s řadou neurčitostí může být také vícero možných řešení. Každé z nich má své kladné i záporné stránky a rizika. A to platí v míře vrchovaté i pro problematiku klimatických změn, jejich antropogenního ovlivnění a možnostech snížení jejich dopadů pomocí omezení emisí nebo zvýšení odolnosti vůči nim. Vědecká vyjádření a doporučení jsou tak méně slyšitelná, méně jednoznačná a ne tak jednoduchá, jako často ideologicky postavená a velmi zjednodušená vyhlášení aktivistů. Zvláště, když jsou podána extrémně razantně a naléhavě.

 

To, že i hesla a zdůvodnění, na kterém svou kampaň staví Greta Thurnbergová a hnutí stávky za klima, jsou hodně vzdálená od reality, kterou popisují vědci klimatického panelu IPCC, zdůrazňuje třeba i klimatolog Ladislav Metelka. Intenzivní kampaň vedená třeba s dobrými úmysly, ale bez toho, aby se opírala o reálná vědecká fakta, může vést k úplně opačným výsledkům. Ukazuje to i výsledek kampaně environmentálních organizací. Jejich kampaň za snížení emisí je dominantně postavena na protijaderném aktivismu. Za podporu využití jaderné energie k výrobě elektřiny u nás udělily řadu anticen Ropák a na klimatické konferenci v Paříži udělily tyto aktivistické skupiny anticenu Pinokio francouzské firmě EDF právě za využívání jaderné energie.

Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).
Zobrazení emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny pro dané evropské státy v roce 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu v místě daném množstvím elektřiny dodaným v dané hodině (osa x) a emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny (osa y).

Ovšem výsledek srovnání emisí oxidu uhličitého ve Francii, která navzdory výzvám environmentálních organizací využívá kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů, a Německa, kde se environmentálním organizacím podařilo prosadit svoji vizi energetické koncepce, je více než jasný. Lze to velmi pěkně dokumentovat na grafu emisí oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny. V něm je zobrazen výsledek emisí z elektroenergetiky za celý minulý rok 2018. Každý bod reprezentuje jednu hodinu produkce elektřiny v dané zemi. Jeho poloha v ose x ukazuje počet MWh vyrobený v dané hodině, tedy i průměrný výkon v dané hodině. Na ose y pak je ukázáno množství oxidu uhličitého emitovaného na jednotku vyrobené elektřiny.

 

Z grafu je jasně vidět, že Francie má vždy mnohonásobně nižší emise než Německo. Produkce oxidu uhličitého těchto zemí je jasně oddělená. I v době, kdy na tom byla Francie s emisemi nejhůře, produkovala jich násobně méně než Německo v době, kdy na tom bylo s emisemi nejlépe, tedy když hodně foukalo a svítilo slunce. Je také třeba připomenout, že Německo stále produkuje přes 10 % elektřiny z jaderných bloků. Francie má už nyní minimum uhelných elektráren a chce je úplně odstavit v roce 2022, do roku 2050 pak chce být uhlíkově neutrální. Německo doufá, že uhelné bloky zavře do roku 2038. Ovšem i poté bude velmi intenzivně využívat fosilní zdroje v podobě elektráren na zemní plyn. Ten sice při spalování produkuje dvakrát méně oxidu uhličitého než uhlí, ale v případě započtení emisí skleníkových plynů při jeho těžbě a dopravě není z tohoto hlediska příliš velkou výhrou.

V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, hnědouhelná elektrárna Neurath (zdroj RWE).
V Německu budou uhelné elektrárny v provozu ještě hodně dlouho, hnědouhelná elektrárna Neurath (zdroj RWE).

Energetická koncepce prosazená environmentálními organizacemi tak z hlediska omezování emisí skleníkových plynů úplně selhala. To nedávno jasně přiznala i Angela Merkelová, když vyhlásila, že uhlíkové neutrality bude v roce 2050 možné v Německu dosáhnout jen v případě, když se podaří zavést technologie záchytu a ukládání oxidu uhličitého (technologie CCS). Je dobré připomenout, že tyto technologie nejsou zatím dostupné a z hlediska ekologického i ekonomického jsou značně problematické. Podobně jako Francie je na tom v emisích díky mixu jádra a obnovitelných zdrojů i Švédsko. Naopak Itálie a Polsko jsou bez jádra a podobně jako Německo s vysokými emisemi skleníkových plynů.

 

Právě z tohoto důvodu je velmi důležité, aby se studentští aktivisté o téma zajímali a věděli, za co se reálně zasazují. Vzhledem k důležitosti této tématiky je potřeba ji na seriózní a dostatečné odborné úrovni, i když odpovídajícím způsobem populární formou, prezentovat široké veřejnosti. Právě proto jsme s řadou kolegů připravili dostatečně komplexní, ale zároveň srozumitelný přehled problematiky spojené s možnými klimatickými změnami, jejich dopady a dostupnými opatřeními ke zvýšení odolnosti Česka vůči nim.

Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.: Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)
Václav Cílek, Alexandr Ač a kol.: Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)

Pod vedením Václava Cílka a Alexandra Ače jsme napsali knihu Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci). Vzhledem k velice pestrému složení autorského kolektivu je možné jasně vidět, že v řadě otázek není ani ve vědecké komunitě jednotný názor a často se i z principu objevuje více možných cest. Kniha je dobrým začátkem pro získání přehledu základních poznatků a zahájení studia a uvažování o této složité problematice. Zajistí čtenáři jistou imunitu proti primitivním zjednodušeným heslům, která se objevují v aktivistických kampaních a internetových diskuzích. Kniha vyšla v nakladatelství Academia a na pulty knihkupectví se dostává nyní. I když byla dokončena již na přelomu let 2016 a 2017, její vydání se zdrželo. To však vadí minimálně, protože právě v současné době stávek za klima je toto shrnutí problematiky klimatické změny velmi aktuální a potřebné.

 

I tato kniha dokumentuje, že se odborníci snaží předkládat své návrhy a diskutovat problematiku s politiky i veřejností. A to ne až po zahájení stávek za klima. Sám se dost zaměřuji na oblast energetiky, která je pro řešení snížení emisí opravdu důležitá. Je třeba zdůraznit, že odborníci se svými doporučeními se například v rámci druhé Pačesovi komise podíleli i na přípravě současně platné aktualizace státní energetické koncepce. Právě v jejím rámci, ale s širším kolektivem autorů, jsme pro širší veřejnost připravili přehled české energetiky „Perspektivy české energetiky“ z roku 2014 a navazující monografii „Česká energetika na křižovatce“ z roku 2018.

Nejen zkušenosti v Německu ukazují, že bez jaderné energetiky se i při extrémním finančním a dalším úsilí snižování emisí příliš nedaří. U nás nemáme větrné mořské pobřeží, takže opravdu nemůžeme nízkoemisní energetiku dosáhnout bez jaderných elektráren. Jaderné zdroje energie, stejně jako všechny ostatní zdroje, mají své výhody, negativa i rizika. Asi největším rizikem je v tomto případě havárie a její dopady. O tom jsme se přesvědčili v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušimě v roce 2011. Podrobný rozbor fukušimské havárie vyvolané jedním z největších zemětřesní a cunami je v knížce z roku 2015 s názvem „Fukušima I poté“. Racionální analýza a diskuze tohoto rizika jsou velmi důležité, protože právě ono bylo jedním z hlavním důvodů, na kterém protijaderní aktivisté postavili svojí v Německu úspěšnou protijadernou kampaň.

 

Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky

Knihy rozebírající pro odbornou i širší veřejnost různé aspekty energetiky: „Perspektivy české energetiky“, „Česká energetika na křižovatce“ a „Fukušima I poté“.

 

Environmentální organizace zhodnotily, že rizika emisí oxidu uhličitého a klimatických změn jsou mnohem nižší než u jaderné energetiky. Německo teď ukazuje, k čemu takové rozhodnutí vede. Zároveň je vidět, kam vede nutnost výstavby velkého počtu větrných turbín a velkých rozloh fotovoltaických panelů. Lze také zhodnotit dopady zvýšené centralizace, kdy je nutné postavit dlouhá vedení, která zajistí dopravu velkých výkonů z velkých větrných parků na severu do průmyslových podniků a velkých měst na jihu Německa. Ukazuje se, že získání akceptace těchto negativních dopadů německé energetické koncepce u obyvatelstva nemusí být jednoduché. I to vede k tomu, že se výstavba obnovitelných zdrojů v Německu v posledních letech znatelně zpomaluje a tím i rychlost náhrady odstavovaných jaderných zdrojů a snižování emisí (viz třeba zde a zde).

To, že cesty k nízkým emisím mohou být různé a každá z nich má své klady i zápory, jsem se snažil organizátorům stávky za klima u nás vysvětlit v diskuzním pořadu z cyklu Enviro Meetup v Paralelní Polis (lze si jej přehrát zde). Své dojmy z této debaty jsem popsal v článku, který byl i součástí rozsáhlejší debaty k problematice stávky za klima, která proběhla na environmentálním serveru Ekolist. Pokračování debaty Enviro Meetup by mělo proběhnout ve čtvrtek 23. května. Rozsáhlejší diskuzí vědců s veřejností byl i panel klimatické změny v rámci pochodu za vědu, který proběhl 4. května. I jeho nahrávka by se měla časem objevit na internetu.

V předchozích řádcích jsem se pokusil dokumentovat na několika akcích a počinech, kterých jsem se osobně účastnil a které ukazují, že se čeští vědci snaží s politiky a veřejností o problémech okolo klimatických změn diskutovat a nabízet možná řešení. A podobných akcí, které pořádají k dalším oblastem spojeným s tímto tématem jiní odborníci, je celá řada. Jde o komplikovaný problém, v jehož poznání máme řadu nejistot. Pro jeho řešení se nabízí řada různých cest, které každá má svá pozitiva i negativa. Proto se i pohledy různých vědců mohou lišit. Je tak důležité, aby i politici a veřejnost o různých možnostech přemýšleli a snažili se utvořit si svůj znalý postoj k danému problému. K tomu by jim měla pomocí již zmíněná publikace nakladatelství Academie „Věk nerovnováhy (klimatická změna, bezpečnost a cesty k národní resilienci)“, která právě vychází.

Datum: 19.05.2019
Tisk článku


Diskuze:

Beseda o klimatických změnách v rámci Dne vědy na Akademii

Vladimír Wagner,2019-07-03 00:59:32

Posílám odkaz na besedu o energetice, emisích CO2, klimatických změnách, ekologii ...: https://youtu.be/2VKzi8N4bK8

Odpovědět

Graf - nejasnost

Richard Vacek,2019-05-21 19:29:59

Uvedený graf je velmi názorný, ale bez bližšího objasnění není zřejmé, jak se k daným hodnotám došlo. Pokud se podívám například na článek https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/405/prvni-maj-v-nemecku-oze-vyrobily-pres-100spotreby-elektriny/ tak tam se uvádí, že OZE vyrobily přes 100% spotřeby. Očekával bych tedy, že se v grafu objeví odpovídající bod. A pravděpodobně víc takových bodů.
Možná se v grafu vychází z toho, že i když OZE vyrobily nad 100%, tak stejně běžely klasické zdroje a část elektřiny se exportovala?

Odpovědět


Re: Graf - nejasnost

Jan Novák9,2019-05-21 22:12:41

Jak by se vám líbilo kdyby vodárny vypouštěly 2 dny vodu před vaším domem na ulici, pak ji na zbytek měsíce zavřely a tvrdili vám že dodali 100% běžné měsíční dodávky?
To že OZE vyrobily přes 100% energie znamená jenom to že existovaly určitá období kdy byl energie přebytek, její cena byla záporná (distributor musí platit okolním zemím aby přebytečnou energii odebraly, sám ji ze zákona musí odebrat od výrobců a nemá ji kam uložit protože uložení je drahé). Protože dodávka OZE je nespolehlivá uhelné zroje MUSÍ BĚŽET STÁLE I NAPRÁZDNO, DODÁVAT ENERGII V NOCI A VYROVNÁVAT ZATÍŽENÍ. Co vám na tom proboha není jasné. Energie z OZE se exportuje jen tehdy když stát za export ZAPLATÍ. Okolní státy mají také OZE a mají přebytek energie současně ergo, polopatisticky, přebytek energie z OZE je obvykle tehdy když ji nikdo v okolí nechce protože mají vlastní přebytky.
Udělejte povinnost OZE dodávat zajištěnou energii 24/7 s rezervou na 3týdny a můžete vypnout klasické elektrárny, jinak ne. I tak budete mít několik velkoplošných blackoutů ročně, ale s tím se dá žít - jenom můžete zapomenout na mrazák, nasekat zásoby dřeva do paneláku jako v Rusku a obětovat na to dovolenou.

Odpovědět


Re: Graf - nejasnost

Vladimír Wagner,2019-05-21 22:21:21

Na uvedené dny se lze podívat třeba zde:
https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/30.04.2018/02.05.2018/
Je z toho vidět, že zpochybnění tohoto tvrzení některými odborníky, jak o tom píše Vámi odkazovaný článek bylo správné. Ani v tento den nedokázaly v žádné hodině obnovitelné zdroje vyrobit 100 % německých potřeb elektřiny. Je pravda, že se k tomu přiblížily, ale má to řadu zádrhelu. Velká část výroby byly větrníky na severu a německá síť takový výkon není schopna transportovat na jih, takže na jihu stejně musely běžet jiné zdroje. Pokud by se neexportovala větrná elektřina jinam, tak by se musely větrníky na severu odstavit, tomu jihu by nepomohly. Navíc musí běžet nebo být v horké záloze řada fosilních zdrojů, které větrníky nebo fotovoltaiku dokáží během pár hodin z velké části nahradit. Takže zmíněného 1. května 2018 už během šesti hodin spadla produkce fotovoltaiky a větru tak, že klasické zdroje musely zajistit až 60 % německých potřeb. Takže i v tu jednu hodinu musela být velká část německých fosilních zdrojů v provozu a emitující CO2 (a to i kdyby v principu mohly v té době OZE dodat i 100 % potřeby).
Jinak v grafu je vyznačena, přesně jak se píše, výroba. To je správně, protože ty potřeby regulace, které fluktuující OZE zdroje vyvolávají, prostě emise CO2 produkují.

Odpovědět


Re: Graf - nejasnost

Pavel Brož,2019-05-21 23:16:55

Dovolil bych si jen drobné vylepšení toho odkazu, který poskytnul Vladimír Wagner. Pokud si zobrazíte celý rok 2018 následujícím odkazem:

https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/01.01.2018/31.12.2018/

a poté pro zvýšení názornosti kliknete pod grafem na legendy "Konv. Kraftwerke" a "CO2-Emissionsfaktor des Strommix", čím se skryjí pro nás nepodstatné řady, tak pak uvidíte, jaký celoroční rozdíl je mezi spotřebou (Stromverbrauch) a celkovým výkonem obnovitelných zdrojů (pro zdroje je graf kumulativní, tzn. že nejvyšší bod těch výkonů zdrojů odpovídá jejich součtu, což si můžete ověřit skrývání jednotlivých zdrojů pomocí kliknutí na legendu).

Z celoročního grafu je jednoznačně vidět, že obnovitelné zdroje v Německu mají opravdu ještě hodně daleko ke spolehlivému pokrytí spotřeby. Zvídavého čtenáře možná napadne, jak je možné, že v tom celoročním grafu není vidět, jak se výroba obnovitelných zdrojů toho 1. května 2018 přiblížila těsně k té spotřebě - vysvětlení je v tom, že v celoročním zobrazení se zobrazují denní průměry, a v denním průměru byla ten den mezi výrobou OZE a spotřebou stále ještě citelná mezera. Teprve při použití dostatečně krátkého časového úseku, buď jaký vybral Vladimír Wagner nebo např. tohoto:

https://www.agora-energiewende.de/service/agorameter/chart/power_generation/24.04.2018/07.05.2018/

jde vidět, že pouze ve slunečních špičkách se výkon OZE přiblížil spotřebě, a to navíc jenom proto, že byl 1. máj, tedy státní svátek, kdy spotřeba byla podobná jako o víkendech, a navíc v ten den hodně foukalo. Takovéto situace, kdy se sejdou následující faktory: nízká spotřeba v důsledku víkendu či svátku, sluneční špička (brzké odpoledne ve světelnější polovině roku) a hodně větrné počasí, se během roku objeví vícekrát, ale nikdy nemívají dlouhého trvání. Celoroční pohled umožňuje nahlédnout výkon německých OZE myslím v objektivnějším rámci, než jak je podáván ve článku https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/405/prvni-maj-v-nemecku-oze-vyrobily-pres-100spotreby-elektriny/ .

Odpovědět


Re: Re: Graf - nejasnost

Alexandr Kostka,2019-05-22 22:49:48

Právě. Za ideálního okamžiku, čili že svítí a fouká a současně je hodně omezená spotřeba se "OZE" přiblíží (na chvíli) k pokrytí 100% spotřeby. A pak nastane večer, soláry zhasnou, lidé naopak rozsvítí.. A o pár hodin později se nahodí tuny a tuny spotřebičů jedoucích na "noční proud". A tím pohádla o bezemisní elektřině končí. katastrofou :)

Odpovědět

ad kniha

Pavel Ondrejovic,2019-05-21 07:03:31

Tak dumam nad tym, ze ci pan Ac patri do kategorie "v mladosti mal srdce, potom dostal rozum". Nie kazdy dokaze prekrocit svoj tien ako Lomborg.
https://ac.blog.sme.sk/ - keby som napisal tolko ocividne chybnych prognoz, tak sucham v rohu nohami a dufam, ze si ma nik nevsimne :).

Asi stoji za to velmi opatrne sa postavit ku knihe kde je podpisany a rozhodne ju neskusat darovat nejakemu mladeznikovi bez precitania.

Odpovědět

resilience..

Ladislav Nešněra,2019-05-20 17:23:30

Když čtu podtitul ".. cesty k národní resilienci", přemýšlím, jak by asi vypadal ne"srozumitelný přehled problematiky" ;)

Odpovědět


Re: resilience..

Milan Krnic,2019-05-20 18:25:22

Beletristická je pak první věta úvodu:
"V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný."
Tedy je otázka, jaká bude kniha ... zmínka o krimyš je sice pozitivum, jenže známe to z upoutávek, obzvláště pak na uměleckou tvorbu ...

Odpovědět

Vědci se vyslovují marně, protože

Richard Vacek,2019-05-20 13:40:32

bojovníci za záchranu Země nechtějí poslouchat vědce, ale chtějí ráznou akci, která změní současný špatný svět v něco lepší. Vyzkoušeli si to například v Kambodži za vlády Rudých Khmérů, kdy se celá země zaměřila na žití v přírodě a věnování se práci v ekologickém zemědělství. Progresivní mládež si to vše vzala za své a úspěšně prosazovala https://www.crg.cz/sekce/historie/referaty/20-stoleti/polpot/index.htm .

Odpovědět


Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Josef Hrncirik,2019-05-20 14:13:28

Vědci se vyslovují též i záhadně složitě.
Na ose x grafu obr. 2 stojí: elektřina dodaná v dané hodině
by spíše mělo být
:výkon předávaný síti jednotlivými státy
a na ose y: CO2 emitovaný na 1 kWh při el. výkonu jednotlivých států průměrně za 2018.
Jinak to dělá dojem, že na DE překladatele až do dubna dře AI.

Odpovědět


Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Richard Vacek,2019-05-20 14:28:49

Pro aktivisty je pravděpodobně jedno, jak (jestli vůbec) jsou popsány osy. Proto se při manifestacích nemává objektivními grafy, ale údernými hesly.

Odpovědět


Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Vladimír Wagner,2019-05-20 15:43:45

Pane Hrnčiříku, doposud jsem se domníval, že výkon se udává v megawattech a ne megawatthodinách. Takže na ose x je opravdu dodaná elektřina (během příslušné hodiny) a ne výkon. Důvod, proč to autoři grafu udávají takto, je, že výkon se průběžně mění. I proto jsem v textu upozornil, že hodnotu lze brát jako průměrný výkon v dané hodině. Opravdu to není "výkon předaný síti jednotlivými státy" (jaký výkon, okamžitý, průměrný za hodinu, den, měsíc, rok?). Váš návrh pro osu y je také mimo. Jaký elektrický výkon jednotlivých států máte na mysli? Okamžitý? Průměrný? Za jakou dobu?
Pokud jste chtěl připomenout, že ke každému státu je uvedena také uveden bod (kroužek) udávající průměrnou hodnotu emisí vůči průměrné hodnotě výkonu, tak je Vaše poznámka také nepřesná a zavádějící.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Richard Vacek,2019-05-20 16:41:02

A není to nakonec číselně to samé? Energie v MWh dodaná v dané hodině je střední výkon v MW (průměrovaný po hodinách).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Vladimír Wagner,2019-05-20 16:43:07

Jistě, proto jsem na to v textu i upozornil.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Josef Hrncirik,2019-05-20 16:52:46

Průměrný za 1 h. Hustota čtverečků odpovídá zastoupení emisivit k danému říšskému výkonu.
Aby se to nemuselo průměrovat okometricky, mohla by tam být čára váženého průměru prodanou říši.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Vladimír Wagner,2019-05-20 17:23:46

Pane Hrnčiříku, docela často uvažuji, co Vás pudí k tomu, abyste tady takhle exhiboval. Bohužel někteří i velmi inteligentní lidé jsou v jiné oblasti, jako jsou komunikace, diskuze a vztahy s jinými lidmi, totálně dementní. Žádný server a diskuze se bohužel bez svého trolla neobejde. A nejlépe je na jeho výlevy nereagovat. Nyní jsem to porušil, takže budiž mi toto vlákno připomínkou toho a poučením do budoucna.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Milan Krnic,2019-05-20 18:28:53

Znáte, pane doktore, pravidla diskuze? Existuje pravidlo o vyloučení z diskuze?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Milan Krnic,2019-05-25 16:51:07

Prozradím, neexistuje.
Je ovšem běžné, že ten, kdo kritizuje, sám tak činí.

Odpovědět


Re: Vědci se vyslovují marně, protože

Jiří Kocurek,2019-05-21 10:47:21

S*eg He*l holocaust to sice nebyl, ale 30 % mrtvých zdaleka převyšuje skóre, které se Hitlerovi podařilo dosáhnout. Byla to rázná akce, mělo to jen "drobný" nedostatek: Mladí si smi sobě sebrali budoucnost a ještě dlouhé roky potom trpěli, když jejich děti stále ještě umíraly hlady.
Celý environementalismus pak začíná vypadat jako novodobé náboženství se svým specifickým honem na čarodějnice. Že toto náboženství klade protichůdné či rovnou nesplnitelné požadavky, podobně jako domina v sadomasochistickém salónu? To protagonistům nevadí. Dost možná je to jejich prvotní záměr.

Odpovědět

Můj názor k tématu

Milan Štětina,2019-05-20 13:15:24

Pane Wágnere, vaše články (čtu ty zde na oslovi, jinde jen vyjímečně) bývaly velmi kvalitní, dobře vyargumentované, plné faktů a odkazů. Velmi si toho vážím a oceňuji vaše úsilí. Poslední dobou přibývají články více aktivistické až politické. Nemám Vám to za zlé, neboť proti blbosti (v podobě aktivistů zejména) je nutno bojovat a jsem rád že se někdo ujal tohoto sisifofského úkolu. Tím spíše, že já sám na to nemám "žaludek". Poněkud mě ale zaráží Váš postoj k oxidu uhličitému. Berete to tak, že každá záminka (byť i lživá) pro prosazení dobré věci je vhodná nebo opravdu věříte v jeho škodlivost?
Já se k problematice stavím přibližně takto:
-oxid uhličitý je samozřejmě skleníkový plyn, spalování uhlí, plynu a ropy se samozřejmě oxid uhličitý uvolňuje do atmosféry. Na druhou stranu je oxid uhlličitý v atmosféře nutný pro růst rostlin. Taky jej produkují erupce sopek. Celkový koloběh je nejasný a přírodní jevy mohou klidně veškeré lidské úsilí na omezení emisí zvrátit.
-exitují spekulace, že články o škodlivosti CO2 si objednala (nebo alespoň začala propagovat) Margaret Thatcher, aby omezila vliv uhelné lobby a podpořila výzkum a stavbu jaderných elektráren. Korelace by tu byla (sož samozřejmě není důkaz). Trochu to kazí skutečnost, že Michael Mann je američan, ale zase Mannovi předchozí výzkumy tvrdili, že saze (z uhelných elektráren) způsobují stmívání, méně světla ze Slunce dopadne na povrch Země a ochladí se. To se sice neujalo, ale mohlo to být na stejnou objednávku proti uhelným elektrárnám. Celý příběh/pohádka se poněkud pokazilo, když někteří nezodpovědní výzkumníci proyradili, že metan je také skleníkový plyn, mnohem silnější než CO2 a produkuje jej hlavně zemnědělství (fosilní energetika naopak spotřebovává).
-oteplování (minimálně v Evropě a Severní Americe) je spíše žádoucí - v historii známe teplejší i chladnější období a teplejší období (např. středověké klimatické optimum) znamenala rozkvět a chladnější období (např. malá doba ledová) úpadek. V Africe to může být jinak, ale tam hodně závisí na vhkosti a to zase na prudění (směru větru). Každopádně teplejší vzduch udrží více páry a je předpoklad na více vláhy. Taky na více hurikánů. Je to minimálně nejasné a opět variabilita ve slunečním záření může celé lidské snažení vymazat (doufejme, že to biosféra uřídí - viz teorie Gaia).
-souhlasím s omezováním spalování fosilních paliv, ale z jiného důvodu, než CO2. S fosilní povahy je zřejmé, že dříve nebo později dojdou (tedy alespoň podle součastných modelů se zdá, že je spotřebováváme rychleji, než se obnovují). Ona tedy ropa podle novinových článků z 80. a 90. let dojde (resp. nastane maximum těžby a pak už bude jen pokles a nedostatek) do deseti let a pořád nic. Momentálně jsou těžitelné zásoby odhadnuty na desítky let, ale záleží na ceně (vyší cena může udělat některá ložiska ekonomicky těžitelná; je to ale nejisté, protože dražší energie zdraží i těžbu). Je tedy vhodné se připravit na záložní variantu. Jedna z variant mohou být obnovitelné zdroje a je potřeba podporovat jejich výzkum, hromadné použití ve výrobě musí být ekonomicky udržitelné. Další varianta jsou jaderná energetika. To je sice taky v principu neobnovitelný zdroj, ale známé zásoby jsou větší než u uhlí a ropy a pokud se podaří dotáhnout spalování uranu238 v energetických množivých reaktorech (technické překážky nejsou velké, protože v období studené války se to používalo pro výrobu plutonia), tak se zásoby stokrát zvětší.
-solární panely na začátku "solárního boomu" nedokázali za dobu své životnosti vyrobit ani tolik energie, kolik se spotřebovalo na jejich výrobu. Za takové situace je ospravedlnitelné je používat v místech, kde to jinak nejde (vesmírné sondy, odlehlé oblasti) ale z hlediska globální energetiky je to akumulátor s malou účinností. Teď už to tak myslím není, ale pořád je poměr malý (záleží, jak se to počítá, protože nejde jen o panely, ale výroba hliníkových nebo ocelových rámy je také energeticky náročná). Ačkoliv se to nezdá, solární a větrné elektrárny jsou z pohledu ocelářské a betonářské lobby mnohem výhodnější, než klasické uhelné a jaderné. Poměr vyrobené a spotřebované energie je samozřejmě potřeba uvažovat u všech zdrojů.
-jaderná energetika má spoustu výhod, zejména malou spotřebu paliva i odpadu (obojí lze v případě potřeby snadno skladovat v areálu elektrárny na celou 60letou životnost), stabilní výkon, regulace výkonu podle potřeby trochu omezená, ale v zásadě možná kdykoliv v rozsahu 0 až 100% (samozřejmě kromě plánovaných odstávek, ty ale mají všechny zdroje). Nevýhody jsou vlastně jen 2: Černobyl a Fukušima. Skladovat vyhořelé jaderné palivo je problém jen not-in-my-backyard (technicky to není problém - musí se vybrat geologicky stabilní lokalita - ale místí obyvatelstvo má z jaderného odpadu strach; částečně se nelze divit - vyzařuje to něco, co není vidět a ni cítit a zabíjí to, jenže to je třeba oxid uhelnatý z kamen taky)
-z problému Černobyl by průměrný marketingový specialista mohl udělat i výhodu: horší havárie už nemůže nastat (ani záměrný a úspěšný teroristický by nedokázal ustřelit víko reaktoru a část vnitřku poslat s větrem do celé Evropy; napadá mě snad jen že by zaměstnanci vědomně dlouhá léta lili radioaktivní materiál do řeky, ale toho by si podle mě rychle někdo všiml) a výsledek je že škody na zdraví jsou minimální (tady je trochu problém, že ruské/ukrajinské úřady mlží, některé případy jsou celkem jasné, některé velmi sporné - na rakovinu lze umřít po uyáření i bez něho). Teď po 30 letech je asi 20km okolo elektrárny stále zamořené (ve smyslu překračuje stanovené limity, které ovšem v některých místech překračuje i radioaktivní pozadí a přesto tam žijí lidé), takže je tam omezený přístup lidí. O to více tam kraluje příroda a byla tam (už asi 15 let po havárii) vyhlášená přírodní rezervace. Trochu demagogicky by se dalo prohlásit, že jaderná energetika produkuje buď čistou energii nebo přírodní rezervace. Která s těch dvou věcí odpůrcům/ekologům vadí? Tomu, že zamoření je sice vážné, ale ne smrtelné, nasvědčuje skutečnost, že ještě několik let po havárii byly v těsném sousedství provozovány další dva nevybuchlé bloky této elektrárny. Ve Fukušimě k problému přistoupili jinak, především nic neutajovali, obyvatelstvo rychle evakuovali, takže úmrtí je 0 (na rozdíl od související vlny tsunami) a několik onemocnění, na které ozáření mohlo mít vliv bylo odškodněno.
-teď jsem si uvědomil, že skladovat palivo i odpad na území elektrárny na celou dobu životnosti je vlastně typické pro všechny technologie (u uhelných kromě CO2, ale ten nepovažuji za odpad, spíše druhotnou surovinu). Solární a větrné elektrárny palivo a popel nemají, u biomasy musíme do areálu zahrnout přilehlé pole nebo les a u uhelných přilehlý hnědouhelný důl. Například elektrárna Tušimice spotřebuje prakticky celou produkci vedle ležícího dolu Československé armády (nebo jak se to teď jmenuje), na oplátku důl spotřebuje 15% energie vyrobené elektrárnou. Rozloha na MW nebo lépe MWh však vychází u jaderných elektráren nejlépe.
Odkazy na zdroje a zdůvodnění tvrzení neuvádím. Příspěvek už tak je moc dlouhý a navíc jsem líný to dohledávat. Snad má paměť není úplně mimo.

Odpovědět


Re: Můj názor k tématu

Vladimír Wagner,2019-05-20 16:11:18

Pane Štětino, můžete mi prosím napsat, ze kterého mého textu jste vyčetl, že mám názor, "že každá záminka (byť i lživá) pro prosazení dobré věci je vhodná"? Vzhledem k tomu, že jsem tady už mnohokrát popisoval, co je v případě emisí CO2 a vývoje klimatu měřeno a s jakými nejistotami. A co lze a s jakou neurčitostí předvídat. Takže, pokud si vezmete mé články na Oslovi, tak lze z nich jasně vidět, co si o daném problému myslím. Můj názor je, že je třeba se opírat o vědecká data a víra buď v neexistenci vlivu antropogenního CO2 na klima nebo naopak víra v to, že má vliv dominantní je v obou případech iracionální a velmi riskantní přístup. K této oblasti už jen jednu poznámku. Teorie Gaia je ve skutečnosti pouhou hypotézou. A já osobně jsem k ní velice skeptický.
Co se týká postojů k jednotlivým složkám energetického mixu, jejich využitelnosti, negativním dopadům a rizikům, tak jsem tady napsal tolik článků (o dopadech jaderné havárie dokonce knihu). Takže každý je může konfrontovat s realitou, se svým názorem nebo i s tím Vaším, takže se už dále rozepisovat nebudu.

Odpovědět


Re: Re: Můj názor k tématu

Milan Štětina,2019-05-21 18:34:51

Co se týče vašich starších článků o CO2, tak jsem je buď nečetl nebo pozapomněl. Našel jsem si je a vyjasnilo se to. Teď jak to po sobě znova čtu, tak zjišťuji, že jsem se vyjádřil poněkud nešťastně. Zkusím to ještě jinak: v poslední době, jak čtu nějaký článek o energetice, tak se řeší CO2 a vůbec nic jiného, jako například ekonomika provozu (bez dotací), ekologické aspekty (např. emise prach, oxidy dusíku), stabilita sítě, možnosti kombinované výroby tepla a elektřiny (což se tedy týká jen tepelných elektráren) a podobně. Pravda je, že zde na oslu už jste toho napsal hodně a není potřeba se opakovat.
Tenhle článek taky není o ničem jiném CO2. Na druhou stranu těžkopsát jinak, když reagujete článek, kde nic jiného není a navíc politici mají CO2 za posvátné tele, tak asi opravdu energetické koncepce nejde navrhovat jinak. V tom tedy nejsme ve sporu.

Co se týče hypotézy Gaia (což tedy už odbočujeme od tématu, tak jen stručně)věřím asi tolik, že organismy se měnícím se podmínkám přizpůsobují, což může zpětně ovlivňovat to prostředí. Dále v duchu antropického principu/evoluční teorie - organismy co se nepřizpůsobí vyhynou. Pokud bude změna příliš velká nebo ji organismy budou posilovat kladnou zpětnou vazbou, vyhynou všechny, takže v prostředí Země převládají zpětné vazby záporné nad kladnými. Pokud na Marsu byl někdy život, tak tam možná převládly zpětné vazby kladné a teď tam život není. Ale to teď hodně spekuluji jako ostatně i ta hypotéza Gaia.

Odpovědět


Re: Můj názor k tématu

Florian Stanislav,2019-05-20 17:50:46

Píšete lajdácky a s chybami včetně gramatických ( zemněděltví, sisisfos, solární panely .. nedokázali ), těžko pak letmým argumentům věřit. Píšete, že jste líný dohledávat údaje a je to hodně vidět.
Píšete:
"že metan je také skleníkový plyn, mnohem silnější než CO2 a produkuje jej hlavně zemnědělství (fosilní energetika naopak spotřebovává)."
Komentář: Asi ne. Zemědělství sice prukuje methan ( tolik diskutované prdíky hovězí), nicméně píce a obecně rostliny se stejně časem také na methan rozloží.
Zemní plyn se spaluje v energetice, ale ne z ovzduší!
Zemní plyn je pečlivě hlídán v lokálním potrubí pro možnost exploze. Při těžbě plnu, ropy a z plynovodů však uniká, také při těžbě uhlí.
Růst CH4 v atmosféře zhruba 200 ppb /30 let odpovídá poměru 200/1900 asi o 10%. Methan není hlavní skleníkový plyn (vodní pára 36-72%, CO2 9-26% a CH4 4-9%).
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%A9_plyny
Nárůst methanu
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/Mlo_ch4_ts_obs_03437.png
a nárůst CO2 za 30 let asi 415 ppm - 360 ppm = 55 ppm asi o 13%
https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_full_record.png

Odpovědět


Re: Re: Můj názor k tématu

Milan Štětina,2019-05-22 09:27:33

Ano, chyby se mi stávají a to i přesto, že jsem si to po sobě přečetl - prostě je nevidím. Raději bych řešil věcnou stránku, než formálni, takže k věci: s tím metanem to byl trochu vtip jako celý ten konspirační odstavec o objednání globálního oteplování britskou vládou. Myslel jsem to tak, že tím, že se metan vytěží, nemůže uniknout do ovzduší. To, že se těžbou uhlí vlastně uvolňuje jsem si v této souvislosti neuvědomil, i když už jsem samozřejmě slyšel o výbuších metanu v uhelných dolech. V duchu konspirační teorie (a trochu v legraci) lze také napsat, že metan jako skleníkový plyn vypouštěný krávami/zemědělci je odvedný (ve výsledku slabý) útok uhelné lobby.
Vodní páru jako hlavní skleníkový plyn (s malým vlivem lidské činnosti a velkou variabilitou) jsem také zapomněl. Tím spíše je snaha o omezení globálního oteplování snížením emisí CO2 marná.
Celkově děkuji za doplnění. Ještě bych připomněl (jak už tu někde psal pan Wagner), že (němečtí) ekologičtí aktivisté považují CO2 za menší problém než jaderné elektrárny, když už je zřejmé, že Francie (s jadernými elektrárnami) má mnohem menší uhlíkovou stopu než Německo (bez jádra, ale s mnohem více solárními a větrnými zdroji). Já ani jedno za problém nepovažuji, ale z ekologických důvodů (zábor a devastace krajiny, emise prachů, oxidů dusíku a síry, likvidace důležité chemické suroviny a podobně) preferuji jadrené elektrárny před uhelnými. Plynové jsou někde mezi.

Odpovědět

pan Wágner má smůlu

Jarda Votruba,2019-05-20 11:01:39

Ty knihy si nikdo těch křiklounů nejen nekoupí, ale ani nepřečte.
Jak poznamenali jiní, ti křiklouni potřebují jen hesla. Lidsvo blbne a diskuse s některými jedinci je nemožná, protože mají své dogma.
A proto soudím, že všichni extrémisti musí být zničeni.

Odpovědět


Re: pan Wágner má smůlu

Milan Krnic,2019-05-20 18:30:28

Hypoteticky jedině směřováním mládeže ku kritickému myšlení. Nebo Vás napadá jiná forma?

Odpovědět


Re: Re: pan Wágner má smůlu

Jarda Votruba,2019-05-21 09:16:05

ano, to je teorie. V praxi se na nás starý geronty (jo, taky mi už táhne na 50) mládež kouká jak na pitomce a přemýšlí co jim to sakra chceme nakecat za hlouposti. Rozum dostanou většinou až když si vydělávají a mají rodinu ( což je dnes někdy mezi 30-40 rokem)

Odpovědět


Re: Re: Re: pan Wágner má smůlu

Milan Krnic,2019-05-21 21:50:00

Je třeba začít nejpozději od základky, resp. nejlépe od školky (takové, krimyš učící školky i postupy existují). Jenže k tomu je potřeba kriticky myslících dospěláků, navíc s odpovídajícím vzděláním, a v neposlední řadě podporu shora (kde takto moc lidí nepřemýšlí), tedy je to takový začarovaný kruh ... proto ne teorie, ale hypotéza ... ono by ostatně šlo kdeco, kdyby se tzv. chtělo, i postavit novou JE do deseti let, tedy i tohle, ale nic nenasvědčuje tomu, že by k tomu byly okolnosti nakloněny (to už víc té JE). Jinak rozum a krimyš je rozdíl. Rodina to takto obecně nevytrhne nikdy.

Odpovědět

Vyjit stavkujicim vstric

Libor Tomsik,2019-05-20 08:04:19

Ja si myslim, ze by bylo fajn vyjit stavkujicim vstric. Udelat si takovy treba tydeni blackout. Zakazat auta, vypnout internet, plyn i elektrinu. Idealne v cele EU. Jen nemocnice a policii bych nechal bezet. Mozna armadu aby hlidala pred rabovanim. Zkusit si, jake to je, bez civilizace zavisle na uhlikovych technologiich. Ono by to melo i pozitivni dopady, lide by se seznamili se sousedy, naucili by se nakoupit na tyden dopredu o 9 mesicu pozdeji by se narodilo spousta deti. Takova celo EU dovolena. A dosahlo by se snizeni emisi o cirka 1%.

Odpovědět


Re: Vyjit stavkujicim vstric

Novák Jiří,2019-05-20 09:20:32

To se dá udělat docela jednoduše. Kdo chce, může si pronajmout loveckou chatu někde v horách a tam si to snadno vyzkouší. Žádná elektřina, voda z potoka, kachlový sporák a ve dřevárce špalek a sekyrka. Jenomže do toho jdou lidi, kteří už nějakou tu resilienci (abych použil moderního výrazu) mají. Povrchní konzumní lidé, kteří by potřebovali otevřít oči ze všeho nejvíc, zůstanou doma v teple...

Odpovědět


Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Lukas Florner,2019-05-20 10:28:11

"...kachlový sporák a ve dřevárce špalek a sekyrka..."
Ale to je přeci úplně špatně - spalováním dřeva se uvolní skleníkové plyny. To by s Vámi Greta pěkně vyběhla.

Odpovědět


Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Pavel Brož,2019-05-20 11:13:42

I vy náš zálesáku. A živit se budete vlastnoručně ulovenou zvěří a nasbíranými bobulemi a kořínky, nebo si přivezete jídlo koupené odněkud, kde žijí ti povrchní konzumní lidé? Na kolik zimních sezón jste už v životě naštípal dříví, kolik desítek kubíků vody jste natahal a ohřál v hrncích na plotně? Já hodně, kdežto vy jste spíše ten sváteční zálesák, komická figurka, která jednou za čas vyjede s kamarádama na chatu vybavená spoustou proviantu, a vykládá, jak je vlastně na elektřině naprosto neávislá. Takových už jsem ve svém životě viděl dost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Novák Jiří,2019-05-20 12:36:44

Pane Brož, to jste se projevil jako dosti špatný data scientist, když z jednoho příspěvku na osla vyvozujete něco o mojem životě a zkušenostech. Jestli takhle vypadají analýzy těch vašich mladých kolegů, tak to teda potěš koště.

Ale vezmu to jako seriozní dotazy, ne jako trollení. Dřevo jsem nařezal a naštípal přesně na 12 zim (počítaje v to zimu 2019-20, protože za tu předminulou jsem toho moc nestopil). Kolik jsem natahal a ohřál vody, to se ani nepokouším vypočítat. No a chleba a koření si na chatu samozřejmě donesu. Chleba jako zálohu a na "rozjezd", než si žaludek zvykne. Pár dní to trvá, pak už můžu přejít na jídelníček z místních zdrojů (ryby, houby, hmyz).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Pavel Brož,2019-05-20 13:42:57

No, pane Nováku, Vy zase vyvozujete bůhví z čeho, že já a mí kolegové jsme data scientists, IT a dokonce i obor umělé inteligence není synonymem pro data science.

Každopádně jak mí prarodiče, tak mí rodiče, dobře pamatovali, jak se žije bez elektřiny. Jaké to je prát v ruce, tím nemyslím jenom fusekle prané na chatě v okamžiku, kdy už hrozí, že se zlomí, ale opravdu velké prádlo včetně ložního. Vím, jak babička vzpomínala, jaké to bylo pro ni dobrodiní, když jí děda, vyhlášený kolenovrt, pořídil první pračku. A později ledničku, elektrickou troubu, vysavač, a nakonec i tu televizi. A to tehdy ty spotřebiče žraly podstatně víc, než ty dnešní (vím to, tu ledničku po babičce, rok výroby 1960, používám dodnes, asi z nostalgie).

Mí rodiče i prarodiče si toho dobrodiní elektřiny uměli vážit, protože si dobře pamatovali, jak se žije bez ní. Dnešní mladí už si toho neváží - slovy mé prostořeké matky, neberte si to osobně, omlouvám se za ta expresivní slova, ale takhle to říká - mají veškerý příprdelní servis a stejně si furt něco vymýšlí. Například klimatické stávky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Novák Jiří,2019-05-21 10:35:50

Aha, tak to pardon, měl jsem vás za někoho jiného. Máte (nebo měl jste, nevím jestli tam ještě dělá) v IBM jmenovce, jehož oborem je data science.

Přínos elektřiny pro příprdelní servis a všeobecné pohodlí nepopírám. (Nehledě na význam v medicíně, dopravě a spol.) Domnívám se ale, že je dobré si pro vlastní potřebu onen servis někdy odepřít, řekněme jako "challenge", nebo kvůli tréningu. Ono totiž spousta lidí ten příprdelní servis bere jako samozřejmost a pak jsou dost vyplašení, když ho na čas nemají.
Takže když pan Tomsík navrhuje týdenní blackout pro celou EU, říkám skvěle, do toho, ale místo pro celou EU to udělejme formou takového challenge. Ať si zájemci odejdou na dva, na tři týdny někam do doudy v lese a vyzkouší si to. To je potom elektřina ta poslední starost, nebo jedna z posledních.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Novák Jiří,2019-05-21 10:36:47

do boudy, ne do doudy

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Pavel Brož,2019-05-21 22:24:49

Pane Nováku, ono to opravdu není o tom, vyjet na dva týdny na chatu a vydržet tam bez elektřiny, to umí i dnešní zhýčkaná mládež. Jezdím každoročně na divokou vodu, občas přibereme nějakého mladého bažanta, a ještě se nám nestalo, že by bez elektřiny za ten týden či dva někdo z těch mladých zkolaboval. Problém ale nastává, když tomu dotyčnému po týdnu jemně naznačíte, že by si taky mohl vyprat, to pak člověk vidí hóóódně protažené obličeje. A o tom to je, žít dva týdny bez elektřiny umí kde kdo, ovšem dlouhodobě provozovat bez elektřiny domácnost včetně vaření pro celou rodinu, topení, praní a ohřívání vody na koupání, to je úplně jiná liga. Ani já, a to je mi přes padesát a na rozdíl od dnešních mladých jsem si to v životě mnohokrát vyzkoušel, bych do toho dnes dobrovolně nešel pokud bych nemusel. A to už vůbec nemluvím o tom, když musíte zabezpečit hygienu pro dlouhodobě nemocného ležícího příbuzného, tak to jsem si taky vyzkoušel, a byl jsem velice rád, že mohu využívat takové civilizační vymoženosti, jako je teplá sprcha bez nutnosti ohřívat vodu na kamnech.

Vyjet na dva týdny na chatu a ukázat, že tam přežijí bez elektřiny, to většina dnešních mladých zvládne levou zadní, a bude to považovat za důkaz, jak jsou vlastně na té elektřině nezávislí. Ve skutečnosti to nedokáže vůbec nic. Chleba se láme až teprve když je třeba ukázat, že bez té elektřiny je možné vést domácnost. Válečná a těsně poválečná generace to uměla, ale ani oni by se do té doby dobrovolně nevraceli, právě proto, že věděli, jaké to je. A že to není jako dvoutýdenní pobyt na chatě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

Novák Jiří,2019-05-23 01:51:44

Tak to máte celkem dobrý, že jsou kolem vás lidé, kteří to zvládnou. Dneska v noci jsem v Brně ošetřil pořezanou ruku asi tak 30 leté ženě a ona se mě potom zeptala, proč s sebou vlastně nosím lékárničku. Absurdní, ne? Říkám si, jestli by někdo takovej ten váš výlet na divokou vodu zvládl.
Ve svých nedožitých 35 letech vidím odolné lidi skoro jen mezi svými nejbližšími přáteli. Jinak znám plno lidí z mé generace, kteří po 3 dnech bez elektřiny mají problém - dostanou se do stresu a prostě to nevydrží. Nevím no. Je mi z těch dnešních lidí nějak nejisto. Jo, chápu že nikdo z nás nechce žít jako před sto lety. Ale pokud bychom museli, tak si myslím že drtivá většina lidí si to raději hodí, než by se přizpůsobila.

Jinak si myslím, že to je falešné dilema - chránit přírodu a žít ve středověku, versus plundrovat přírodu a žít v pohádce.
Myslím si že by úplně stačilo, kdyby si lidi promysleli, jestli opravdu potřebujou všechno to pozlátko, jestli opravdu potřebujou každoročně novej telefon a tablet a širokoúhlou televizi k playstationu. Jestli si některý věci opravdu potřebujou kupovat jen proto, že to má soused. Ony by se ty emise CO2, a co je důležitější, ty tuny bordelu zredukovaly mnohonásobně, kdybychom každej výrobek používali dokud se dá (nebo dokud se nevymyslí něco opravdu průlomového, co ho nahradí). A kdybychom si dovedli to nepodstatné odepřít. Ona ta válečná a poválečná generace taky dovedla rozlišit, co je důležité a co ne. A rozhodně nepropálila dědictví po předcích za pozlátko, jak to vidíme dneska.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyjit stavkujicim vstric

František Kroupa,2019-05-24 20:50:48

Každý máme nějakou tu úchylku, Vy s sebou taháte lékárničku, já zase základní vercajk včetně posuvného měřítka. To, že znáte plno lidí z generace, kteří po 3 dnech bez elektřiny mají problém, je zcela normální - kde by se to ti lidé měli naučit? Nebo jinak, proč by se to měli učit? Civilizace holt pokročila a nikdo si nevyrábí laptě z lýčí. Ti Vaši odolní kamarádi by samozřejmě měli problém také, jen o něco později, až by i jim došly moderní zásoby, resp. výdobytky.

Odpovědět


Re: Vyjit stavkujicim vstric

Alexandr Kostka,2019-05-20 10:56:15

Proč proobha všem? Zrušte to JIM. Tak dlouho, než se znormalizují. Žádná elektřina a nic co s ní souvisí. Žádný počítač, notebook, ttablet, mobil. Žádná doprava. A také žádné peníze ani jídlo, vše se jim přeci nelíbí.. A až začnou omdlévat hlady, tak převézt na farmu, motyku do ruky a pěstovat pěkně eko, po staru.. Tj 15 hodin dřiny a za to suché brambory možná s kouskem tuřínu. Neokořeněné a rozhodně velmi málo osolené, sůl je také neekologicky těžena.. A ono by je to přešlo. (Nebo by pošli, ale to je fuk, podobný jedinec co má za jediný smysl života škodit je fuj)

Odpovědět


Re: Vyjit stavkujicim vstric

Josef Šoltes,2019-05-22 08:39:05

Souhlasím, mám vlastní FVE s bateriovou zálohou, byla by to celkem sranda. Mám i vlastní studnu.

Odpovědět

Co způsobuje mimořádnou rozháranost emisivity PT např. i jen vůči ES?

Josef Hrncirik,2019-05-20 06:49:28

Odpovědět


Re: Co způsobuje mimořádnou rozháranost emisivity PT např. i jen vůči ES?

Vojtěch Kocián,2019-05-20 07:49:45

Portugalsko nemá jaderné zdroje. Má hodně vodních a větrných elektráren (za ideálního stavu mohou jet jen na ně) a zálohou pro ně je uhlí a plyn (zhruba stav, kam se chce dostat Německo). To by vysvětlovalo ty výkyvy, ale stejně se mi zdá divné, že mohou mít někdy horší poměr emisí k výkonu než v nejhorší okamžiky v Polsku, které je na tom o dost hůř s vodními zdroji.
https://oenergetice.cz/statistiky/portugalsko-elektroenergetika/

Odpovědět


Re: Co způsobuje mimořádnou rozháranost emisivity PT např. i jen vůči ES?

Vladimír Wagner,2019-05-20 09:22:39

Vojtěch Kocián už správně odpověděl. Jen bych jej doplnil, že podobně jako u většiny jižních středozemních států má Portugalsko velmi sezónně proměnný průtok vody a její zásoby. U něj se tak opravdu může stát, že v některém období bude mít velmi nízké možnosti využití vodní energie. No, a když zároveň nesvítí a nefouká, tak jede čistě na fosilní zdroje. A tak se dostává do situace stejné nebo i horší, než je v Polsku.

Odpovědět

ad článek v Reflexu

Pavel Brož,2019-05-20 00:56:58

Ten článek od paní Bednářové jsem v Reflexu četl. Problém je v tom, že paní Bednářová ve skutečnosti nechce žádná a rozhodně už vůbec ne zahlcující fakta, nebo nedej bože knihy. Ona chce slogan, optimálně takový, který několika málo slovy dá Grétě za pravdu. A už vůbec si nehodlá připustit, že případnou racionální debatu sabotují média svým nekritickým přístupem. Paní Bednářová měla ve svém rozsáhlém článku dost prostoru pro to dát slovo aspoň některým argumentům vědců obou stran na otázku optimálního postupu v otázce snižování emisí, ale nevyužila toho, místo toho si stěžuje, že údajně vědci mlčí a nedávají žádné informace. Dávají, ale o informace média nestojí, ty jim nezvedají prodej, stojí o chytlavé, byť informačně zkreslené slogany.

Odpovědět


Re: ad článek v Reflexu

Lukas Florner,2019-05-20 10:36:51

"Ona chce slogan, optimálně takový, který několika málo slovy dá Grétě za pravdu."
A tak úderný slogan, který dá Gretě za pravdu se dá vysypat z rukávu. S tím by si paní Bednářová mohla poradit. Třeba můj nejoblíbenější by mohl být: "Kdo panikaří, zemře.", nebo si mohla vypůjčit starší, ale taky dobrý "Nemyslíš - zaplatíš". Bohužel je stále více lidí, kteří by snad raději zaplatili...

Odpovědět

Důrazně

Bohumír Tichánek,2019-05-19 22:48:36

Když jde o peníze, dovedou zaměstnanci i stávkovat.
Když jde o zpomalení úpadku civilizace, ne. Toliko studenti, ovšem ti tomu málo rozumí.

Odpovědět


Re: Důrazně

Milan Štětina,2019-05-22 09:49:02

Jak to myslíte proti zpomalení úpadku? Vypnutí jaderných a uhelných elektráren (jak ti aktivisti požadují) a tím nedostatek elektrické energie považujete za zpomalení úpadku? Pan Brož výše tady diskutuje, jak to vypadá bez elektřiny, popřípadě se můžete jet podívat někam do Afriky, kde to takto na mnoha místech funguje. Jestli se Vám to zdá jako pokrok, tak se tam přestěhujte na trvalo. Já to jako pokrok nevnímám, raději zůstanu tady, a budu doufat, že ti stávkující studenti nezvítězí a zůstane nám tu komfort fungující elektrické sítě a navazující věcí.
Ještě bych připomněl, že když chcete zachovat nějakou přírodu a biodiversitu a podobné věci, tak na to musíte mít. V situaci, kdy máte hlad a je vám zima neřešíte, jestli tento strom je vzácný, ale porazíte ho, abyste měl čím zatopit. Nebo jestli toto zvíře je chráněné, ale zbijete ho, abyste se najedl.

Odpovědět

Martin Pecka,2019-05-19 22:07:27

Bude nova kniha i ve forme ebooku? 350 stranek clovek nechce tahat v batohu...

Odpovědět


Re:

Vladimír Wagner,2019-05-20 15:46:18

Psal jsem dotaz a paní z nakladatelství Academia mi napsala, že se pravděpodobně nechystá. Pokusím se zjistit, jak to je přesně. Pokud to budu moci ovlivnit, tak se pokusím apelovat, zda by E_kniha nemohla být. Bylo by to i pro mě užitečné.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz